Národní informační centrum pro evropský výzkum

Zpět

ČR v ERC grantech společenskovědního a humanitního zaměření

24.06.2025

Evropská rada pro výzkum (European Research Council, ERC) uděluje granty na špičkový badatelský výzkum. Jde o výzkum, který přináší významný posun ve stávajícím vědeckém poznání či směřuje k průlomovému objevu. Získat prestižní grant ERC představuje jeden z největších profesních úspěchů, kterého mohou vědci v Evropě dosáhnout. Téma výzkumu si předkladatel volí svobodně a návrh předkládá se svým týmem jako individuální vědec. Hlavním kritériem hodnocení je vědecká kvalita a originalita jak návrhu projektu, tak samotného řešitele. “Klíčem k úspěchu je neotřelá myšlenka a novátorský přístup,” říká o grantech ERC bývalá předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, která působila jako jejich hodnotitelka.

Granty ERC jsou financované z rámcových programů EU (Horizont 2020 a Horizont Evropa). Jsou udělovány ve všech vědních oborech, trvají v průměru pět let a dělí se na různé typy – startovní, konsolidační a pokročilý grant. Česká republika získala v oblasti sociálních a humanitních věd tyto granty (k 17. červnu 2025):

INATTENTION, JUDI-ARCH, BEHAVFRICTIONS, CRAACE, UNREF, BOAR, ACADEMIA, INFINITY, ATTENTION, DISSINET, MEMPOP, WONDRE, MICROCODE, RECONCILE, RAW, GAMEINDEX, INHIST

INATTENTION: Behaviorální a politické důsledky racionální nepozornosti

Projekt se zabýval aplikacemi teorie racionální nepozornosti v různých oblastech veřejné politiky. Cílem výzkumu bylo najít způsob, jakým lidé dělají ekonomická rozhodnutí a na základě čeho rozdělují svoji pozornost. Rozhovor s Filipem Matějkou z 9. prosince 2020 "Proč se tak často rozhodujeme špatně?" 

JUDI-ARCH: Vzestup soudcovské samosprávy: měnění architektury dělby moci bez architekta

Projekt zkoumal formální pravidla a instituce soudcovské samosprávy, a soustředil se na důsledky, které vyplývají z její měnící se podoby. Rozhovor s Davidem Kosařem z 3. března 2021 "Neformální vztahy v soudnictví mohou vést ke korupci, ale i k dodržování pravidel"  

BEHAVFRICTIONS: Behaviorální důsledky nedokonalého rozhodování

Projekt se zabývá iracionálním chováním v ekonomice a předvídáním lidského chybování: jak například nadměrná sebedůvěra nebo zkreslené vnímání ovlivňují ekonomické rozhodování. Cílem je položit teoretické základy pro některé z fenoménů popsaných v behaviorální ekonomii i pro další společenskou debatu, jak tyto jevy v ekonomice regulovat. Rozhovor s Jakubem Steinerem z 26. října 2021 "Popisuju formy bláznovství a dávám jim učená jména"  

CRAACE: Kontinuita a přerušení: umění a architektura ve střední Evropě 1918-1939

Projekt zkoumá situaci v oblasti výtvarného umění a architektury po rozpadu Rakousko-Uherska. Nová politická, společenská a kulturní situace měla zásadní dopad na umělce a architekty, kteří po roce 1918 působili v již nově vzniklých státech Československu, Maďarsku a Rakousku. Článek z 20. února 2019 Britský profesor míří do Brna. Zkoumá reakci umělců na pád Habsburků  

UNREF: Neočekávané útočiště? Uprchlíci a občané ve středovýchodní Evropě ve 20. století

Projekt se věnuje uprchlíkům ve středovýchodní Evropě a porovnává jejich přijetí napříč regionem a obdobími. Výzkum se zaměřuje na čtyři období a zároveň klíčová témata: uprchlictví za první světové války a v době vzniku národních států, ve 30. letech v kontextu nástupu nacismu, uprchlictví oběma směry přes železnou oponu v 50. letech a postkomunistické uprchlictví v 90. letech. Rozhovor s Michalem Franklem z 12. listopadu 2020 "Chci vepsat uprchlíky zpátky do dějin Evropy"  

BOAR: Zdivočelí divočáci: etnografie mezi veterinární expertízou a myslivostí v době afrického moru prasat

Projekt zkoumá výskyt prasečího moru, šíření nákazy napříč evropským kontinentem a dopady na společnost. Výzkum otevírá nový, propojující pohled na fenomén lovectví, biologickou bezpečnost a veterinární epidemiologii. Rozhovor s Luďkem Brožem z 18. prosince 2019 "Omezíme svobodu kvůli bezpečnosti? Prasečí mor ovlivňuje evropské hranice i roli myslivců"  

