Něco málo k diskusi o účasti Widening zemí v RP - analýza TC Praha

Úvod

V souvislosti s přípravou nového RP se objevuje řada zpráv o zapojení Widening zemí do RP. Odcházející komisařka EU pro výzkum a inovace Iliana Ivanova uvedla v dopise adresovaném 15 členským státům EU (dopis v příloze, odkaz na něj v článku [1]), které požadují, aby program Widening pokračoval v 10. rámcovém programu, velmi příznivé informace o zlepšujícím se zapojení a úspěšnosti Widening zemí do RP. Tyto informace mají své kořeny v analýze, kterou EK komise vydala pod názvem “A retrospective on the first three years of Horizon Europe (2021-2023): monitoring and evaluation report“ [2] na podzim tohoto roku. Níže uvedená analýza, kterou jsem zpracoval „na poptávku“ v souvislosti s některými dotazy zástupců odborné veřejnosti, si dovoluje na uvedenou studii navázat a rozšířit pohled na některé aspekty účasti Widening zemí v RP.  

Widening země - heterogenní skupina evropských států

Při interpretaci souhrnných statistik, které se týkají Widening zemí (publikovány např. zde [2]), by mělo být vždy jasné, že se nejedná z hlediska inovační výkonnosti a samotné účasti v RP o jednolitou – homogenní skupinu zemí. Naopak mezi Widening zeměmi najdeme značné rozdíly, jak v jejich inovační výkonnosti, tak i v míře jejich zapojení do RP. Z pohledu souhrnného inovačního indexu dle EIS 2024 najdeme mezi Widening zeměmi silné inovátory (strong innovators) – Kypr a Estonsko, střední inovátory (moderate innovators) – Slovinsko, ČR, Malta, Portugalsko, Litva, Řecko a Maďarsko. Další země jsou klasifikovány jako začínající inovátoři (emerging innovators) např. Chorvatsko, Slovensko, Srbsko, Polsko, Lotyšsko, Turecko…..Další většinou k programu Horizont Evropa asociované země nebo třetí země nejsou v EIS 2024 hodnoceny – např. Arménie, Gruzie a další…. Blíže tabulka 1.

Tabulka 1: Přehled Widening zemí v programech Horizont 2020 a Horizont Evropa

Také účast v RP je u jednotlivých Widening zemí velmi rozdílná. Mezi Widening zeměmi najdeme silné hráče s relativně velkou účastí v RP. Silnými hráči jsou především Řecko a Portugalsko, které si dohromady připisují téměř 37 % účastí všech Widening zemí v programu Horizont Evropa. Naopak 14 asociovaných a třetích zemí jen lehce překračuje 11 % účastí Widening zemí v tomto RP. U mnoha z těchto zemí je účast v programu Horizont Evropa symbolická či spíše zanedbatelná (Makedonie, Tunisko, Moldavsko, Maroko, Bosna a Hercegovina, Albanie, atd….). Jádro Widening zemí tvoří bezesporu státy označované dle přístupu do EU jako nové členské státy, které dosahují cca 52 % účastí Widening zemí v programu Horizont Evropa. V podobných poměrech jsou rozloženy také podíly finančních prostředků, které si Widening země nárokují z rozpočtu RP. Řecko a Portugalsko si dohromady nárokují 41 % finančních prostředků určených v programu Horizont Evropa pro Widening země, nové členské státy 50,5 % a asociované a třetí země jen cca 8,5 %. Schematicky je rozložení účastí Widening zemí v programech Horizont 2020 a Horizont Evropa znázorněno v grafech 1 a 2.

Graf 1: Schematické rozložení účastí Widening zemí v programu Horizont 2020. Číselné údaje představují počty účastí v programu Horizont 2020.

Graf 2: Schematické rozložení účastí Widening zemí v programu Horizont Evropa. Číselné údaje představují počty účastí v programu Horizont Evropa.

