Národní informační centrum pro evropský výzkum
Program MSCA (Marie Skłodowska-Curie Actions) patří mezi nejvýznamnější nástroje EU na podporu mezinárodní mobility výzkumných pracovníků, zejména v oblasti postdoktorálních stipendií. Nejde však pouze o vědu samotnou – program má zároveň významný dopad na podporu rovnosti pohlaví ve výzkumných oborech a institucích. V této analýze se zaměřuji na to, jak si v tomto prestižním programu vedou čeští žadatelé (v textu dále používám pro stručnost označení „žadatelé“ ve smyslu společného označení pro muže i ženy). Zajímá mě nejen celkové srovnání s uchazeči původem z inovačně vyspělých zemí a se všemi žadateli dohromady, ale také to, jak se v jednotlivých vědeckých panelech liší účast a úspěšnost žen a mužů.
Pro lepší pochopení provedené analýzy je důležité vědět, že uchazeči o grant MSCA (Marie Skłodowska-Curie Actions) si odborný panel volí sami. Při podávání návrhu v programu MSCA Postdoctoral Fellowships (dříve Individual Fellowships) si žadatel vybírá jeden z osmi hlavních vědeckých panelů (CHE, SOC, ECO, ENG, ENV, LIF, MAT, PHY). Tento výběr panelu je zásadní, protože návrh je následně posuzován odborníky právě v rámci zvoleného panelu – a tedy výběr přímo ovlivňuje nejen hodnocení návrhu a konkurenci v daném oboru, ale i celkové statistiky přijatých žádostí. Z tohoto důvodu má volba panelu přímý vliv na výslednou genderovou rovnováhu, neboť jednotlivé vědecké oblasti přitahují odlišné skupiny uchazečů.
Tato analýza se opírá o data týkající se podaných projektových návrhů v programu MSCA PF (dříve IF) v období let 2014 až 2023 dostupných v aktuální databázi eCORDA pro programy H2020 a HE. Mým cílem bylo porovnat jednotlivé skupiny žadatelů, přiblížit rozložení návrhů mezi jednotlivé odborné panely a zároveň sledovat genderovou aktivitu a zastoupení mužů a žen mezi uchazeči o grant MSCA PF (IF). V analýze jsem se zaměřil na tři hlavní skupiny žadatelů: celkový soubor žadatelů všech národností, žadatele pocházející z inovačně vyspělých států (např. Francie, Německo, země Skandinávie a Beneluxu) a nakonec specificky na žadatele s českou národností. V každé z těchto skupin jsem z hlediska celkových počtů podaných projektových návrhů, genderového zastoupení, a rozdělení projektových návrhů podle odborných panelů analyzoval:
* Absolutní počty podaných návrhů projektů rozdělených podle pohlaví a odborných panelů.
* Genderové indexy aktivity, které ukazují podíl podaných návrhů projektů ze strany žen a mužů.
* Genderové indexy relativní aktivity, které poskytují poměry počtů projektů podaných ženami a muži.
* Gender Balance Score (GBS), které vyjadřuje míru rovnováhy mezi pohlavími.
Pro analýzu byly použity následující výpočty a ukazatele:
FAI (Female Activity Index) udává podíl podaných projektových návrhů do výzev MSCA PF (IF) ženami
FAI = (TPF/TPF+M) *100
MAI (Male Activity Index) udává podíl podaných projektových návrhů do výzev MSCA PF (IF) muži
MAI = (TPM/TPF+M) *100
RFAI (Relative Female Activity Index) a RMAI (Relative Male Activity Index) vyjadřují poměr mezi počtem návrhů podaných ženami k počtu návrhů podanými muži
RFAI = TPF/TPM
RMAI = TPM/TPF
Gender Balance Score (GBS) - hodnotí vyváženost pohlaví
GBS = 1 - ABS (TPF / (TPF + TPM) - 0.5) * 2
Poznámka: TPF, TPM, TPF+M: počty projektových návrhů předložených ženami, muži a ženami a muži dohromady
Pro účely analýzy byly připraveny tři tabulky obsahující údaje o počtu podaných návrhů projektů podle jednotlivých skupin žadatelů:
1. Žadatelé všech národností (celkový soubor)
2. Žadatele pocházející z inovačně vyspělých států (Francie, Německo, Benelux, Skandinávie)
3. Žadatelé s českou národností
V každé tabulce jsou uvedeny údaje o počtech podaných projektů, rozdělené podle pohlaví (muži/ženy) a odborných panelů (ECO, ENG, ENV, CHE, LIF, MAT, PHY, SOC). Kromě absolutních čísel jsou v tabulkách zahrnuty i výše uvedené indexy, které hodnotí aktivitu žadatelů v těchto kategoriích.
