MSCA Postdoctoral Fellowships: Co si myslí bývalí fellows?

Na základě čeho se žadatelé o MSCA Postdoctoral Fellowships rozhodují, do jaké země vyjet na zahraniční pobyt? A co podle těch, kteří ve výzvě uspěli, sehrálo zásadní roli při psaní?

Na tyto a další dotazy jsme se ptali dvou držitelů MSCA Individual Fellowship, jak se schéma v předchozím rámcovém programu jmenovalo. Oba "fellow" si vybrali jako svoji cílovou destinaci Českou republiku. Manas Ranjan Parida (projekt „3D-AM-TERA“) se na realizaci svého výzkumného nápadu dohodl s Fyzikálním ústavem AV ČR. Hostitelskou institucí Sujita Deshmukha (projekt „Microsupercapacitor“) se stal CEITEC Vysokého učení technického v Brně.

Projekty v tomto roce skončily a Evropská komise jejich realizaci oficiálně označila jako „Success story“.

O čem je váš projekt a proč je téma významné z hlediska vědeckého pokroku?

SD: Rozvoj flexibilních zařízení na ukládání energie, které by bylo možné připojit k lidskému tělu, je stále výzvou. V rámci projektu jsme prostřednictvím jednostupňového laserování připravili různé typy funkcionalizovaného grafenu na flexibilní polymerní fólii. S využitím těchto flexibilních funkcionalizovaných grafenů jsme vyvinuli mikrokondenzátory s vysokou energetickou hustotou. Jedná se o baterie, do kterých je integrované monitorovací zařízení ke sledování pulzů radiálních tepen či lidské teploty těla.

MRP: Terahertzová (THz) technologie se používá ke zkoumání nanomateriálů a nachází uplatnění v lékařském zobrazování, bezpečnostních kontrolách, kontrole kvality a atmosférické chemii. Současné technologii detektorů chybí citlivost, rychlost, spektrální rozsah i možnost provozu při pokojové teplotě. Synergická práce se zaměřuje na vývoj umělých materiálů a struktur, od 2D MXenu po 3D grafen, což představuje nový způsob vytváření materiálů s novými vlastnostmi, zejména v oblasti elektromagnetických vln THz.

Proč je váš projekt důležitý pro společnost?

SD: Konvenční substráty jako Si, SiO2, a techniky jako CVD, PVD a ALD pro vytváření 2D materiálů a tenkých oxidů kovů jsou drahé a jsou závislé na kritických nerostných surovinách, což vyvolává obavy jak týkající se dodávek, tak ekonomického dopadu. Tento projekt poukázal na cenově příznivou a udržitelnou alternativu ke konvenčním elektrodám na bázi křemíku za využití jednoduché laserové metody.

MRP: Terahertzová technologie je díky své nízké energii fotonů klíčová pro spektroskopii, zobrazování a bezdrátovou komunikaci. V rámci tohoto projektu byly vyvinuty materiály a struktury využívající MXenové desky a grafenové aerogely, které podporují absorpční/modulační vlastnosti THz světla. Nízkonákladovou technikou byl vytvořen MXenový THz fotodetektor s přesnou detekční schopností a rychlou fotospínací odezvou. Straintronický modulátor na bázi 3D grafenu dokáže modulovat absorpci a odraz THz záření v reálném čase v širokém rozsahu od 0,1 do 3 THz. Tyto poznatky otevírají svět doposud neobjevených fyzikálních jevů s obrovským příslibem pro využití v oblasti radarových, elektromagnetických a THz zobrazovacích technik.

Z jakého důvodu jste si zvolili pro svůj pobyt wideningovou zemi?

SD: Českou republiku jsem si vybral kvůli expertize své hostitelské instituce, zejména profesora Martina Pumery, světově uznávaného vědce s multidisciplinárním týmem. CEITEC VUT nabízí nejmodernější zařízení na nanovýrobu a charakterizaci. Mým cílem je zlepšit své budoucí kariérní vyhlídky v rámci EU i celosvětově díky široké síti a zdrojům mé hostitelské instituce.

MRP: Česká republika patří mezi mé oblíbené země. V průběhu doktorského studia jsem se v Praze zúčastnil konference. Líbí se mi místní vědecká atmosféra, zejména v oblasti optiky a laserové spektroskopie. Mým cílem bylo zdokonalit své znalosti a schopnosti a také poskytnout mé vlasti nové perspektivy, výzkumné koncepty a příležitosti pro spolupráci.

Jak se vám podařilo najít svoji hostitelskou instituci?

SD: Prozkoumal jsem webové stránky výzkumných skupin, abych zjistil, která zařízení jsou relevantní pro můj obor. To mě přivedlo k potenciálním laboratořím a vedoucím. Kontaktoval jsem je přímo prostřednictvím e-mailu a následně si s nimi domluvil online schůzku.

MRP: Abych zjistil, jaká výzkumná zařízení by mohla být relevantní pro mé výzkumné téma, jsem si prohlédl webové stránky různých výzkumných skupin. Podařilo se mi najít možné výzkumné laboratoře a vedoucí, a tak jsem se s nimi bezprostředně spojil. První osobou, která mou žádost přijala, byl profesor Kužel, který mi také poskytl všechny informace, které jsem potřeboval ohledně výzkumných zařízení na Fyzikálním ústavu AV ČR v Praze.

Jaké podpory při psaní se vám dostalo?

SD: V počáteční fázi jsem získal podporu jak od budoucího školitele, tak projektového manažera na hostitelské instituci. Zúčastnil jsem se také několika seminářů. Kromě toho mi byla cenným zdrojem informací při psaní žádostí příručka MSCA-NET.

MRP: Mluvil jsem se svým bývalým školitelem a s několika dalšími kolegy a ti mi poskytli užitečné rady, jak co nejlépe prezentovat svůj nápad v tomto schématu. Kromě toho jsem se zúčastnil seminářů o různých evropských programech, včetně této konkrétní výzvy. Oddělení na podporu výzkumu FZU mi poskytlo plnou podporu při přípravě mého návrhu.

Co byste doporučili ostatním výzkumníkům a výzkumnicím, kteří by se chtěli ucházet o MSCA Postdoctoral Fellowships?

SD: Nejprve se seznamte s šablonou návrhu projektu a věnujte pozornost drobným detailům v hodnoticích kritériích. Klíč k úspěšné žádosti spočívá v inovativním a realistickém výzkumném nápadu a dobře vybrané hostitelské instituci, která dokonale koresponduje s vaší vizí.

MRP: Ideální je vybudovat výzkumnou síť na základě již existujících vztahů a s využitím kapacit a možností partnerských univerzit. Z hlediska výzkumu by se instituce měly v ideálním případě vzájemně doplňovat. Tímto způsobem mohou spolupracovat a poskytovat studentům odborné školení, které napomůže rozšířit jejich obzory napříč celým podoborem, který tato výzkumná síť pokrývá. Nejdůležitější složkou žádosti o tento grant je, stejně jako u mnoha dalších mít zajímavé, kreativní, a pokud je to možné, multidisciplinární výzkumné téma. Zásadní je udržet rovnováhu mezi jedinečností a kvalitou návrhu.

Rozhovory s oběma fellow původně vznikly pro projekt MSCA-NET. Originální znění odpovědí v angličtině spolu s dalšími příklady zajímavých projektů MSCA naleznete ZDE.

Zdroj: MSCA-NET