Widening země a jejich podíl účasti v programech Horizont 2020 a Horizont Evropa

Na samém začátku této analýzy můžeme jednoduše konstatovat, že podíl účasti Widening zemí v programu Horizont Evropa v porovnání s podílem účasti těchto zemí v předešlém RP Horizont 2020 vzrostl [2]. Toto tvrzení je však třeba interpretovat ve vztahu ke změnám, kterým v průběhu času v RP došlo. Předně, množina Widening zemí není v programu Horizont Evropa totožná s tou, kterou tvořily Widening země v programu Horizont 2020. V programu Horizont 2020 patřilo mezi Widening země 27 států. V programu Horizont Evropa tvoří skupinu Widening zemí 29 států. Mezi Widening zeměmi nenajdeme v programu Horizont Evropa, Lucembursko, naopak přibylo Řecko a dvě malé země Maroko a Kosovo. Strukturu a poměry účasti zemí (včetně Widening zemí) v programu Horizont Evropa poměrně výrazně ovlivnila restriktivní opatření EK směřující k omezení účasti Švýcarska a Spojeného království v prvních třech letech programu Horizont Evropa. U obou zemí došlo např. k redukci nebo přímo k nemožnosti čerpat finanční prostředky z rozpočtu programu Horizont Evropa a zástupci obou zemí nemohli zpravidla vést a řídit výzkumná konsorcia v rolích koordinátorů projektů. Tato fakta do jisté míry komplikují porovnání účasti Widening zemí v obou RP.

V tabulce 2 je vidět, že u Widening zemí, které patřily do této skupiny v obou RP (tedy bez Řecka), došlo ke zvýšení podílu účasti výzkumných týmů z těchto zemí z 12,5 % na 15,4 % (tab. 2, ř. 16, sl. c, d). Rozdíl obou podílů činí 2,8 p.b. Podíl v těchto Widening zemí vzrostl o cca 23 %. Porovnáváme-li podíl účasti Widening zemí, které jsou takto kategorizovány v programu Horizont Evropa tj. 29 zemí včetně Řecka v obou RP (dodejme, že účast Maroka a Kosova je v programu Horizont Evropa zanedbatelná), bude celkový progres Widening zemí mnohem výraznější - 15,5 % v H2020 vs. 19,9 % v programu Horizont Evropa. To znamená zvýšení podílu o cca 4,3 p.b. a  progres 27,9 %. Z tohoto jednoduchého porovnání je patrné, že Řecko významně vylepšuje základní statistiky účasti Widening zemí v programu Horizont Evropa resp. v RP.

V úvodu této kapitoly jsem uvedl, že účast v prvních třech letech programu Horizont Evropa byla silně ovlivněna restrikcemi EK vůči Spojenému království a Švýcarsku. To se projevilo zejména výrazným poklesem podílu účasti výzkumných týmů ze Spojeného království v tomto RP – z 9,6 % na 4,3 % (tab. 2, ř. 4, 2, sl. c, d). To představuje snížení podílu účasti této významné evropské země v programu Horizont Evropa v porovnání s programem H2020 o propastných 55 %! Také Švýcarsko snížilo v programu Horizont Evropa svůj účastnický podíl poměrně výrazně - z 3,1 % na 2,3 % (tab.2, ř. 6 sl. c. d), což znamená regres podílu účasti o cca 25 %. Naopak ostatní země, resp. skupiny zemí svůj podíl účasti v programu Horizont Evropa zvýšily. Widening země, které jsou členy EU (tzv. nové členské státy) zvýšily svůj podíl v programu Horizont Evropa oproti programu H2020 z 8,6 % na 10,4 % o cca 1,8 p. b. Jejich podíl účasti vzrostl cca o jednu pětinu (tab. 2, ř. 2, sl. f). Ke zvýšení účastnického podílu došlo také u asociovaných Widening zemí z cca 1,7 % na 2,1 %. Svůj podíl účasti ovšem navýšily i výzkumně vyspělé státy označené v této analýze jako státy OMS 11 (vybraných 11 starých členských států). Konkrétně z 64 % v programu Horizont 2020 na 66 % v programu Horizont Evropa. Účast většiny starých členských států v programu Horizont Evropa tedy, nepoklesla, ba naopak mírně stoupla. Tento fakt, přispívá k domněnce, že relativně výrazné navýšení podílu Widening zemí v programu Horizont Evropa v porovnání s programem Horizont 2020 bude způsobeno alespoň z části snížením podílu účastí výzkumných týmů ze Spojeného království a Švýcarska v programu Horizont Evropa. To lze jednoduše dokázat, pokud z analýz a kalkulací obě tyto země účelově vyloučíme. V takovém případě by progres podílu účasti Widening zemí z nových členských států EU v programu Horizont Evropa v porovnání s programem H2020 nebyl 20 % (tab. 2, ř. 17, sl. f), ale jen  13 % (kalkulace autora), U Widening zemí z asociovaných států by progres podílu v programu Horizont Evropa klesl z 28 % (tab. 2, ř. 18, sl. f) na 20 % (kalkulace autora). Je tedy jasné, že omezená účast Spojeného království a Švýcarska v programu Horizont Evropa pozitivním způsobem ovlivnila poměrové statistiky Widening zemí v tomto RP.

