Účast podniků v rámcových programech v kontextu tuzemských programů na podporu podnikatelského výzkumu, vývoje a inovací

Příspěvky z října 2022 se zaměřovaly na hodnocení odvětvové a velikostní struktury podniků účastnících se rámcových programů, a to včetně geografického pohledu. Nyní je na řadě zhodnocení kontextu této účasti ve světle ostatních tuzemských programů na podporu podnikatelského výzkumu, vývoje a inovací – konkrétně programů v gesci Technologické agentury ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Hodnocena je výše podpory, kterou podniky účastnící se porovnávaných programů čerpají na podporu svých výzkumných, vývojových a inovačních aktivit z veřejných rozpočtů. V případě rámcových programů byly zdrojem dat aktuální databáze Evropské komise eCorda (k 31. dubnu 2021 pro 7. rámcový program, k 17. květnu 2022 pro Horizont 2020 a k 15. září 2022 pro Horizont Evropa). Hodnocen byl ukazatel výše příspěvku Evropské unie účastníkům, přičemž v potaz byli bráni účastníci typu příjemců.

Zdrojem dat pro tuzemské programy na podporu podnikatelského výzkumu, vývoje a inovací byla databáze IS VaVaI (ve stavu k 1. listopadu 2022) spravovaná Úřadem vlády ČR – Radou pro výzkum, vývoj a inovace. Ve finančních tabulkách projektů byla hodnocena čerpaná podpora ze státního rozpočtu, a to u subjektů s právní formou podnikající fyzické osoby, obchodní společnosti nebo družstva. Přestože rámcové programy a tuzemské programy na podporu podnikatelského výzkumu, vývoje a inovací jsou vyhlašovány na rozdílná období, časové hledisko nečinilo zásadní překážku při tvorbě tohoto srovnání. Ve finančních tabulkách projektů v databázi IS VaVaI jsou částky čerpané podpory vypočítány pro každý rok zvlášť. Částky čerpané podpory z tuzemských programů tak byly přiřazeny k příslušným sedmiletým obdobím, v nichž probíhají rámcové programy.

V případě 7. rámcového programu poměr mezi ním a tuzemskými programy na podporu podnikatelského výzkumu, vývoje a inovací činil 10 : 90. Tuzemské podniky v 7. rámcovém programu nárokovaly příspěvek EU ve výši 77,8 mil. €, tj. zhruba 1,9 mld. Kč. Z tuzemských programů byly podobně velké Alfa v gesci Technologické agentury ČR (s výší podniky čerpané podpory 2,2 mld. Kč) a TANDEM a IMPULS v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu (s výší čerpané podpory 2,3 a 3,1 mld. Kč). Program Alfa byl zaměřen na posílení spolupráce ve výzkumu a vývoji mezi podniky a výzkumnými organizacemi zejména v oblastech (1) progresívních technologií, materiálů a systémů, (2) energetických zdrojů a ochrany a tvorby životního prostředí a (3) udržitelného rozvoje dopravy. Program TANDEM se zaměřoval na zlepšení spolupráce průmyslových organizací a výzkumných pracovišť. Výsledky této spolupráce by měly být na základě dalšího navazujícího průmyslového výzkumu uplatněny v nových technologiích, výrobcích nebo službách. V programu IMPULS pak byly podporovány projekty zaměřené na výzkum a vývoj nových materiálů a materiálů dosud neznámých vlastností, nových nebo zlepšených průmyslových výrobků a zařízení, technologií, systémů a služeb, nových informačních a řídících produktů a technologií, včetně případného pořízení a ověření vzorků, prototypů, poloprovozních nebo předváděcích zařízení. Ze srovnávaných programů pak v období 2007–2013 podniky nejvíce čerpaly v programu TIP (9 mld. Kč) zaměřeném obecně na tvorbu nových poznatků pro průmyslovou výrobu za účelem zvýšení konkurenceschopnosti a rozvoje know-how tuzemských průmyslových podniků.

V programech Horizont 2020 a Horizont Evropa je poměr nimi a tuzemskými programy na podporu podnikatelského výzkumu, vývoje a inovací zhruba 20 : 80. V programu Horizont 2020 tuzemské podniky nárokovaly příspěvek EU ve výši 125,6 mil. €, tj. 3,1 mld. Kč. Podobně velkou podporu z rozpočtu ČR získaly podniky i v programech Technologické agentury ČR Epsilon (3 mld. Kč), Alfa (2,7 mld. Kč) a Centra kompetence (2,2 mld. Kč). Program Epsilon (2015-2023) je zaměřen na zlepšení pozice českého průmyslu pomocí podpory projektů aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje v těchto prioritních oblastech: (1) konkurenceschopná ekonomika založená na znalostech, (2) udržitelnost energetiky a materiálových zdrojů, (3) prostředí pro kvalitní život. Hlavním cílem programu Centra kompetence pak bylo zvýšení konkurenceschopnosti ČR prostřednictvím stimulace vytvoření a činnosti inovačních, konkurenceschopných a dlouhodobě udržitelných center vývoje a inovací majících tržní potenciál a soustřeďujících významné výzkumné a aplikační kapacity z veřejného a soukromého sektoru. Z programů Ministerstva průmyslu a obchodu byl podobně velký program TRIO (3,3 mld. Kč) zaměřený na podporu spolupráce mezi podniky a výzkumnými organizacemi a aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje pro potřeby průmyslu za účelem posílení konkurenceschopnosti ČR, a to zejména v oblastech fotoniky, mikroelektroniky a nanoelektroniky, nanotechnologií, průmyslových biotechnologií, pokročilých materiálů a pokročilých výrobních technologií.

