Zapojení tuzemských účastníků programu Horizont Evropa do výzkumných konsorcií

Spolupráce výzkumných týmů z rozličných organizací z různých zemí je jedním z významných přínosů rámcového programu EU pro výzkum a inovace. Rámcový program tak v Evropě významně přispívá k mezinárodní vědecko-výzkumné spolupráci. Samotné nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, jímž se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa, hovoří v článku 2 mj. o tom, že „program by měl podpořit vytváření, lepší rozšiřování a předávání vysoce kvalitních a excelentních znalostí a vysoce kvalitních technologií v Unii,…, usnadnit kooperativní vazby…“ Článek 5 pak hovoří: „za účelem dosažení cílů tohoto programu a při respektování zásady excelence by se program měl zaměřit mimo jiné na posilování kooperativních vazeb v Evropě…“ Jedním ze specifických cílů programu Horizont Evropa je doslova „… usnadňovat kooperativní vazby v rámci evropského výzkumu a inovací.“

Téma spolupráce tuzemských výzkumných týmů se zahraničními organizacemi je řešeno dlouhodobě – např. Albrecht [1] v 7. rámcovém programu (probíhal v období 2007–2013) se zabýval spoluprací tuzemských týmů s 15 vrcholnými evropskými výzkumnými institucemi. Frank [2] v tomtéž programu pro hodnocení účasti institucí užíval analýzu sociálních sítí. Spoluprací mezi členskými zeměmi EU v projektech programu Horizont 2020 (2014–2020), intenzitou spolupráce členských zemí EU s předními evropskými výzkumnými institucemi i vztahy mezi českými účastníky programu se zabýval Frank v průběžné zprávě o účasti ČR v programu Horizont 2020 v období leden 2014–květen 2018 [3, s. 52–56]. V menším měřítku je tomu i v 7. (závěrečné) zprávě o účasti ČR v programu Horizont 2020 [4, s. 85–87].

Přední evropské výzkumné organizace

K 23. dubnu 2024 databáze Evropské komise eCORDA evidovala v II. pilíři „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ 3,4 tis. projektů (s 53,8 tis. evidovanými účastmi), které byly koordinovány 1,3 tis. organizacemi. Výlučně s II. pilířem pracujeme proto, že tematicky řeší hlavní environmentální, společenské a hospodářské výzvy, jimž současná EU čelí a k jejichž řešení se výzkumná konsorcia snaží přispět. Celkový čistý příspěvek EU účastníkům projektů ve II. pilíři dosahoval 21 mld. €, v tom koordinující instituce nárokovaly 4,1 mld. €. Nejvíce koordinujících organizací vykázalo Španělsko (212 organizací koordinujících 542 projektů), Německo (175 organizací koord. 395 projektů), Itálie (148 organizací koord. 370 projektů) a Francie (147 organizací koord. 305 projektů) (viz kartodiagram).

15 a více projektových koordinací vykázalo 31 evropských organizací. Koordinace projektů ve II. pilíři těmto organizacím celkem přinášela 823 milionů € (tabulka 1). Celková hodnota projektů, jež těchto 31 organizací koordinuje, v ukazateli čistého příspěvku EU dosahuje 4,5 mld. €. Tyto organizace nejčastěji pocházely z Řecka (6 organizací koordinujících 151 projekt). Po 4 organizacích vykázaly Francie (85 koordinací), Itálie (78 koordinací) a Španělsko (77 koordinací). Cílem příspěvku je zjistit, do jaké míry s uvedenými předními 31 organizacemi spolupracují v rámci programu Horizont Evropa tuzemské organizace.

Seznam předních evropských organizací řešících/koordinujících projekty rámcových programů se v zásadě nemění. Koordinující organizace uvedené v tabulce 1 v předloženém příspěvku figurují i v tabulce 1 Albrechtova příspěvku [1]. Jediným rozdílem je absence britských a švýcarských institucí vinou odchodu Spojeného království z Evropské unie a pozice Švýcarska jako třetí země ve vztahu k programu Horizont Evropa. Tuzemské, ale i ostatní evropské organizace tak mají ztížen přístup ke spolupráci s předními světovými pracovišti, jimiž jsou univerzity v Cambridge, Oxfordu či Edinburghu, University College London nebo polytechniky v Curychu a Lausanne.

19 tuzemských organizací eviduje 28 projektových koordinací ve II. pilíři programu HE. Tyto organizace v tuto chvíli hodnoceny nebudou. Zajímá nás totiž, do kým koordinovaných konsorcií jsou zapojeny tuzemské organizace v roli běžných účastníků. Zároveň rozlišujeme právní formu tuzemských organizací.

Vysoké školy

Ve II. pilíři programu HE k 23. dubnu 2024 tuzemské byly vysoké školy jako běžní účastníci zapojeny do 186 výzkumných konsorcií. Jejich koordinátoři spravovali projekty v celkové hodnotě 1,6 mld. € (vyjádřeno příspěvkem EU). Tuzemské vysoké školy v nich v roli běžných účastníků nárokovaly 63,5 mil. € čistého příspěvku EU.