Tabulka 2: Podíl účastí skupin zemí v programu Horizont 2020 a Horizont Evropa

Widening země stanovené pravidly programu Horizont Evropa zvýšily v tomto programu svůj podíl účastí o 4,34 p. b., z 15,5 % na 19,9 % - progres 28 %. (tab. 2, sl. e, ř. 15). (Pozn. autora: údaje se téměř shodují s údaji ze studie EK [2],). Zde si kladu jednoduchou otázku, které z Widening zemí se na tomto progresu podílely nejvíce? Odpověď je prezentována prostřednictvím tabulky 3. Z 35 % je to Řecko, ze 14 % Portugalsko, ze 7,5 % Kypr a z 6 % ČR a Slovinsko. Tyto státy jsou více než dvoutřetinovým podílem zodpovědné za celkové navýšení podílu účastí Widening zemí v programu Horizont Evropa. Naopak Maďarsko a některé z dalších Widening zemí progres Widening zemí v programu Horizont Evropa v porovnání s programem Horizont 2020 snižuje. Konkrétně např. Maďarsko a Tunisko. Podíly účastí jednotlivých Widening zemí v obou sledovaných RP programech a rozdíly těchto podílů prezentuje graf 3. Z grafu 3 je vidět, že podíly účastí jsou u většiny asociovaných Widening zemí nízké až zanedbatelné. U některých z těchto zemí (Moldavsko, Gruzie, Makedonie) došlo k jeho navýšení, u některých zemí podíl účasti stagnuje (Kosovo, Faerské ostrovy, Arménie, Černá Hora a u dalších klesá (Bosna a Hercegovina, Maroko a Tunisko).  

Tabulka 3 - Změna v podílech účastí Widening zemí v programech Horizont 2020 a Horizont Evropa

Graf 3 - Podíly účastí Widening zemí a jejich rozdíl v programech Horizont 2020 a Horizont Evropa

Widening země a jejich podíl finační podpory v programech Horizont 2020 a Horizont Evropa

V podobném duchu lze komentovat porovnání podílů získaného (alokovaného) příspěvku z rozpočtu obou sledovaných RP. Na první pohled je zřejmý regres u Spojeného království a Švýcarska, které mohly čerpat finanční prostředky z rozpočtu programu Horizont Evropa v prvních třech letech jen velmi omezeně. Naopak u ostatních skupin zemí se podíl finančních prostředků v programu Horizont Evropa zvýšil - viz tabulka 4. Pokud opomineme malé Lucembursko, nejvíce si v programu Horizont Evropa v porovnání s programem Horizont 2020 polepšily Widening země asociované k tomuto RP. Svůj podíl finanční podpory si zvedly o téměř 70 % (tab. 4, ř. 8, sl. f). Je však třeba připomenout, že finanční podíly těchto zemí jsou v obou RP velmi, velmi malé. Velký progres ve finančním podílu zaznamenalo Řecko, které může těžit z toho, že je v programu Horizont Evropa novou Widening zemí. Výrazně se zvýšil také finanční podíl nových členských států EU – o 2,4 p. b. tj. o 45 % (tab. 4, ř. 2, sl. f). I zde je třeba zdůraznit, že finanční podíly nových členských států jsou v RP mnohem menší než finanční podíly starých členských států. Pro úplnost: Staré členské státy - OMS 11: 69,5 % vs 77,1 % (tab. 4, ř. 1, sl. c, d), Nové členské státy - WC NMS:  5,3 % vs. 7,7 % (tab. 4, ř. 2, sl. c, d). Progres OMS 11 – 10,8 %, WC NMS – 44,9 % (tab. 4, ř. 1, 2, sl. f)

