Atraktivita výzkumného systému je důležitým faktorem pro výběr hostitelské země uchazeči o individuální granty MSCA – analýza

Geografická mobilita žadatelů o individuální grant MSCA a výběr hostitelské země jsou ovlivňovány mnoha okolnostmi. Jedním z důležitých faktorů na úrovni jednotlivých zemí bude bezesporu dostupná a vhodná výzkumná infrastruktura v hostitelské zemi. Dalším faktorem může být úroveň systému výzkumu a inovací v dané zemi. Lze předpokládat, že stipendisté MSCA budou ve značné míře při volbě hostitelské země ovlivněni atraktivitou výzkumného systému, který daná země nabízí. Jinými slovy řečeno, nejatraktivnější země pro stipendisty MSCA budou s velkou pravděpodobností země s nejatraktivnějšími výzkumnými systémy.

Níže uvedená analýza (založená na dostupných datech z prvních dvou výzev programu Horizont Evropa pro MSCA – PF 2021 a 2022) potvrzuje, že zájmem žadatelů řešit individuální grant MSCA v určité zemi souvisí do značné míry s atraktivitou výzkumného systému této země. Graf 1 ilustruje silnou závislost (korelaci, r=0,83) mezi bilancí mobility žadatelů o individuální grant MSCA v hostitelské zemi (příchozí žadatelé / odchozí žadatelé) a hodnocením atraktivity jejího výzkumného systému, jak jej definuje European innovation scoreboard z roku 2020 - EIS 2020 [1]. Z níže uvedené závislosti plyne, že čím je výzkumný systém dané země atraktivnější, tím větší je zájem zahraničních žadatelů řešit grant MSCA v této zemi. Naznačený trend má exponenciální charakter, což znamená, že poté, co výzkumný systém dané země dosáhne prahové hodnoty z hlediska jeho atraktivity, roste saldo mobility a zájem o stipendium MSCA v této zemi velmi rychle.


Graf 1: Závislost mezi bilancí mobility žadatelů o grant MSCA (příchozí žadatelé / odchozí žadatelé) v dané hostitelské zemi a hodnocením atraktivity jejího výzkumného systému, jak jej definuje European innovation scoreboard z roku 2020 - EIS 2020

Vzhledem k exponenciálnímu charakteru výše uvedené korelace je zřejmé, že non-widening země vykazují silnější korelaci mezi atraktivitou výzkumného systému a jejich bilancí mobility MSCA (r=0,78). Widening země leží na spodní části křivky a vykazují o něco slabší korelaci (r=0,69). To naznačuje, že uchazeči o individuální grant MSCA, kteří mají namířeno do widening zemí, jsou vedeni a motivováni ve větší míře i jinými faktory než atraktivitou výzkumného systému dané země.

Skóre atraktivity výzkumného prostředí je dle EIS 2020 založeno na třech dílčích indikátorech. Jsou to: počet mezinárodních vědeckých publikací na 1 mil. obyvatel, podíl vědeckých publikací zařazených mezi 10 % nejcitovanějších vědeckých publikací na světě k celkovému počtu vědeckých publikací v dané zemi a  podíl zahraničních doktorandů ke všem doktorandům v dané zemi (bližší informace o jednotlivých indikátorech [1]).

Graf 2 ukazuje, že počet mezinárodních vědeckých společných publikací na 1 mil. obyv. (jinými slovy rozsah mezinárodní vědecké spolupráce) silně koreluje s bilancí mobility v EU a dalších zemích (r=0,84). Dle řady bibliometrických analýz jsou mezinárodní vědecké společné publikace ukazatelem kvality vědeckého výzkumu, protože mezinárodní spolupráce zvyšuje vědeckou kvalitu a produktivitu [2,3,4]. Čím je tedy rozsah mezinárodní spolupráce dané země větší, tím je daná země preferovanější jako destinace pro řešení individuálního grantu MSCA.

Graf 2: Vztah mezi počtem mezinárodních vědeckých společných publikací na 1 mil. obyv. a bilance mobility (příchozí žadatelé / odchozí žadatelé) žadatelů o individuální grant MSCA - PF v hostitelské zemi

Podíl vědeckých publikací, které jsou zařazené mezi prvních 10 % nejcitovanějších vědeckých publikací, je ukazatel, který předpokládá, že vysoce citované publikace jsou ty nejkvalitnější. Z tohoto důvodu lze tento ukazatel považovat za měřítko kvality výzkumného systému a samotného výzkumu. Vzhledem k tomu, že MSCA jsou programem zaměřeným na excelenci, není překvapivé, že tento ukazatel silně koreluje s bilancí mobility v programu MSCA v daných zemích (r=0,73). Graf 3 níže ukazuje, že vztah mezi nejcitovanějšími publikacemi a bilancí mobility sleduje exponenciální trend. To znamená, že čím vyšší je úroveň nejcitovanějších publikací dané země, tím větší je zájem uchazečů řešit individuální grant MSCA v této zemi.

Graf 3: Vztah mezi podílem vědeckých publikací mezi prvními 10 % nejcitovanějších vědeckých publikací dané hostitelské země a bilancí mobility (příchozí žadatelé / odchozí žadatelé) žadatelů o individuální grant MSCA – PF v hostitelské zemi.

Z grafu 4 je patrné, že bilance potenciální mobility zájemců o individuální grant MSCA koreluje s podílem zahraničních doktorandů v dané zemi (r=0,68) a mezi těmito dvěma proměnnými existuje lineární vztah, i když jak je vidět z grafu níže, několik odlehlých hodnot tento trend oslabuje. Relativně silný vztah mezi zájmem uchazečů o grant MSCA a podílem zahraničních doktorandů by mohl souviset s již existujícími komunitami a sítěmi zahraničních výzkumných pracovníků v dané zemi. Bez podrobnějších dat je ale složité tento trend spolehlivě vysvětlit.

Graf 4: Vztah podílu zahraničních doktorandů ke všem doktorandům v dané zemi a bilancí mobility (příchozí žadatelé / odchozí žadatelé) žadatelů o individuální grant MSCA – PF v hostitelské zemi.

Závěrem:

Výše uvedená stručná analýza ukazuje, že mobilita zájemců o individuální granty MSCA na úrovni jednotlivých zemí je silně ovlivněna různou úrovní kvality národních systémů výzkumu a inovací hostitelských zemí. Atraktivita národního systému VaVaI je zjevně jedním ze silných faktorů, který má vliv na uchazeče a stipendisty individuálních grantů MSCA při jejich výběru hostitelské země, ve které chtějí rozvinout svou postdoktorskou vědeckou kariéru. Můžeme tedy konstatovat, že výběr hostitelské země uchazeči o individuální granty MSCA je do značné míry odrazem atraktivity výzkumného systému těchto zemí.

Autor: Daniel Frank, TC Praha, frank@tc.cz, 24. 4. 2024

Použité zdroje:

[1] European Innovation Scoreboard 2020, https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/qanda_20_1150

[2] Narin, F., Stevens, K., & Whitlow, E. S. (1991). Scientific co–operation in Europe and the citation of multinationally authored papers. Scientometrics, 21, 313–323. DOI:10.1007/BF02093973

[3] Van Raan, A. F. J. (1998). The influence of international collaboration on the impact of research results: Some simple mathematical considerations concerning the role of self–citations. Scientometrics, 42(3), 423–428. https://doi.org/10.1007/BF02458380

[4] Glanzel, W. (2001). National characteristics in international scientific co–authorship. Scientometrics, 51, 69–115. DOI:10.1023/A:1010512628145