Střípek k diskusím o budoucí podobě priority Widening v 10. RP - analýza

Rozšiřování účasti a šíření excelence (Widening participation and Spreading Excellence) ve zkratce „priorita Widening“ či jen "Widening" patří nepochybně mezi nejdiskutovanější části programu Horizont Evropa. Primárním cílem této priority je snižování přetrvávajících rozdílů ve výkonnosti výzkumu a inovací prostřednictvím sdílení znalostí a odborných poznatků napříč EU. Jinými slovy řečeno, akce Wideningu přispívají v programu Horizont Evropa k budování výzkumných a inovačních kapacit pro výzkumně a inovačně zaostávající země. Jako jedna z mála části programu Horizont Evropa vykazuje priorita Widening teritoriální preference, neboť drtivou většinu projektů mohou vést a řídit pouze instituce z tzv. widening zemí, tj. zemí, u kterých úroveň výzkumu a inovací ještě nedosáhla úrovně většiny západoevropských států. Wideningovými zeměmi jsou v programu Horizont Evropa všechny státy EU-13, Portugalsko, Řecko, nejvzdálenější regiony EU a méně výkonné k programu Horizont Evropa asociované (přidružené) země.

Vzhledem k tomu, že již probíhají přípravy nového RP, začíná se živě debatovat o budoucí podobě a směřování Wideningu. Již dnes se hovoří o několika možnostech jeho budoucí implementace v novém RP např. o jeho budoucím rozsahu, správě a řízení. Objevují se však také názory, že Widening  není vhodné do RP nadále zařazovat. Priorita Widening není novou částí probíhajícího programu Horizont Evropa. Byla zavedena již do programu Horizont 2020, kdy reagovala na kritiku zemí, které vstoupily do EU od roku 2004 (EU-13) a které se cítily v předchozích RP nedostatečně zastoupeny. Rozpočet Wideningu se zvýšil z 900 mil. € v programu Horizont 2020 na 2,96 mld. € v programu Horizont Evropa. V programu Horizont Evropa se nástroje priority Widening rozšířily, ale základní cíl zůstal stejný – zvýšit počet účastí a míru úspěšnosti institucí z widening zemí ve výzkumných a inovačních projektech v ostatních částech programu Horizont Evropa a zajištění rovných příležitostí k takové účasti.

V prvních třech letech trvání programu Horizont Evropa (2021–2023) bylo dle dostupných dat na financované projekty Wideningu vynaloženo z jeho rozpočtu celkem 820 mil. €. Z této částky připadlo celkem 658 mil. € na financované projekty vzešlé ze soutěžních výzev, tj. na projekty realizované prostřednictvím nástrojů na získávání a mobilizaci nejlepších talentů pro výzkum (ERA Fellowships, ERA Chairs, ERA Talents) a nástrojů, které mají umožnit lepší přístup k excelentnímu výzkumu (Teaming, Twinning, European Excellence Initiative (EEI), Excellence Hubs , Pathways to Synergies…).  Více než 2/3 (71 % - 469 mil. €) si nárokovaly instituce z widening zemí. Zbytek si rozdělily instituce z ostatních zemí v rolích projektových partnerů nebo instituce z nejvzdálenějších regionů EU (zámořská území Francie či španělská ostrovní území).

Jednou ze sporných otázek diskuzí o budoucí podobě priority Widening bude, které země zařadit či nezařadit mezi tzv. widening země tj, mezi hlavní příjemce finančních prostředků z této části RP. Již dnes je jasné, že současné widening země nelze považovat za homogenní skupinu zemí. Některé widening země jsou v RP mnohem úspěšnější než jiné. Některé widening země jsou dokonce potenciálními kandidáty na to, aby ze seznamu widening zemí úplně vypadly.

Graf 1 ukazuje, že mezi nejúspěšnější země ve výši získané absolutní finanční podpory z priority Widening patří společně s Portugalskem a Řeckem také ČR. Těmto třem zemí dosud připadlo cca 41 % dosud vynaložené podpory z rozpočtu priority Widening pro widening země. Přidáme-li k těmto zemím ještě Estonsko, dosahuje finanční podpora pro řešení projektů Wideningu pro tyto čtyři země téměř 50 % celkové finanční podpory této části programu Horizont Evropa určené pro všechny widening země. Mezi widening zeměmi populačně porovnatelnými s ČR, kterými jsou Portugalsko, Řecko a Maďarsko, výrazně zaostává na posledním místě uvedené Maďarsko, které si nárokuje na projekty Wideningu cca 10 x nižší finanční částku než ČR. To je z velké části způsobeno faktem, že řada maďarských univerzit se programu Horizont Evropa z politicko-právních důvodů účastnit nemůže.