Tabulka 4 - Podíly finanční podpory Widening zemí a jejich rozdíl v programech Horizont 2020 a Horizont Evropa

Podobně jako v předchozím případě existují v zapojení Widening zemí do projektů RP velké rozdíly. S tím samozřejmě souvisejí finanční podíly, které tyto země v RP dosáhly a jejich rozdíly. Widening země si v programu Horizont Evropa připsaly o 5 p. b. větší finanční podíl, než tomu bylo v předchozím RP Horizont 2020. Na tomto kladném rozdílu mají značnou zásluhu jednotlivci, výzkumné týmy a organizace z Řecka. Bez jejich přičinění by byl rozdíl ve finančních podílech mezi oběma RP o cca 1, 5 p. b. nižší – tj. skoro o 1/3 (přesně 29,2 %) a to je významný rozdíl. Mezi silné hráče mezi Widening zeměmi lze zařadit také Portugalsko. Na druhé straně Maďarsko situaci Widening zemí z hlediska progresu týkajícího se změny jejich finančního podílu v programu Horizont Evropa poměrně výrazně zhoršuje. Podrobně tabulka 5.

Tabulka 5 - Změna v podílech finančního příspěvku pro Widening země v programech Horizont 2020 a Horizont Evropa

V grafu 4 jsou zobrazeny kromě rozdílu podílů finančního příspěvku také finanční podíly pro jednotlivé Widening země v obou RP. U asociovaných Widening zemí se pohybují v řádu desetin procenta.


Graf 4 - Podíly finančního příspěvku pro Widening země a jejich rozdíl v programech Horizont 2020 a Horizont Evropa

Widening země a koordinace projektů v programech Horizont 2020 a Horizont Evropa

Koordinace projektů je v RP dlouhodobě doménou výzkumně vyspělých států, což je potvrzeno vysokým podílem koordinátorů z těchto zemí. Podíl na koordinace projektů vzrostl v programu Horizont Evropa u těchto států o 12,5 p. b., což představuje cca pětinový nárůst podílu (tab. 6, ř. 1, sl. e, f). Zhruba třetinový nárůst podílu koordinátorů v programu Horizont Evropa ve srovnání s programem Horizont 2020 zaznamenaly Widening země z nových členských států – rozdíl podílů 1,6 p. b., 31 % progres (tab., ř. 4, sl. e a f). Celkově stoupl podíl koordinátorů ze všech Widening zemí v programu Horizont Evropa o 4,35 p. b a 44 %. (tab. 6, ř. 15, sl. e). Zde je nutné dodat, že velký vliv na toto zlepšení mají koordinátoři z Řecka a Portugalska. Významně se také zvýšil v programu Horizont Evropa podíl koordinátorů z ČR (o 0,75 p. b.). V případě koordinátorů nemůže nikdo pochybovat, že jsou statistické výstupy v podobě poměrových statistik skutečně významnou měrou ovlivněny faktickou nemožností Spojeného království vést a řídit projekty programu Horizont Evropa v jeho prvních třech letech. Vždyť v programu Horizont 2020 koordinovalo Spojené království 15 % všech financovaných projektů! Zvýšený podíl koordinátorů v ostatní státech a skupinách států je třeba interpretovat s ohledem na tento fakt.

Tabulka 6 – Podíly koordinátorů projektů z Widening zemí a jejich rozdíl v programech Horizont 2020 a Horizont Evropa

Tabulka 7 - Změna v podílech koordinátorů projektů z Widening zemí v programech Horizont 2020 a Horizont Evropa

Graf 5 - Podíly koordinátorů projektů z Widening země a jejich rozdíl v programech Horizont 2020 a Horizont Evropa

Widening země a příprava návrhů projektů v programech Horizont 2020 a Horizont Evropa