Tabulka 1 - žadatelé všech národností: V této tabulce je celkový počet podaných návrhů 89 392. Z toho 36 475 podaly ženy a 52 917 muži. Ženy představují 40,8 % všech žadatelů, což ukazuje na obecně nižší aktivitu žen ve vědecké mobilitě zajišťované MSCA. Nejvíce návrhů projektů bylo předloženo v panelu pro přírodní vědy - LIF (21 700), přičemž ženy podaly 10 865 projektů (50,1 %) a muži 10 835 (49,9 %). Největší zastoupení žen je v panelech SOC (sociální a humanitní vědy) a ENV (životní prostředí a geovědy), kde podíl žen dosahuje více než 50 %. Naopak nejmenší podíl žen je v panelech ENG (informační vědy a inženýrství) - 22,2 % a MAT (matematika) - 22,1 %.
Tabulka 1: MSCA Individual (Postdoctoral) Fellowship Applicants – All Nationalities (2014–2023)
Tabulka zahrnuje všechny žadatele o individuální postdoktorské stipendium MSCA za období deseti let bez ohledu na jejich státní příslušnost. Data jsou rozdělena podle vědeckých panelů (např. LIF, ENG, SOC aj.) a dále podle pohlaví. Obsahuje jak absolutní počty návrhů podaných ženami a muži, tak i indexové ukazatele aktivity.
Tabulka 2 - žadatelé původem z inovačně vyspělých zemí (DE, FR, DK, FI, SE, NO, IS, NL, BE, LU): Celkový počet podaných návrhů zde činí 14 527. Z toho 6 308 podaly ženy a 8 219 muži. U žadatelů původem z inovačně vyspělých států je genderová rovnováha lepší než na globální úrovni. Podíl žen je 43,4 %, což ukazuje na pozitivní trend v podpoře rovnosti pohlaví v těchto zemích. Nejvíce návrhů bylo podány v panelu LIF (4 570), s vyrovnaným podílem žen a mužů (50,9 % vs 49,1 %). Naopak v panelech ENG (inženýrství a informační vědy) MAT (matematika) je u žadatelů z těchto inovačně vyspělých zemí výrazně nižší podíl žen (ENG 19,5 % a MAT 14,2 %), což ukazuje na přetrvávající genderové rozdíly v technických oborech.
Tabulka 2: MSCA Individual (Postdoctoral) Fellowship Applicants – Innovative Strong Countries (2014–2023)
Tabulka obsahuje data výhradně pro žadatele z tzv. inovačně vyspělých států, tedy z velkých ekonomik jako jsou Francie, Německo, země Beneluxu či Skandinávie. Struktura tabulky je totožná s první tabulkou a umožňuje tak přímé porovnání mezi celkovým souborem žadatelů a touto vybranou skupinou uchazečů z inovačně vyspělých zemí.
