Indikátory mapující dlouhodobou účast zemí v RP naznačují pro ČR velmi mírný progres - analýza

TC Praha (dříve AV ČR) systematicky monitoruje a hodnotí účast ČR v RP pro výzkum již od 5. RP. Za tuto dobu bylo využito mnoho způsobů, jak takové hodnocení provádět a prezentovat. Dlouhodobý průběh zapojení do RP můžeme analyzovat mnoha způsoby a metodami. Jedním z takových způsobů je použití čtyř níže uvedených relativně jednoduchých indikátorů, které mohou sloužit jako komparativní ukazatele popisující přístup jednotlivých zemí EU k RP. Souhrnným způsobem byly publikovány na odborné konferenci v Římě v roce 2011 v příspěvku „Rating collaborative excellence, relevance, significance and competitiveness of the country to assess its participation in the EU Framework Programme“. (Albrecht, Frank, Vavrikova, 2011)

Ukazatel konkurenceschopnosti země – Country Competitiveness Indicator (CCI)

Tento velmi často užívaný a velmi jednoduchý indikátor vztahuje účast dané země v RP k velikosti (kapacitě) systému VaV dané země vyjádřenou celkovým počtem výzkumných pracovníků ve formě ekvivalentů plných pracovních úvazků – FTE.  Indikátor definuje níže uvedený vzorec. Nevýhodou tohoto indikátoru může být nejednoznačná kvalita a věrohodnost údajů o počtech FTE výzkumných pracovníků. Tento problém na úrovni ČR podrobně popsal Pazour (Pazour, 2017). Indikátor rovněž dostatečně nezohledňuje specifika velmi malých evropských zemí, jako jsou  Malta a Kypr, které v oblasti VaV rovněž těží se svých vazeb v rámci Commonwealthu. Další velkou a zásadní nevýhodou tohoto indikátoru je fakt, že vůbec nepřihlíží k rolím jednotlivých účastníků v projektech RP a jejich důležitosti pro řešení těchto projektů.  Indikátor má čistě kvantitativní charakter bez ambice porovnávat kvalitu účasti jednotlivých států EU.

Velikost (kapacita) systému VaV dané země má nepochybně významný vliv na účast dané země v RP. V tabulce 1 jsou státy EU pro každý RP seřazeny podle hodnoty CCI indikátoru, tj. podle počtu účastí dané země v daném RP připadajících na 1 000 FTE výzkumných pracovníků působících v národním systému VaV v daném období RP.  ČR si připisuje v 7.RP 45 účastí na 1 000 FTE, v H2020 40 účastí na 1 000 FTE a v dosavadním průběhu programu HE 20 účastí na 1 000 FTE. Ve všech třech případech se jedná o nízké hodnoty tohoto ukazatele v porovnání s ostatními státy EU. Je vidět, že nižší účast připadající na 1 000 FTE než ČR mají v 7.RP a H2020 jen Polsko a Slovensko (tj. podle tohoto indikátoru je ČR v obou zmíněných RP až na 25. místě mezi státy EU). V dosavadním průběhu programu HE obsazuje ČR zatím 22. pozici, když předstihuje pět států EU. To znamená, že se ČR v dosavadním průběhu programu HE angažuje vzhledem ke své výzkumné kapacitě o něco více než v předchozích RP. Toto zlepšení je však třeba interpretovat s jistou opatrností.  ČR v dosavadním průběhu programu HE „předbíhá“, kromě Polska a Slovenska, jen v současné době velmi problematické Maďarsko (více než 30 maďarských institucí, včetně 21 univerzit, nesmí od prosince 2022 získávat prostředky z programů Horizont Evropa a Erasmus+, a to z důvodu obav, že jejich struktura řízení porušuje zásady právního státu) a dva velké evropské státy Francii a Německo, které však na rozdíl od ČR disponují silnými národními systémy VaV. Doplňme, že pro největší evropské – německé a francouzské – korporace představují příspěvky z RP EU pro výzkum a inovace jen dílčí položku v jejich velkých rozpočtech na výzkumné a vývojové aktivity (Vojtěch, 2023). Pro ČR je rozhodující, že ji ve všech třech RP předstihují (kromě Maďarska v programu HE) nejen všechny populačně srovnatelné státy – Řecko, Belgie, Rakousko, Švédsko a Portugalsko a všechny státy s aktuální podobnou personální kapacitou v systému VaV – Rakousko, Dánsko, Řecko, Finsko a Portugalsko, ale také většina tzv. nových členských států (NČS). I když se pozice ČR určená tímto indikátorem v programu HE mírně zlepšila je zapojení ČR do projektů RP z kvantitativního hlediska stále relativně nízké. Nebývale vysoké hodnoty tohoto indikátoru má Kypr, kde se výzkumná kapacita podílí vysokou měrou právě na řešení evropských projektů.