Z programu Horizont Evropa dosud (tj. k 15. září 2022) tuzemské podniky nárokovaly příspěvek EU ve výši 26,4 mil. €, tj. 662 mil. Kč. Podobně velkou podporu ze státního rozpočtu ČR získaly i podniky účastnící se končícího programu TRIO (480 mil. Kč). Podpora podnikům ze společného programu Technologické agentury ČR a Ministerstva průmyslu a obchodu TREND dosud (k 1. listopadu 2022) dosáhla 1,1 mld. Kč. Program TREND je zaměřený na zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti tuzemských podniků prostřednictvím podpory průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje a zavedením jejich výsledků do průmyslové výroby a nabídky produktů. Program je zaměřen nejen na podporu tvorby výsledků výzkumu a vývoje a jejich využití v podnikatelské činnosti u podniků s existujícími výzkumnými a vývojovými aktivitami, ale i na nastartování vlastních výzkumných a vývojových aktivit u podniků, které dosud neuskutečňují pravidelný výzkum a vývoj.

V regionálním pohledu u tuzemských programů na podporu podnikatelského výzkumu, vývoje a inovací zastoupení subjektů se sídlem v Praze na výši podpory z rozpočtu ČR odpovídá podílu Prahy na hrubém domácím produktu ČR, tj. zhruba jedné čtvrtině. Naopak rámcových programů se subjekty se sídlem v Praze účastní v mnohem větší míře než subjekty z ostatních krajů. V 7. rámcovém programu zastoupení subjektů se sídlem v Praze dosahovalo 38 % na příspěvku EU podnikatelským subjektům z ČR, 58 % v programu Horizont 2020 a 47 % v programu Horizont Evropa. Dáme-li dohromady částky veřejné podpory (tj. příspěvku EU a podpory z rozpočtu ČR) rámcových programů a tuzemských programů na podporu podnikatelského výzkumu, vývoje a inovací, pak 7. rámcový program byl v Praze v období 2007–2013 zastoupen 16 %, Horizont 2020 v období 2014–2020 34 % a Horizont Evropa dosud 29 %.

I v případě Jihomoravského kraje zastoupení tamějších subjektů na výši podpory podnikatelského výzkumu, vývoje a inovací z rozpočtu ČR i na příspěvku EU je ve všech třech sledovaných obdobích nadprůměrné. Podíl Jihomoravského kraje na HDP ČR je dlouhodobě zhruba desetinový. V 7. rámcovém programu byl podíl Jihomoravského kraje na příspěvku EU podnikatelským subjektům z ČR 23 %, v programu Horizont 2020 17 % a v programu Horizont Evropa 12 %. U tuzemských programů je Jihomoravský kraj zastoupen 15–17 %. V Jihomoravském kraji poměr mezi rámcovými programy a tuzemskými programy na podporu podnikatelského výzkumu, vývoje a inovací byl v 7. rámcovém programu 15 : 85, v programu Horizont 2020 19 : 81 a v Horizontu Evropa 15 : 85.

Vedle Prahy a Jihomoravského kraje nadprůměrnou účast podniků v rámcových programech vykázaly v 7. rámcovém programu i kraje Královéhradecký (16 : 84; zejm. firma INOTEX spol. s r.o.), Plzeňský (12 : 88; více účastníků) a Vysočina (11 : 89; zejm. První brněnská strojírna Velká Bíteš, a. s.). Naopak program Horizont 2020 byl vedle Prahy a Jihomoravského kraje nadprůměrně zastoupen akorát ve Zlínském kraji (19 : 81; zejm. firma EVEKTOR, spol. s r.o.); vyšší zastoupení vykázal i Královéhradecký kraj (15 : 85), a to zejm. díky účasti firmy Argotech a.s.

Nadprůměrně se programu Horizont Evropa dále účastnily podniky z krajů Královéhradeckého (43 : 57; opět zejm. firma Argotech a. s.) a Středočeského (21 : 79; nejvyšší příspěvek EU měly VALEO AUTOKLIMATIZACE k.s., ŠKODA AUTO a.s. a Euromobilita s.r.o.).

Autor: Vladimír Vojtěch, TC AV ČR, vojtech@tc.cz, 7. listopadu 2022