Tabulka 3 – žadatelé české národnosti: Českými žadateli bylo podáno celkem 804 návrhů projektů. Z toho ženy podaly 322 návrhů projektů a muži 482 návrhů projektů. Ženy tak tvoří 40 % všech žadatelů, což je v souladu s celkovou bilancí rozložení pohlaví. Nejvíce návrhů projektů bylo podáno v panelu se zaměřením na životní prostředí a geovědy LIF (258), kde je podíl žen 45 % a mužů 55 %. Největší podíl žen je v panelech, kde se se soustřeďují návrhy projektů s ekonomickou a sociálně vědní problematikou - ECO (66,7 %) a SOC (60 %). Naopak zůstává nízké zastoupení žen v technických, inženýrských a IT oborech - ENG (12,7 %) a fyzice – PHY (15,9 %), kde je podíl žen signifikantně nižší než v celkovém souboru a souboru žadatelů z vyspělých států.
Tabulka 3: MSCA Individual (Postdoctoral) Fellowship Applicants – Czech Nationality (2014–2023)
Tabulka se zaměřuje na žadatele s českou státní příslušností. Také zde jsou uvedeny absolutní počty návrhů rozdělené podle pohlaví a odborných panelů, spolu s výpočtem ukazatelů FAI, MAI, RFAI a RMAI. Tato tabulka slouží jako základ pro analýzu aktivity a genderového zastoupení v českém kontextu a pro porovnání s evropským průměrem a uchazečů z inovačně silných států.
Analýza genderového zastoupení v návrzích MSCA IF (PF) ukazuje výrazné rozdíly mezi jednotlivými vědními panely a také mezi skupinami žadatelů – tedy mezi celkovým souborem žadatelů, uchazeči původem z inovačně silných evropských zemí a českými žadateli.
Panel LIF – vědy o živé přírodě potvrzuje silnou pozici z hlediska počtu návrhů projektů a rovnováhy mezi ženami a muži. Je z pohledu genderu nejvyváženějším panelem mezi ostatními. Ve všech třech sledovaných skupinách žadatelů má tento panel nejvyšší počet podaných návrhů projektů a také vysoce vyvážený genderový podíl a zájem obou pohlaví o tuto oblast (FAI cca 50 % a MAI cca 50 %). Ženy i muži dosahují velmi podobné úrovně aktivity.
Panel SOC – společenské a humanitní vědy se vyznačuje vyšší mírou aktivity žen, a to napříč všemi sledovanými skupinami žadatelů. Ženy do tohoto panelu podávají více návrhů než muži - tabulky 1 a 2 (FAI > 50 %). V globálním kontextu i mezi žadateli původem z inovačně silných zemí však převažují ženy jen mírně, na každého žadatele muže připadá zhruba 1,1 žadatelky ženy. Čeští žadatelé zde dosahují dokonce nejvyššího zastoupení žen - FAI (60 %), což poukazuje na výrazné zastoupení žen v sociálně-vědních oblastech.
Panel ENV – environmentální vědy a geovědy je v evropském měřítku považován za jeden z nejvyváženějších – podíl žen a mužů je zde velmi blízký (FAI 45,3 % v celém souboru žadatelů, 47,4 % ve vyspělých zemích). U českých žadatelů je však genderový poměr méně vyvážený – ženy zde tvoří pouze 37 % žadatelů. Jinými slovy řečeno ve všech zemích a v inovačně silných zemích muži podali jen o něco více návrhů projektů, než ženy – zhruba 1,2krát více. U českých žadatelů je tento rozdíl o něco vyšší – muži zde podali přibližně 1,7krát více návrhů projektů než ženy. I přesto patří panel ENV v českém prostředí stále mezi genderově vyrovnanější panely.
Panel ECO - ekonomické a sociální vědy je celkovém kontextu i z pohledu žadatelů z vyspělých zemí charakteristický tím, že zde dominují muži (MAI 61,1 % resp. 65,2 %). Avšak u českých žadatelů je poměr obrácený – ženy zde tvoří dvě třetiny všech žadatelů (FAI 66,7 %). Ve zkratce - muži celkově podali zhruba 1,6krát více návrhů než ženy, přičemž v inovačně silných zemích je to téměř dvojnásobek. V českém prostředí je tomu ale naopak – žen je dvakrát více než mužů, což z tohoto panelu činí výjimečný případ opačné genderové převahy. Tento výrazný rozdíl může být způsoben celkově nízkým počtem podaných návrhů projektů (jen 9), kdy každá jednotlivá žádost výrazně ovlivňuje statistiku. Přesto jde o pozoruhodný trend, kdy se české prostředí odlišuje od ostatních.