Nejvíce byly tuzemské vysoké školy zapojeny v konsorciích vedených koordinátory z Německa a Itálie (po 24 projektech) a dále Španělska a Francie (po 19 projektech). Co se týká konkrétních typů koordinujících organizací, nejvíce byly zastoupeny vysoké školy (82 projektů) a výzkumné instituce (67 projektů). 16 zahraničních organizací koordinovalo po 2 projektech, jichž účastnila česká vysoká škola (tabulka 2). Dalších 8 zahraničních organizací koordinovalo po 3 projektech, v nichž byla zastoupena česká vysoká škola. 13 z těchto zahraničních koordinátorů patřilo mezi 31 organizací s nejvyšším počtem koordinací (tabulka 1).

Výzkumné instituce

Tuzemské výzkumné instituce byly k 23. dubnu 2024 ve II. pilíři programu HE zapojeny, jako běžní účastníci, do 90 konsorcií. Hodnota těchto 90 projektů dohromady činila 840 mil. € (vyjádřeno příspěvkem EU). Čistý příspěvek EU, který v rámci těchto projektů tuzemské výzkumné instituce nárokovaly činil 22,2 mil. €.

Nejvíce byly tuzemské výzkumné instituce zapojeny do konsorcií vedených nizozemskými, italskými a německými koordinátory (po 10 projektech); v 9 případech byly tuzemské výzkumné instituce zapojené do konsorcií vedených francouzskými koordinátory. Z hlediska právní formy mezi koordinátory převažovaly výzkumné organizace (39 projektů) a vysoké školy (32 projektů). V 5 případech tuzemské výzkumné instituce byly zapojeny do konsorcií koordinovaných italskou Agenturou na podporu evropského výzkumu (APRE). Po 3 případech pak do konsorcií vedených nizozemskou Univerzitou ve Wageningenu, německou Fraunhoferovou společností na podporu aplikovaného výzkumu a řeckou Nadací na podporu výzkumu a technologií (FORTH) (tabulka 3).

Podniky

Tuzemské podniky byly ve II. pilíři programu HE jako běžní účastníci zapojeni do 157 konsorcií. Tato konsorcia byla nejvíce koordinována německými (22 projektů), francouzskými (21 projektů), španělskými (19 projektů) a italskými (15 projektů) organizacemi. Z hlediska právní formy byly tuzemští podnikoví účastníci koordinováni výzkumnými institucemi (62 projektů) a v podobné míře pak podniky (47 projektů) a vysokými školami (43 projektů). Celková hodnota projektů spravovaných uvedenými 157 koordinátory činila 1,3 mld. € (vyjádřeno příspěvkem EU). Tuzemské podniky v roli běžných účastníků nárokovaly čistý příspěvek EU v hodnotě 57,9 mil. €.

Co se týká konkrétních organizací, pak 14 koordinátorů mělo ve 2 projektech zastoupený český podnik (tabulka 4). Dalších 6 koordinátorů mělo český podnik zastoupený ve 3 projektech. Mezi ně patří např. Univerzita v Boloni nebo Německé centrum pro letectví a vesmír (DLR). Čtyři koordinátoři pak měli český podnik zastoupen ve 4 nebo 5 projektech. To je případ finského Technologického výzkumného střediska VTT nebo německé Fraunhoferovy společnosti pro podporu aplikovaného výzkumu – tedy institucí, které vykázaly 1. a 3. nejvyšší počet koordinací projektů ve II. pilíři programu HE. Z uváděných 24 koordinátorů (tabulka 4) jich 15 patřilo mezi 31 organizací s nejvyšším počtem koordinací.

Shrnutí:

Zejména tuzemské vysoké školy a podniky jsou zapojeny v konsorciích vedených předními evropskými výzkumnými organizacemi. Právě navázání mezinárodních partnerství, aktivní zapojení do mezinárodní vědecké spolupráce a příspěvek tuzemských organizací na v ní dosažených výsledcích jsou (vedle zisku finančních prostředků EU na výzkum, vývoj a inovace) důležitým přínosem tuzemské účasti v programu HE. 43 koordinujících organizací (z 1 320) evidovalo alespoň 2 projekty v rámci II. pilíře programu HE s účastí české vysoké školy, výzkumné instituce nebo podniku. Dalších 248 koordinujících organizací evidovalo po jednom projektu s tuzemskou účastí. Nejvíce se tuzemské organizace účastní konsorcií vedených německými, italskými, španělskými a francouzskými koordinátory. Nejčastější koordinující institucí jsou výzkumné instituce nebo vysoké školy.

Literatura:

1. Albrecht, V.: Klíč k úspěchu v rámcovém programu: spolupráce s TOP15. ECHO č. 3-4/2016, s. 5–9.
2. Frank, D.: Příklad využití metod analýzy sociálních sítí při hodnocení účasti institucí v RP. ECHO č. 5/2016, s. 4–8
3. Frank, D.: Horizont 2020. Účast ČR v H2020 a v programu Euratom v období leden 2014–květen 2018. ECHO, příloha k č. 4–5/2018, 82 s.
4. Frank, D.: Horizont 2020. Účast ČR v programu H2020 a v programu Euratom 2014–2020. 7. zpráva k červnu 2021. ECHO, příloha k č. 3–4/2021, 145 s.

Zpracoval: Vladimír Vojtěch, TC Praha, vojtech@tc.cz, 27. června 2024