ACADEMIA: Rekonstrukce pozdně středověkých výprav za poznáním: kvodlibetní disputace jako předchůdci moderní akademické praxe

Projekt se zaměřuje na pozdně středověké a raně novověké debatní cykly univerzitních učenců, které připomínají dnešní vědecké konference. Analyzuje dosud neprobádané rukopisné soubory pořizované evropskými univerzitami, a tím může přispět k rekonstrukci kořenů evropské vzdělanosti. Rozhovor s Otou Pavlíčkem z 15. listopadu 2021 "ERC grant je vzpruhou pro pracoviště i celý obor" 

INFINITY: Neformální soudní instituce: neviditelné faktory úpadku demokracie

Hlavním cílem projektu je identifikovat nejdůležitější neformální soudní instituce, posoudit jejich pozitivní či negativní vliv na soudnictví v dané zemi, a posoudit také vliv EU a Rady Evropy na tyto struktury. Dosavadní výzkum soudnictví se opíral především o výklad formálních pravidel, projekt INFINITY se nově věnuje neformálním. Rozhovor s Davidem Kosařem z 28. listopadu 2021 "Grant ERC otevírá dveře, sám o sobě ale nestačí"  

ATTENTION: ekonomika nepozornosti

  • Economics of Inattention 
  • ERC-2020-Consolidator Grant
  • doba trvání projektu: duben 2021 – březen 2026
  • Filip Matějka, Národohospodářský ústav AV ČR

Projekt zkoumá nedokonalost lidského rozhodování a jeho vliv na společnost. Klade si otázku, jak funkčně nakládat se stále větším množstvím informací a jak se v této záplavě dat efektivně rozhodovat. Výzkum věnuje pozornost chování lidí, kteří svými rozhodnutími ovlivňují životy dalších, například ekonomů, politiků nebo lékařů. Rozhovor s Filipem Matějkou z 8. listopadu 2021 "Věda nemá být demokratická"  

DISSINET: Nekonformní náboženské hnutí ve středověké Evropě z pohledu analýzy sociálních sítí a geografických informačních systémů

Projekt zkoumá středověkou nonkonformní religiozitu za pomoci moderních výpočetních přístupů. Analyzuje sociální, prostorové a textové vztahy na základě inkvizičních záznamů z 13. až 16. století, s cílem odhalit vznik sociálních jevů, jako jsou skryté sítě, sdílení náboženské kultury či represe. Rozhovor s Davidem Zbíralem z 10. února 2021 "Chci pochopit, jak vzniká a funguje náboženství 

MEMPOP: Paměť a populismus zezdola

  • Memory and Populism from Below 
  • ERC-2020-Starting Grant
  • doba trvání projektu: leden 2024 – prosinec 2028
  • Johana Wyss, Etnologický ústav AV ČR

Projekt se zabývá fenoménem populismu a situací ve vybraných regionech ve střední a východní Evropě. Etnografický výzkum bude probíhat ve čtyřech transnacionálních regionech – Slezsku, Haliči, Burgenlandsku a Istrii, které leží na území deseti evropských států. Jde o oblasti vyznačující se drsnými historickými zvraty, přesuny státních hranic i obyvatel a také narůstajícím populismem. Výzkum si klade za cíl najít souvislost mezi kolektivní pamětí a stále narůstající oblibou populistických stran. Článek z 22. listopadu 2022 Proč lidé v Evropě volí populisty? Odpoví výzkum vedený českou antropoložkou  

WONDRE: Dětská představivost při čtení informačních textů

Projekt zkoumá vztah dětí k informacím a čtení literatury faktu. Primárním cílem je zjistit, jak vlastně nějaké téma dítě zaujme, a co mu dává ve smyslu prožitků a pocitů. Hlavní zaměření je na knížky a čtení, ale i na další způsoby získávání informací, jako je povídání si, volná hra či poslouchání. Rozhovor s Anežkou Kuzmičovou z 5. září 2023 Nový ERC projekt ukáže, jak děti při čtení prožívají fakta  

MICROCODE: Důvěryhodnost závazků kolektivní obrany v rámci vojenských aliancí

Projekt zkoumá vztah veřejnosti a politických reprezentací v otázkách kolektivní bezpečnosti, tj. jakou roli má veřejné mínění při řešení otázek bezpečnosti a závazků v obranných vojenských aliancích. Cílem výzkumu je přinést poznatky využitelné v praxi – jak přistupovat k otázkám kolektivní obrany, jak správně rámovat a interpretovat některé situace, jak některé kroky vnímá veřejnost a jaký to má vliv. Rozhovor s Michalem Smetanou z 5. září 2024 Jak veřejné mínění ovlivňuje bezpečnostní aliance? 