Panel CHE - chemie se ve všech skupinách žadatelů vyznačuje rovněž převahou mužů a menšinou žen. Zatímco na úrovni všech žadatelů a vyspělých států činí FAI zhruba 32 %, u českých žadatelů je tento podíl ještě nižší – pouze 24,2 %. To potvrzuje, že ženy v ČR v této oblasti podávají podstatně méně návrhů než muži. Pro doplnění – ve všech zemích i inovačně silných zemích muži podávají více než dvakrát více projektových návrhů než ženy. V českém souboru projektových návrhů je tento rozdíl ještě výraznější – muži zde podali více než třikrát větší množství projektových návrhů než ženy.
Panel MAT - matematika vykazuje velmi výraznou genderovou nevyváženost. V evropském průměru je zastoupení žen velmi nízké (FAI 22,1 %), a ve vyspělých zemích dokonce pouze 14,2 %. Poměr mužů k ženám zde dosahuje hodnoty až 6:1. Překvapivě však české výzkumné prostředí v tomto panelu vykazuje výrazně lepší výsledek. Ačkoli jde o malý vzorek (jen 21 návrhů projektů) – ženy zde tvoří 42,9 % žadatelů a muži zde podali jen o třetinu více návrhů než ženy, což je v kontextu ostatních zemí neobvyklé a pozitivní.
Panel PHY - fyzika představuje z hlediska genderové rovnosti problematický panel. Ve všech skupinách výrazně dominují muži. MAI je v globálním kontextu 76,6 %, ve vyspělých zemích 78,7 %, a u českých žadatelů dokonce až 84,1 %. Z celkového pohledu muži podali více než třikrát více návrhů než ženy. V českém prostředí je tento rozdíl ještě výraznější. Na více než pět žádostí od mužů připadá jedna žádost od ženy. To činí z fyziky oblast s vůbec největší genderovou nerovností v celém souboru dat.
Panel ENG - informační vědy a inženýrství vykazuje ve všech skupinách velkou nerovnováhu ve prospěch mužů: MAI 77,8 % vs FAI 22,2 % - tabulka 1, MAI 80,5 % vs FAI 19,5 % - tabulka 2 a MAI 87,3 % vs FAI 12,7 % - tabulka 3, což ukazuje na velkou disproporci v genderovém zastoupení. Znamená to, že muži zde podali až čtyřikrát více návrhů než ženy (celkem i v inovačně silných zemích), a u českých žadatelů je tato nerovnováha ještě výraznější – muži zde podali téměř sedmkrát více návrhů než ženy. To může odrážet jak strukturální nastavení technických oborů, tak kulturní a systémové bariéry.
Gender Balance Score (GBS) ukazuje míru rovnováhy mezi ženami a muži v počtu podaných návrhů v daném panelu. GBS se pohybuje mezi 0 (extrémní nerovnováha) a 1 (dokonalá rovnováha – 50 % mužů a 50 % žen). Je důležité zdůraznit, že GBS neudává, které pohlaví převažuje, ale jak moc se rozložení podílů mezi ženami a muži odchyluje od ideální parity (50:50). GBS neukazuje směr nerovnováhy, pouze míru její odchylky od rovnosti.
Panel LIF – vědy o živé přírodě je nejvyváženější panel napříč skupinami – téměř dokonalá rovnováha mezi ženami a muži ve všech regionech. GBS je blízké ideální hodnotě 1. Tento výsledek naznačuje, že přírodní vědy jsou oblastí, kde je rovné zastoupení žen a mužů již realitou.