Graf 1: Podíl finanční podpory z rozpočtu priority Widening v programu Horizont Evropa v jednotlivých widening zemích v období 2021 až 2023

Pro porovnání dodejme, že na Portugalsko a Řecko připadá cca 30 % z celkové finanční podpory z priority Widening pro widening země, na nové členské státy (EU-13) cca 58 % podpory a na ostatní asociované widening země cca 11 % této podpory. Widening státům, které European Innovation Scoreboard 2023 (EIS 2023) klasifikuje jako mírné inovátory (MI – Moderate Innovators) náleží 61 % celkové finanční podpory z priority Widening pro widening země. Začínající inovátoři z widening zemí (EI – Emerging Innovators) si nárokují 32 % finanční podpory. O zbytek financí z Wideningu se dělí Kypr (6 %), který je jako jediný z widening zemí klasifikován dle EIS 2023 jako silný inovátor, a dle EIS 2023 neklasifikované země (NC – non classified countries), které mají 1 %.

Zmiňovanou rozdílnou úspěšnost, resp. účast widening zemí v programu dokládá graf 2. Jedná se o vyjádření vztahu mezi účastí v prioritě Widening a účastí v celém PR Horizont Evropa pro jednotlivé widening země v grafu rozlišené dle úrovně inovační výkonnosti podle EIS 2023. Účast ve Wideningu každého státu je zde definována jako podíl finanční podpory nárokované prostřednictvím účasti v projektech Wideningu k celkově nárokované podpoře v programu Horizont Evropa. Účast daného státu v programu Horizont Evropa je normalizována na počet účastí na 1 mil. obyvatel, aby se zohlednila velikost dané widening země.

Graf 2: Vztah mezi účastí v prioritě Widening a účastí v celém PR Horizont Evropa pro jednotlivé widening země v grafu rozlišené dle úrovně inovační výkonnosti podle EIS 2023

Souřadnice průsečíku obou os odpovídají souhrným hodnotám obou použitých indikátorů

Na první pohled je zřejmé, že většina asociovaných (přidružených) zemí (Ukrajina, Turecko, Gruzie, Bosna a Hercegovina, Tunisko, Albánie, Černá Hora, Makedonie, Arménie...) se programu Horizont Evropa účastní minimálně. Pro řadu z nich je priorita Widening klíčovou částí programu Horizont Evropa, kde se mohou uplatnit. Extrémním případem je Arménie, která prostřednictvím priority Widening získává 75 % finančních prostředků z programu Horizont Evropa, ale jinak je její účast v tomto programu zanedbatelná.  Podobně je na tom Černá Hora, která vykazuje při nízké účasti v programu Horizont Evropa z priority Widening cca polovinu finanční podpory z programu Horizont Evropa.

Widening státy z EU-13 dosahují v programu Horizont Evropa kromě Polska a Rumunska znatelně vyšší účasti než asociované státy.  Tyto státy se neomezují pouze na účast v projektech priority Widening, ale účastní se výrazněji také dalších částí programu Horizont Evropa.  Z tohoto důvodu je podíl podpory z priority Widening k celkově nárokované podpoře v programu Horizont Evropa nižší, než u asociovaných států a pohybuje se v rozmezí cca 10 až 20 %. Výjimkami jsou na jedné straně Slovensko, které „dostává“ z Wideningu cca 1/3 své celkové finanční podpory z programu Horizont Evropa a na straně druhé Polsko a Maďarsko, u kterých tvoří finanční podpora z priority Widening jen 5,6 % resp. 3,6 % celkové finanční podpory z programu Horizont Evropa. Tyto dvě země mají vzhledem ke své velikosti v programu Horizont Evropa nízkou celkovou účast. U Maďarska je nízká účast v programu Horizont Evropa ovlivněna již zmíněným blokováním 21 univerzit, které nemohou získat finanční zdroje z programu Erasmus+ a z právě zmíněného programu Horizont Evropa. Nejméně „spoléhá“ na finance z projektů priority Widening v poměru k ostatním částem Horizontu Evropa, Řecko (byť v absolutních částkách získává z této priority po Portugalsku nejvíce finančních prostředků), které má v tomto RP současně relativně velkou účast.