Tabulka 1: Ukazatele konkurenceschopnosti zemí EU v 7. RP, H2020 a HE -  počet účastí na 1 000 FTE výzkumných pracovníků.

Ukazatel finanční významnosti země – Country Financial Relevance Indicator (CFRI)

Podílem nárokované podpory dané země z rozpočtu RP vůči celkové nárokované podpoře pro všechny státy EU můžeme vystihnout významnost země z hlediska velikosti její finanční účasti v RP. Nevýhodou tohoto komparativního indikátoru je fakt, že mezi podílem nárokované finanční podpory z rozpočtu RP a velikostí dané země existuje velmi silná korelace. To znamená, že velikost finančního podílu z RP pro danou zemi silně ovlivňuje její velikost.

Na rozdíl od celé řady jiných fondů nemají RP žádné „ekonomicko-teritoriální preference“ (s výjimkou priority Widening). Finanční příspěvek z rozpočtu RP lze získat jedině na základě veřejné soutěže o nejlepší řešení projektů. V 7. RP a programu H2020 získala ČR méně než 1 % celkové podpory určené pro státy EU. V dosavadním průběhu programu HE činí podíl ČR 1,2 % celkové finanční podpory pro EU. ČR si tedy „ukusuje“ ze společného koláče větší díl než v předchozích dvou RP.  V programu HE ČR zvýšila svůj finanční podíl oproti programu H2020 relativně významně o 24 %, což ji řadí na páté místo mezi všemi státy EU. Tento fakt lze označit za progres účasti ČR v RP. Vyšší podíly finanční podpory v programu HE oproti H2020 však kromě Maďarska získávají i ostatní tzv nové členské státy (NČS), především na úkor Švédska, Francie, Itálie a Německa. V 7. RP činil podíl finanční podpory pro NČS v EU - 5,7 %, v H2020 - 6,6 %, a v dosavadním průběhu - 8,0 %. Je tedy zřejmé, že podíl NČS v RP v čase roste.

Tabulka 2: Ukazatele finanční významnosti zemí EU v 7. RP, H2020 a HE - podíl finanční podpory z RP pro danou zemi EU k celkové podpoře  z RP pro EU

Ukazatel finanční důležitosti RP pro zemi – Country Financial Significance Indicator (CFSI)

Finanční důležitost RP pro danou zemi lze posoudit poměrem finančních prostředků vynaložených jejími výzkumnými týmy na řešení projektů RP vztaženou k hrubým domácím výdajům na výzkum a vývoj dané země (GERD – Gross Expenditures for Research and Development).  Tento indikátor tedy ukazuje finanční důležitost prostředků z RP k výdajům na výzkum v dané zemi.

V tabulce 3 jsou státy EU porovnány podle velikosti podílu nákladů vynaložených na řešení projektů RP k hrubým domácím výdajům na výzkum a vývoj dané země (GERD). Dle tohoto indikátoru se ČR řadí v 7. RP na 23. místo, v H2020 na 26. místo a v programu HE na 22. místo mezi státy EU.  

V programu HE se za ČR řadí Francie, Německo, Polsko, Maďarsko a poněkud překvapivě také Švédsko, které v současné době hledá motivační strategie pro aktéry s cílem zvýšit švédskou účast v RP. Dle hodnot CFSI v programu HE mají největší finanční prospěch z tohoto RP zpravidla ty státy, které investují méně než 1 % svých výdajů do výzkumu ve vztahu k HDP (údaje za rok 2022). Je to Lucembursko, Irsko, Bulharsko, Lotyšsko, Malta, Rumunsko. Naopak státy, které investují do výzkumu více než 2,5 % ve vztahu k HDP mají ukazatel CFSI relativně nízký – Dánsko, Finsko, Německo, Rakousko, Švédsko, Belgie.  Mezi devíti státy, které investují do výzkumu více než 1,3 % a méně než 2,0 % ve vztahu k HDP je ČR v hodnotě indikátoru CFSI šestá za Řeckem, Estonskem, Chorvatskem, Španělskem a Italií. ČR naopak předstihuje Maďarsko a Polsko.  

Celková hodnota indikátoru CFSI byla pro všechny státy EU v 7. RP 3,2 %, v programu H2020 – 3,3 % a v programu 4,1 %.  Pro NČS státy pak – v 7. RP - 4,2 %, v H2020 – 3,8 % a v programu HE – 5,3 %.  Pro ČR   - v 7. RP – 2,9 %, v H2020 – 2,2 % a v programu HE 3,4 %. Je tedy vidět, že význam RP ve vztahu k výdajům na výzkum v čase obecně stoupá. K tomu je třeba dodat, že roste i rozpočet RP.