RECONCILE: Jak ústavy formují kolektivní identitu obyvatel zemí v Evropě, v severní Africe a na Středním východě

Projekt zkoumá, jak ústava a ústavní soudnictví formují kolektivní identitu a legitimitu v zemích Evropy, Blízkého východu a severní Afriky a proč se zde v poslední době tak daří populismu. V reakci na tento fenomén hledá cesty k vytvoření pluralitní a tolerantnější společnosti. Projekt sleduje čtyři země v Evropě (Česká republika, Francie, Německo, Polsko) a čtyři země v regionu Středního východu a severní Afriky (Egypt, Libanon, Tunisko a Turecko). U mimoevropského regionu analyzuje, jak funguje konstitucionalismus mimo kulturní rámec západního myšlení. Rozhovor s Tomášem Dumbrovským z 13. prosince 2024 Jak na tolerantnější společnost? Odpovědi hledá i v Kataru

RAW: Romská rodina v době války

  • Romani Family in an Age of War
  • ERC-2024-Consolidator Grant
  • doba trvání projektu: 2025 – 
  • Martin Fotta, Etnologický ústav AV ČR

Projekt zkoumá rodinné vazby v romských rodinách v kontextu válečných událostí v Evropě a na Blízkém východě. Zaměřuje se na to, jak Romové mobilizují příbuzenské vztahy a zvyklosti jako prostředek pro vypořádávání se s následky válek a jak se války vepisují do podoby příbuzenství. Výzkum povede mezi Romy z Ukrajiny, Iráku, Sýrie a bývalé Jugoslávie. Více v článku z 5. prosince 2024 Do Česka míří deset ERC Consolidator grantů.

GAMEINDEX: Jak videoherní světy odrážejí realitu?

Projekt zkoumá digitalizaci hereckých výkonů, lokalit a předmětů v počítačových hrách a VR aplikacích a tvůrčí rozhodnutí vedoucí k jejich ztvárnění. V rámci projektu vznikne databáze virtuálních míst a skutečných lokalit, které slouží jako pozadí nebo prostředí pro videohry. Cílem je zvýšení gramotnosti o tom, jak jsou hry navrhovány, jak jsou v nich využívána reálná místa a jak je realita idealizována nebo zjednodušována, aby vyhovovala potřebám designéra nebo hráče. Rozhovor s Jaroslavem Švelchem z 8. února 2025 Nový grant ERC pomůže mapovat realitu videoher.

INHIST: Inkluzivní pohled na dějiny středovýchodní Evropy

  • Inclusive History of East-Central Europe: Mid-19th Century to Present
  • ERC-2024-Advanced Grant
  • doba trvání projektu: 2025 – 
  • Kateřina Čapková, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Projekt bude pracovat na nové koncepci výkladu dějin regionu středovýchodní Evropy od poloviny 19. století až do současnosti. Bude interpretovat dějiny regionu z pohledu tří často marginalizovaných skupin: Romů, Židů a lidí s postižením.  Hlavním výstupem projektu bude společná kniha zachycující inkluzivní dějiny střední a východní Evropy. Kromě toho vznikne např. učebnice inkluzivních dějin testovaná na středních školách ve všech zkoumaných zemích: „Učebnicím dějepisu stále dominuje příběh národního státu. V takových výkladech nepřijdou ke slovu příběhy mnoha jiných společenských aktérů. Dokud historici nenabídnou inkluzivní výklad dějin, budou stát současné pokusy o společenskou inkluzi v napětí s tím, jak smýšlíme o vlastních dějinách,“ říká Kateřina Čapková v rozhovoru z 18. června 2025 Chceme zpracovat dějiny pěti zemí středovýchodní Evropy.

Více aktualit

Integrace společenských a humanitních věd v HE - monitorovací zpráva

30.07.2025

Evropská komise vydala zprávu zaměřenou na zahrnutí společenských a humanitních věd (SSH) do projektů 2. pilíře prgramu Horizont Evropa v období 2021-2023, které je důležité z hlediska posílení společenských a ekonomických dopadů programu.  Ze zprávy vyplývá, že...

Výzvy klastru 2 mají uzávěrku 16. září 2025

21.07.2025

V rámci Klastru 2 – Kultura, kreativita a inkluzivní společnost programu Horizont Evropa je podporována demokracie, základní práva a hodnoty, evropské kulturní dědictví a kulturní rozmanitost, a socio-ekonomická transformace přispívající k inkluzi a růstu. Letošní výzvy...

Nová publikace JRC: Migrační narativy

23.06.2025

Společné výzkumné středisko (JRC) vydalo souhrnnou analýzu věnující se migraci, postojům k migraci a současným migračním narativům. Zpráva zkoumá rétoriku a dezinformace související s migrací, dominantní mediální narativy a často polarizující veřejný diskurz o...

Mohlo by vás zajímat

Projekt od A do Z

Hodnocení rámcových programů

Právní a finanční aspekty

Podpora koordinátorů

Rámcový program 2028 - 2034