Vliv Spojeného království na statistické výstupy je dobře prokázán ve statistikách, které se týkají podílů koordinátorů projektových návrhů, kteří hodlali vést projekt v programu Horizont 2020 nebo programu Horizont Evropa – tabulka 8. Dostupné datové zdroje a statistiky z nich vytvořené totiž v případě programu Horizont Evropa zahrnují také většinu projektových návrhů, které byly předloženy koordinátory ze Spojeného království (a Švýcarska) bez ohledu na jejich expertní hodnocení. Na rozdíl od předchozího případu koordinátorů financovaných projektů, se zde restrikce uvalená na Spojené království (a Švýcarsko) ve statistických výstupech v tak velké míře neprojevuje. Největší podíl na přípravě projektových návrhů mají koordinátoři z výzkumně vyspělých starých členských států – 63,1 % v programu Horizont 2020, 66,4 % v programu Horizont Evropa (tab. 8, ř. 1, sl. c, d). Výzkumníci a výzkumné instituce ze Spojeného království v rolích koordinátorů návrhů projektů stáli za přípravou 13,1 % projektových návrhů v programu Horizont 2020 a 9,7 % projektových návrhů v programu Horizont Evropa. To znamená propad podílu cca o 25% (tab. 8, ř. 2, sl. c, d).

Ačkoliv Widening země (včetně Řecka) navýšili svůj souhrnný podíl koordinátorů předkládající projektové návrhy do výzev programu Horizont Evropa o 2 p. b., což znamená v porovnání s programem Horizont 2020 progres 13 %, existují mezi jednotlivými Widening zeměmi v aktivitě koordinátorů připravující projektové návrhy veliké rozdíly – tabulka 9, graf 6. Na celkovém progresu v podílu koordinátorů předkládající projektové návrhy do výzev programu Horizont Evropa se nejvíce podílely Řecko, Portugalsko a ČR (tab. 9, ř. 3). Tyto tři země výrazně zvýšily svou aktivitu ve snaze koordinovat evropské projekty (individuální, i konsorciální) – Řecko o 1,5 p. b., Portugalsko o 0,8 p. b.  a  ČR o 0,6 p. b (tab. 9, ř. 2). To znamená v porovnaní s programem Horizont 2020 progres: u Řecka 42 %, u Portugalska 26 % a u ČR 41 %. Naopak bilanci Widening zemí v programu Horizont Evropa výrazně zhoršují Maďarsko, Bulharsko, Slovinsko a Slovensko. Tyto čtyři státy zhoršily celkovou bilanci Widening zemí v programu Horizont Evropa o 1,3 p. b. To způsobilo, že souhrnný podíl koordinátorů z nových členských států, kteří předložili návrh projektu do výzev programu Horizont Evropa, mírně poklesl v porovnání s programem Horizont 2020 (tab. 8, ř. 3, sl. c, d), což znamená, že aktivita a snaha koordinovat projekty RP se u většiny Widening zemí z nových členských států nezvýšila, ale spíše stagnuje. Stagnace platí také pro Widening země z asociovaných členských států. U některých z těchto Widening zemí je aktivita a snaha připravovat projekty do RP velmi nízká a zanedbatelná  - graf 6. To se týká Gruzie, Kosova, Albánie, Tuniska, Arménie, Maroka, Černé Hory, Faerských ostrovů, Moldavska.

Tabulka 8 – Podíly koordinátorů návrhů projektů z Widening zemí a jejich rozdíl v programech Horizont 2020 a Horizont Evropa

Tabulka 9 – Změna v podílech koordinátorů návrhů projektů z Widening zemí v programech Horizont 2020 a Horizont Evropa

Graf 6 - Podíly koordinátorů návrhů projektů z Widening zemí a jejich rozdíly v programech Horizont 2020 a Horizont Evropa