Podíl finanční podpory z priority Widening vůči celkové nárokované podpoře z programu Horizont Evropa  činí pro ČR 14 %, což je o 4 %  více, než je souhrnný podíl finanční podpory z Wideningu pro všechny widening země. Zároveň je tento podíl blízko hodnotě mediánu všech hodnot podílů všech widening zemí. Lze tedy s opatrností říci, že se ČR účastní priority Widening optimálně a poměrně úspěšně. Ze států, které mají vzhledem ke své velikosti vyšší účast v programu Horizont Evropa těží z priority Widening nejvíce Malta a Estonsko. Portugalsko a Slovinsko atakují úroveň 10% souhrnného podílu finančních prostředků z priority Widening.

Přestože jsou widening země relativně různorodou skupinou zemí lze předpokládat, že všechny budou podporovat zachování přístupu k widening nástrojům i v 10. RP. Pro řadu asociovaných států je priorita Widening hlavní a klíčovou vstupní branou do RP a mezinárodního výzkumu a spolupráce. V RP úspěšnější widening země budou prosazovat další zapojení do wideningu z důvodu jeho příznivého vlivu na dlouhodobý rozvoj výzkumných a inovačních ekosystémů ve svých zemích. Diskuze o budoucí podobě a implementaci wideningu v budoucím RP bude určitě bouřlivá, protože např. Dánsko si widening v RP nepřeje a preferuje k překonávání rozdílů ve výzkumu a inovacích cestu využívání strukturálních a investičních fondů (ESIF). Nástroje priority Widening údajně podkopávají  princip excelence RP a výzvy v prioritě Widening jsou považovány za méně konkurenceschopné, což umožňuje udělování grantů na méně kvalitní výzkum. S těmito postoji spočívajícím především ve vyřazení Wideningu z příštího RP však nesouhlasí členové výzkumné komunity střední a východní Evropy. Někteří  si dokonce přejí, aby se opatření Wideningu rozprostřela do různých pilířů RP a tak se jeho vliv na zvyšování excelence ve výzkumu v inovačně a výzkumně méně rozvinutých zemích dále umocnil [1,2].

Nástroje priority Widening mají pomoci překlenout rozdíly mezi východem a západem v oblasti výzkumných kapacit. Pravdou je, že ačkoli došlo k určitému pokroku mezi programy Horizont 2020 a Horizont Evropa, většina úspěchů je omezena pouze na několik zemí. Pouhé čtyři země, mezi které patří i ČR si nárokují téměř 50 % finanční podpory v soutěžních výzvách priority Widening, určené pro všech 26 widening zemí v programu Horizont Evropa. Suchou řečí čísel: ČR získává prostřednictvím priority Widening 14 % své finanční podpory z programu Horizont Evropa a v projektech Wideningu působí 30 % všech českých koordinátorů projektů, z nichž nemalou část tvoří projekty konsorciálního charakteru, ve kterých mají české instituce šanci spolupracovat s mnoha excelentními institucemi ze západní Evropy. Tato fakta predikují jasný postoj ČR k začlenění Widening nástrojů do budoucího 10. RP přesvědčivěji než sebelépe formulované politické proklamace.

Priorita Widening a její budoucí podoba je a bude žhavé téma výzkumné komunity doma i v zahraničí, proto se budeme tomuto tématu věnovat i v dalších našich analýzách.

Použité zdroje:

[1] „Widening Newsletter 26: Portugal Must Maintain Access to Widening Measures in the next Framework Programme". Science|Business, https://sciencebusiness.net/widening-newsletter-26-portugal-must-maintain-access-widening-measures-next-framework-programme. Dostuné k 22. 2. 2024.

[2] „Stakeholders Hit out at Danish Government Suggestion That Widening Measures Be Moved out of Framework Programme 10". Science|Business, https://sciencebusiness.net/news/research-and-innovation-gap/stakeholders-hit-out-danish-government-suggestion-widening. Dostupné 22. 2. 2024.

Autor: Daniel Frank, frank@tc.cz, TC Praha, 22.2.2024