Tabulka 3: Ukazatel finanční důležitosti RP pro danou zemi v 7. RP, H2020 a HE - podíl celkových nákladů dané země v projektech RP k hrubým domácím výdajům na výzkum (GERD)

Ukazatel kvality spolupráce země v RP – Country Collaborative Excellence Indicator (CCEI)

Ukazatel kvality spolupráce v RP (CCEI) patří mezi nejpropracovanější indikátory popisující účast zemí v RP. Na jeho formulaci, interpretaci a propagaci se zásadním způsobem podílel dlouholetý analytik Technologického centra Praha (dříve TC AV ČR) Vladimír Albrecht*. Zatímco předchozí indikátory charakterizovaly účast dané země spíše kvantitativním způsobem, tento ukazatel má charakter kvalitního indikátoru. CCEI indikuje kvalitu účasti v RP. Ukazatel kvality spolupráce v RP v literatuře často nazývaný jako ukazatel kolaborativní excelence odhaluje míru intenzity a schopnosti spolupráce výzkumných institucí dané země se špičkovými evropskými pracovišti nadnárodního a celoevropského významu ve VaV (Albrecht 2011,2013,2016,2017).  

CCEI vyžaduje vymezit excelentní instituce a současně zvolit veličinu, jejímž prostřednictvím budeme vyjadřovat míru spolupráce. Volba excelentních institucí vyžaduje nejprve stanovit, které instituce, jejichž týmy se účastní řešení projektů RP, považujeme za excelentní. Množinu excelentních institucí můžeme vymezit buď apriorně, tedy bez ohledu na jejich účast v RP, nebo aposteriorně, tedy podle zkušenosti s jejich účastí v dosavadních RP. Apriorní volba bude nejspíše vycházet z tradovaných náhledů na evropské instituce (typicky: excelentní jsou univerzity v UK a FR), může však být eliminující (např. excelentní instituce vybereme třeba jen ze starých členských států EU, pro mimo univerzitní instituce mohou být hodnotící žebříčky kvality ve výzkumu značně omezené apod.) a nejspíš nebudeme vůbec přihlížet ke specifickým nárokům kooperativního výzkumu v RP (Albrecht 2011,2013,2016,2017). Chceme-li respektovat právě tyto nároky, excelentní instituce vymezíme na základě aposteriorní volby, tj. zvolíme ty instituce, které měly nebo mají zásadní význam pro průběh daného RP.  CCEI pak můžeme definovat níže uvedeným vzorcem.

V našem konkrétním případě uvažujeme pro jednoduchost za excelentní instituce, které získaly z daného RP největší finanční podporu, a v tomto smyslu mají pro úspěšné řešení projektů největší význam. Označíme je jako TOP10. Jako míru spolupráce můžeme zvolit nárokovanou finanční podporu z rozpočtu programu daného RP, zejména z toho důvodu, že mezi excelentními institucemi figurují zejména univerzity a neziskové výzkumné instituce. (Seznam TOP institucí je možný poskytnout na požádání). Modifikovaný ukazatel pak můžeme zapsat níže uvedeným vzorcem.

Výsledkem ukazatele kooperativní excelence pro danou zemi (CCEI) je bezrozměrná veličina, která udává, jaký podíl z celkové nárokované podpory dané země v RP připadá na spolupráci s excelentními institucemi, tedy s TOP10.

Tabulka 4 ukazuje pro každou zemi EU podíl nárokované podpory v projektech připravovaných ve spolupráci s TOP10 v každém ze sledovaných RP. Podíl nárokované podpory v projektech připravovaných ve spolupráci s TOP10 je de facto indikátor CCEI vynásobený 100.  Podle klesající hodnoty takto vyjádřeného indikátoru jsou v pro každý RP seřazeny v tabulce jednotlivé země EU.  Při pohledu na postavení ČR je zřejmé, že intenzita spolupráce výzkumných týmů z ČR s excelentními TOP10 institucemi je ve všech třech RP velmi vysoká. Podíl nárokované podpory v projektech připravovaných ve spolupráci s TOP10 má mezi NČS v 7. RP a programu H2020 nejvyšší, v programu HE je mezi NČS dosud na druhém místě. 