Widening země  - kvalita a úspěšnost projektových návrhů

Při pohledu na tabulky 10, 11 a graf 7 je zřejmé, že se kvalita a úspěšnost návrhů projektů v programu Horizont Evropa zvýšila.  Míra úspěšnosti návrhů projektů v programu Horizont Evropa je 17,2 %, což je zřetelný nárůst oproti 12,4 % v programu Horizont 2020 (tab. 10, ř. 11, sl. c, d). Zvýšení míry úspěšnosti je očekávaným důsledkem vyššího rozpočtu programu Horizont Evropa v porovnání s programem Horizont 2020. Vedle zlepšení míry úspěšnosti se u všech skupin zemí (vyjma Maroka a Kosova) zvýšila i kvalita žádostí. Zvýšení kvality žádostí resp. projektových návrhů nelze jednoduše vysvětlit nárůstem dostupných finančních prostředků jako v případě úspěšnosti. Vzhledem k tomu, že je navýšení kvality projektových návrhů zaznaménáno napříč celým programem Horizont Evropa a u všech skupin zemí, budou za touto změnou stát s největší pravděpodobností dílčí změny hodnotícího procesu projektových návrhů v tomto RP.  Největší relativní nárůst podílu financovaných a vysoce kvalitních (High-Quality Proposals) návrhů projektů vykazují koordinátoři z nových členských států (tab. 10, ř. 3, sl. f, tab. 11, ř. 3, sl. f). Úspěšnost projektových návrhů předkládaných koordinátory výrazně poklesla u Spojeného království a Švýcarska, avšak tento pokles nebyl způsoben ze značné části nekvalitou projektových návrhů, ale administrativním přičiněním, kdy nebyla v rámci restrikcí EK vůči oběma zemím  značná část jejich návrhů připuštěna k financování z rozpočtu programu Horizont Evropa (zejména ERC, MSCA).

Tabulka 10 - Úspěšnost koordinátorů návrhů projektů z Widening zemí a rozdíl úspěšnosti v programech Horizont 2020 a Horizont Evropa


Tabulka 11 - Podíly návrhů projektů vysoké kvality předložených koordinátory z Widening zemí a jejich rozdíl v programech Horizont 2020 a Horizont Evropa

Graf 7: Úspěšnost a podíly návrhů projektů vysoké kvality předložených koordinátory z Widening zemí v programech Horizont 2020 a Horizont Evropa

Závěrečné shrnutí v několika bodech

1) Widening země klasifikované na základě definice programu Horizont Evropa nejsou homogenní skupinou zemí. Mezi Widening zeměmi najdeme značné rozdíly, jak v jejich inovační výkonnosti, tak i v míře jejich zapojení do RP. Z pohledu souhrnného inovačního indexu dle EIS 2024 najdeme mezi Widening zeměmi silné inovátory (strong innovators), střední inovátory (moderate innovators) a začínající inovátory (emerging innovators). V následujícím 10. RP by mělo dojít k reklasifikaci statutu Widening země/regionu. Jako jednu z alternativ vidím zavedení klasifikace tzv. „Widening regionů“ místo Widening zemí. To by lépe odráželo regionální specifika v úrovni systému VaVaI.

2) Účast mnoha Widening zemí, které nejsou součástí EU, je v RP velmi nízká, u některých z těchto zemí skoro zanedbatelná. 

3) Podíl účasti Widening zemí v programu Horizont Evropa vzrostl v porovnání s jejich podílem v předešlém RP Horizont 2020. Za celkové navýšení podílu účastí Widening zemí v programu Horizont Evropa stojí z velké části Řecko, Portugalsko, Kypr, ČR a Slovinsko.

4) Podíl účasti zemí (včetně Widening zemí) v programu Horizont Evropa poměrně výrazně ovlivnila restriktivní opatření EK směřující k omezení účasti Švýcarska a Spojeného království v prvních třech letech programu Horizont Evropa. Je otázkou, v jakém poměru došlo k tomuto navýšení v důsledku omezení účasti Spojeného království a Švýcarska, zvýšení rozpočtu programu Horizont Evropa, dílčími změnami hodnocení projektových návrhů nebo kýženého zvýšení konkurenceschopnosti jednotlivců a výzkumných institucí z Widening zemí.

5) Je jisté, že Řecko významně vylepšuje základní souhrnné statistiky účasti Widening zemí v programu Horizont Evropa, resp. v RP.

6) Kvalita a úspěšnost návrhů projektů předkládaných koordinátory z Wiening zemí se v programu Horizont Evropa zvýšila. Navýšení kvality a úspěšnosti návrhů projektů není v programu Horizont Evropa specifické jen pro Widening země, ale týká se v zásadě všech skupin zemí. Zvýšení míry úspěšnosti je očekávaným důsledkem vyššího rozpočtu programu Horizont Evropa v porovnání s programem Horizont 2020. Vedle zlepšení míry úspěšnosti se u všech skupin zemí (vyjma Maroka a Kosova) zvýšila i kvalita žádostí. Zvýšení kvality žádostí, resp. projektových návrhů nelze jednoduše vysvětlit nárůstem dostupných finančních prostředků jako v případě úspěšnosti. Vzhledem k tomu, že je navýšení kvality projektových návrhů zaznamenáno napříč celým programem Horizont Evropa a u všech skupin zemí, budou za touto změnou stát s největší pravděpodobností dílčí změny hodnotícího procesu projektových návrhů v tomto RP.