V panelu SOC – společenské a humanitní vědy je genderová rovnováha vysoká ve všech sledovaných skupinách, přičemž ženy jsou v některých případech dokonce aktivnější než muži. Panel sociálních a humanitních věd vykazuje jeden z nejvyšších GBS – u českých žadatelů dosahuje 0,80 a celkově přes 0,90, což svědčí o tom, že v této oblasti je rovnost pohlaví již běžnou skutečností.
Panel ENV – environmentální vědy a geovědy patří z hlediska genderové rovnosti k nejvyrovnanějším panelům (0,91 a 0,95). V ČR je rovnováha nižší (0,74), ale stále relativně dobrá.
Panel ECO - ekonomické a sociální vědy vykazuje jistou variabilitu. V evropském měřítku je genderová rovnováha přibližně na hodnotě 0,70 až 0,78. Pro české prostředí je GBS nižší (0,67), protože genderová rovnováha se přiklání výrazně k jednomu pohlaví – k ženám, které tvoří většinu žadatelů.
Panel CHE - chemie zůstává v šedé zóně – ženy jsou zde zastoupeny výrazně méně než muži, což se odráží ve středních až nižších hodnotách GBS (0,64–0,48), přičemž česká data naznačují mírně horší rovnováhu než celkový výsledek.
Panel MAT - matematika je zajímavou výjimkou, který má sice v celoevropském měřítku a u žadatelů z inovačně silných zemí velmi nízkou genderovou rovnováhu (GBS 0,28–0,44), ale v českém prostředí dosahuje GBS až 0,86. To naznačuje výrazně lepší genderovou rovnováhu v matematice u českých žadatelů – byť může jít částečně o efekt malého počtu návrhů (21). Přesto je tento výsledek hodný pozornosti jako možný pozitivní trend.
Panely PHY - fyzika a ENG - informační vědy a inženýrství vykazují dlouhodobě největší genderovou nerovnováhu. V těchto technických a exaktních oblastech výzkumu silně dominuje počet podaných návrhů mužskými uchazeči, což se odráží v nízkých hodnotách GBS – u českých uchazečů dosahuje GBS dokonce jen 0,25 v inženýrství a 0,32 ve fyzice. Tyto hodnoty potvrzují hlubokou nerovnováhu v účasti žen, která je ještě výraznější v ČR než v jiných částech Evropy a dalších zemí.
Tabulka 4: Porovnání Gender Balance Score (GBS) mezi třemi skupinami uchazečů o grant MSCA IF (PF) Tabulka shrnuje a porovnává hodnoty GBS napříč třemi analyzovanými skupinami žadatelů, a to v členění podle jednotlivých vědeckých panelů. Díky tomu umožňuje přehledně sledovat míru genderové rovnováhy jak v celkovém měřítku, tak i z pohledu žadatelů z inovačně vyspělých států a žadatelů s českou národností. Slouží jako srovnávací nástroj, který zvýrazňuje panely s nejvyšší rovnováhou i ty s výraznou genderovou nerovnováhou.
Celkově lze konstatovat, že genderová rovnováha je silně panelově podmíněná, přičemž oblast přírodních věd a geověd představuje vzorovou rovnováhu, zatímco technické a fyzikální disciplíny zůstávají výrazně maskulinní. Čeští žadatelé se v některých oblastech drží evropského trendu, v jiných však vykazují vyšší nerovnováhu, zejména v inženýrských a fyzikálních oborech. Panel matematiky naopak přináší pro ČR poměrně překvapivé a pozitivní výsledky, které by stálo za to dále zkoumat.
Analýza genderové rovnováhy a aktivity žadatelů v programu MSCA PF (IF) ukazuje, že i přes určité pokroky přetrvávají výrazné rozdíly v zastoupení žen a mužů napříč jednotlivými vědeckými panely. Celkově tvoří ženy přibližně 40 % všech žadatelů o grant MSCA PF (IF), což na první pohled může působit jako relativně vyvážený podíl. Nicméně podrobnější pohled odhaluje, že v některých odborných panelech je genderová nerovnováha výraznější. Tuto skutečnost lépe vystihuje tzv. Gender Balance Score (GBS) – ukazatel, který nabývá hodnot od 0 (zcela nevyvážené zastoupení jednoho pohlaví) po 1 (ideální rovnováha 50:50).