Vzhledem k tomu, že spolupráce s týmy TOP10 výrazně zvyšuje úspěšnost projektových návrhů (v programu HE je úspěšnost projektových návrhů pro ČR ve spolupráci s TOP10–30 %, bez spolupráce s TOP10 jen 19 %, na úrovni celé EU – 28 % s TOP10, bez TOP10 jen 20 %), je zřejmé, že kdyby týmy ČR při přípravě návrhů projektů zvýšily spolupráci s týmy TOP10, došlo by nejspíše i ke zvýšení celkové finanční podpory a účasti českých týmů v RP resp. v programu HE.  Každopádně pro ČR a ostatní NČS spolupráce s týmy TOP10 představuje významnou složku evropské přidané hodnoty projektů RP. Tato spolupráce vede k propojování výzkumníků s vedoucími osobnostmi v daném oboru, což EK označuje jako jednu z významných komponent evropské přidané hodnoty mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji. Prostředí RP umožňuje takovou spolupráci, aniž jsou nutná mnohočetná bilaterální jednání mezi státy či mezi institucemi.

Vysoká úspěšnost návrhů projektů vypracovaných ve spolupráci s týmy TOP10 pak do jisté míry indikuje vysokou kvalitu řešení těchto projektů. Indikátory monitorující spolupráci národních týmů s týmy TOP10 lze pak použít jako míru kvality národní účasti v RP. Spolupráci s excelentními evropskými institucemi můžeme označit jako „Soft Spreading of Excellence“.  Z pohledu ČR je velmi pozitivní, že se schopnost spolupracovat s nejlepšími týmy nejen nesnižuje, ale dle dostupných dat má mírně stoupající tendenci.

Tabulka 4: Ukazatel kolaborativní excelence států EU dané země v 7. RP, H2020 a HE.

Několik vět závěrem

Indikátory mapující dlouhodobou účast zemí v RP EU pro výzkum a inovace naznačují pro ČR velmi mírný progres. Podstatné je, že ani v jednom ze čtyř indikátorů si ČR v čase nepohoršila. Přesto je důležité zmínit, že se ČR dlouhodobě nedaří podstatným způsobem zvýšit aktivitu své výzkumné komunity směrem k účasti v RP. Počet účastí vztažený k počtu FTE pracovníků ve výzkumu je v porovnání s ostatními zeměmi velmi nízký. Toto postavení ČR je nepochybně dlouhodobě ovlivněno velmi malou účastí regionálních a soukromých vysokých škol v RP (".....univerzity mimo Asociaci výzkumných univerzit by měly vzhledem ke své personální kapacitě získat prostřednictvím účasti v projektech programu HE o cca 30 % více finanční podpory než dosud...", (Frank, 2024) a také nižší účastí výzkumného sektoru zejména AV ČR v konsorciálních projektech RP (Frank,2024,b). ČR v této statistice s velkou pravděpodobností příliš nepomáhá ani dosavadní úroveň zapojení tzv. rezortních výzkumných ústavů do RP........(Frank, 2023). Navíc řada výzkumných institucí např. galerií, muzeí, archivů, knihoven nemá větší ambice a někdy i reálné možnosti se výzev RP účastnit. Stručně řečeno, ČR disponuje poměrně vysokým počtem FTE výzkumníků a výzkumných institucí, ale zdaleka ne všichni výzkumníci a ne všechny výzkumné instituce mají reálný potenciál do RP úspěšně zasáhnout.

Dle dvou použitých finančních ukazatelů lze usuzovat, že RP hrají v ČR v kontextu financování výzkumu a získávání finančních prostředků na výzkum o zlomek větší roli, než tomu bylo v minulosti.  Zde je však třeba upozornit, že smyslem RP není sanovat národní rozpočty finančními prostředky na výzkum, ale podporovat národní účast v exceletních projektech evropského významu. Finanční prostředky tedy nejsou cílem, ale prostředkem, který umožňuje také projekty realizovat.

Velmi pozitivním faktem je, že se ČR dlouhodobě daří spolupracovat ve výzkumných konsorciích s excelentními evropskými institucemi. ČR vykazuje v tomto ohledu v porovnání s ostatními státy EU vysokou kvalitu své účasti v RP.

Autor: Daniel Frank, frank@tc.cz, TC Praha

*Vladimír Albrecht (1947), absolvent matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity, oboru matematická statistika a teorie pravděpodobnosti, vědecká výchova na FEL ČVUT v oboru technická kybernetika. V AV ČR se zabýval 22 let aplikacemi matematické statistiky a náhodných procesů v přírodních vědách a při zpracování biologických signálů. Pět let pracoval jako styčný úředník Světové zdravotnické organizace v ČR. V roce 2009 udělena čestná medaile Za zásluhy o AV ČR.  V TC Praha (dříve TC AV ČR) působil jako dlouholetý analytik Národního informačního centra pro evropský výzkum, NCP a šéfredaktor časopisu ECHO zabývající se hodnocením účasti v rámcových programech pro vědu výzkum a inovace. Byl dlouholetým členem Evropské sítě pro hodnocení výzkumu a vývoje. V současnosti emeritní člen Rady TC Praha.