7) Souhrnný podíl koordinátorů z nových členských států, kteří předložili návrh projektu do výzev programu Horizont Evropa, mírně poklesl v porovnání s programem Horizont 2020. Aktivita a snaha koordinovat projekty RP se u většiny Widening zemí z nových členských států nezvýšila, ale stagnuje. To neplatí pro ČR - viz. bod 8.

8) Hodnoty základních indikátorů účasti v RP týkající se ČR vzrostly v programu Horizont Evropa v porovnání s programem H2020.  Vyjádřeno konkrétními údaji: Podíl účastí ČR v programu Horizont Evropa vzrostl v porovnání s jejím podílem v předešlém RP Horizont 2020 o 0,25 p.b. tj o cca 24 %.  V programu Horizont Evropa se zvýšil rovněž významně podíl koordinátorů z ČR vůči celkovému počtu koordinátorů v tomto RP – o 0,75 p.b. tj více než dvojnásobně oproti programu Horizont 2020. Kvalita a úspěšnost návrhů projektů předkládaných koordinátory z ČR se v programu Horizont Evropa rovněž zvýšila. Účastí ČR a problematice koordinátorů se TC Praha věnovalo v např. v analýzách - [3, 4].

Tabulka 12 – Česká republika: Základní indikátory účasti v RP a jejich porovnání.

9) S návratem Spojeného království k plnohodnotné účasti v programu Horizont Evropa lze předpokládat, že některé poměrové statistiky týkající se Widening zemí budou postupně klesat. To bude s velkou pravděpodobností platit zejména u statistik zaměřených na koordinaci projektů.

Autor: Daniel Frank - analytik s povolením srovnávat, Technologické centrum Praha, frank@tc.cz, 26.11.2024

Tento příspěvek nevznikl s pomocí AI, proto je to na něm vidět.

Vysvětlivky:

High - Quality Proposals: projektové návrhy, které jsou financovány z rozpočtu RP, projektové návrhy, které obdržely ocenění Seal of Excelllence, projektové návrhy umístěné nad prahem obvykle s hodnocením – main, reserve, no-money.

Použité zdroje:

[1] Boost National R&D Spending, Ivanova Tells Widening Countries | Science|Business. https://sciencebusiness.net/news/research-and-innovation-gap/boost-national-rd-spending-ivanova-tells-widening-countries   Dostupné 25.11.2024.

[2] European Commission: Directorate-General for Research and Innovation, Niakaros, K., Volpe, R. and Kreiman Seguer, G., Country participation in the EU R&I framework programmes – A retrospective on the first three years of Horizon Europe (2021-2023) – Monitoring and evaluation report, Niakaros, K.(editor), Volpe, R.(editor) and Kreiman Seguer, G.(editor), Publications Office of the European Union, 2024, https://data.europa.eu/doi/10.2777/485995

[3] Frank, Daniel (2024): Indikátory mapující dlouhodobou účast zemí v RP naznačují pro ČR velmi mírný progres – analýza | Portál Horizont Evropa. https://www.horizontevropa.cz/cs/mohlo-by-vas-zajimat/hodnoceni-ramcovych-programu/narodni-studie-monitoring/informace/yiifnews/2737/indikatory-mapujici-dlouhodobou-ucast-zemi-v... Dostupné 26.11 2024.

[4] Frank, Daniel (2024): Význam koordinace projektů pro účast ČR v RP roste - plná verze | Portál Horizont Evropa. https://www.horizontevropa.cz/cs/mohlo-by-vas-zajimat/hodnoceni-ramcovych-programu/narodni-studie-monitoring/informace/yiifnews/2296/vyznam-koordinace-projektu-pro-ucast-cr... Dostupné 26.11 2024.