Největší genderová nerovnováha je patrná v technických a IT oborech, matematice a fyzice. V panelech ENG (inženýrství), PHY (fyzika) a MAT (matematika) tvoří ženy výraznou menšinu žadatelů o grant MSCA PF (IF). V kontrastu s tím jsou obory jako SOC (společenské a humanitní vědy), ENV (environmentální vědy a geovědy) a LIF (vědy o živé přírodě) výrazně rovnoměrnější – přičemž panel LIF (vědy o živé přírodě) vykazuje téměř ideální genderovou rovnováhu (GBS blížící se hodnotě 1). Genderová struktura se do značné míry odvíjí od volby vědeckého panelu, který si uchazeči v žádosti o grant vybírají sami.
U žadatelů pocházejících ze skupiny inovačně vyspělých států je celková genderová rovnováha mírně lepší než celková bilance – ženy zde tvoří 43,4 % uchazečů, GBS tak dosahuje hodnoty 0,84.
České prostředí tyto evropské trendy z velké části kopíruje. Celkový podíl žen mezi českými žadateli je taktéž 40 %, avšak i zde lze pozorovat značné rozdíly mezi jednotlivými panely. Například v panelech ENG a PHY je zastoupení žen velmi nízké (12,7 % a 15,9 %), což ukazuje na potřebu cílené podpory žen v technických a přírodovědných oborech. Naopak pozitivní vývoj je patrný například v panelu MAT, kde ženy tvoří 42,9 % českých žadatelů – výrazně více než je běžné celkově a v kontextu inovačně vyspělých zemí (pouze 22,1 a 14,2 %). Velmi specifické a výjimečné je také zastoupení žen v panelu ECO (ekonomie a sociální vědy), kde ženy tvoří až 66,7 % uchazečů – což je opačný trend než ve vyspělých zemích, kde v tomto panelu převažují muži. Tyto příklady naznačují potenciál českého výzkumného prostředí v některých oblastech z hlediska podpory žen ve vědě. Zde je však třeba upozornit, že počty návrhů z ČR jsou ve zmíněných panelech velmi nízké – například v panelu MAT bylo podáno pouze 9 návrhů, v ECO pak 21. Takto malé vzorky mohou výrazně ovlivnit výsledné ukazatele (např. GBS) a je třeba je interpretovat s určitou opatrností.
Celkově lze říci, že program MSCA IF představuje nejen prestižní výzkumnou příležitost, ale také důležitý nástroj pro sledování a podporu rovnosti pohlaví ve vědě. Ačkoliv genderová rovnováha není zatím napříč všemi obory dosažena, české výzkumné prostředí vykazuje v některých oblastech nadějné tendence, které by bylo vhodné dále rozvíjet a cíleně podporovat – zejména v oborech, kde je zastoupení žen stále výrazně nízké.
Na úplný závěr mi dovolte uvést výstižné motto z rozhovoru s doktorandkou Veronikou Junasovou z FEKT VUT, kterou uveřejnil portál Vědavýzkum.cz „Neexistuje žádný chromozom, který by ženám ztěžoval studium techniky“
Autor: Daniel Frank, frank@tc.cz, TC Praha, 10. 4. 2025
Text článku (blogu) včetně příloh vychází z vlastní analýzy autora a z poznatků získaných v rámci pracovní činnosti v Technologickém centru Praha a studia dané problematiky. Názory v článku uvedené mohou a nemusí být shodné s názory zaměstnavatele autora. Publikování a šíření obsahu tohoto článku (blogu) nebo jeho části a příloh jakýmkoli způsobem v českém nebo jiném jazyce je možné pouze s uvedením zdroje a autora dle obvyklých citačních. zvyklostí. Jakékoliv změny a úpravy článku (vyjma čistě formálních) je možné provádět pouze se souhlasem autora.
01.04.2025
27.03.2025
07.03.2025