Vybrané zdroje a literatura týkající se výše uvedených indikátorů a analýz

Albrecht, V. (2011): Rating excellence, relevance and significance of country participation in the FP7. Lecture, European Evaluation RTD Network, Budapest, 23 Feb. 2011.

Albrecht, V., Frank, D., Vavřikova, L. (2011): Rating collaborative excellence, relevance, significance and competitiveness of the country to assess its participation in the EU Framework Programme. Poster at the European Network of Indicator Designers conference, Rome, 7–9 Sept. 2011. http://www.enid-europe.org/conference/programmme%20CONFERENZA_DEFINITIVO_4%20agosto.pdf

Albrecht, V. (2013). The Czech Republic in FP7: Low participation with high collaborative excellence. Ergo, 8(1), 3. https://archiv.tc.cz/cs/publikace/periodika/seznam-periodik/ergo/ergo-roc-8-c-1-duben-2013-anglicke-vydani?FfPeriodicalPublicationItem_page=3

Albrecht, V. (2013). Monitoring “teaming for excellence” in the FP7. Proceedings of the 18th international conference on science and technology indicators, Berlin 2013, pp. 491–495. https://enid-europe.eu/STI2013/start.php?id=proceedingsXXXProceedings

Albrecht, V. (2016). Klíč k úspěchu v rámcovém programu: spolupráce s TOP15, ECHO 3–4, 2016. https://archiv.tc.cz/cs/publikace/periodika/seznam-periodik/echo/3-4-2016?FfPeriodicalPublicationItem_page=3.

Albrecht, V., Frank, D. (2017). Widening the Participation of New Member States in Framework Programmes by Increasing their Collaboration with Excellent European Institutions, ECHO 3, 2017, pp. 4–14. https://archiv.tc.cz/cs/publikace/periodika/seznam-periodik/echo/3-2017?FfPeriodicalPublicationItem_page=2

Pazour, M. (2017), Počet výzkumníků: fakta nebo domněnky? ČR, Technologické centrum AV. „Policy briefs". Strategické studie v Technologickém centru Praha, https://www.strast.cz/cs/policy-briefs/pocet-vyzkumniku-fakta-nebo-domnenky.

Albrecht, V. (2018). Návrhy projektů ve společenských výzvách „ZDRAVÍ“ a „ENERGIE“ připravené ve spolupráci s excelentními evropskými institucemi mají výrazně vyšší účastnickou úspěšnost, ECHO 1, 2018, https://archiv.tc.cz/cs/publikace/periodika/seznam-periodik/echo/1-2018?FfPeriodicalPublicationItem_page=2

Vojtěch, V. (2023), Horizont Evropa ve světovém a evropském kontextu | Portál Horizont Evropa. https://www.horizontevropa.cz/cs/mohlo-by-vas-zajimat/hodnoceni-ramcovych-programu/narodni-studie-monitoring/informace/yiifnews/1985/horizont-evropa-ve-svetovem-a-evropskem...

Frank, D. (2023), Stručný pohled na účast resortních veřejných výzkumných institucí v rámcových programech | Portál Horizont Evropa. https://www.horizontevropa.cz/cs/mohlo-by-vas-zajimat/hodnoceni-ramcovych-programu/narodni-studie-monitoring/informace/yiifnews/2122/strucny-pohled-na-ucast-resortnich-verejnych...

Frank, D. (2024), MUNI je lídrem v získávání podpory z programu HE mezi českými VŠ a univerzitami. Dobře si vede ČZU. Jak jsou na tom ostatní? | Portál Horizont Evropa. https://www.horizontevropa.cz/cs/mohlo-by-vas-zajimat/hodnoceni-ramcovych-programu/narodni-studie-monitoring/informace/yiifnews/2616/muni-je-lidrem-v-ziskavani-podpory...

Frank, D. (2024,b), Jak je na tom AV ČR v získávání podpory z programu HE? Tři čtvrtiny finanční podpory putují jen do sedmi ústavů. | Portál Horizont Evropa. https://www.horizontevropa.cz/cs/mohlo-by-vas-zajimat/hodnoceni-ramcovych-programu/narodni-studie-monitoring/informace/yiifnews/2681/jak-je-na-tom-av-cr...