Národní informační centrum pro evropský výzkum
Evropská rada pro výzkum (European Research Council, ERC) uděluje granty na špičkový badatelský výzkum. Jde o výzkum, který přináší významný posun ve stávajícím vědeckém poznání či směřuje k průlomovému objevu. Získat prestižní grant ERC představuje jeden z největších profesních úspěchů, kterého mohou vědci v Evropě dosáhnout. Téma výzkumu si předkladatel volí svobodně a návrh předkládá se svým týmem jako individuální vědec. Hlavním kritériem hodnocení je vědecká kvalita a originalita jak návrhu projektu, tak samotného řešitele. “Klíčem k úspěchu je neotřelá myšlenka a novátorský přístup,” říká o grantech ERC předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, která působila jako jejich hodnotitelka.
Granty ERC jsou financované z rámcových programů EU (Horizont 2020 a Horizont Evropa). Jsou udělovány ve všech vědních oborech, trvají v průměru pět let a dělí se na různé typy – startovní, konsolidační či pokročilý grant. Česká republika získala v oblasti sociálních a humanitních věd dosud tyto granty:
INATTENTION, JUDI-ARCH, BEHAVFRICTIONS, CRAACE, UNREF, BOAR, ACADEMIA, INFINITY, ATTENTION, DISSINET, MEMPOP, WONDRE, MICROCODE
INATTENTION: Behaviorální a politické důsledky racionální nepozornosti
Projekt se zabýval aplikacemi teorie racionální nepozornosti v různých oblastech veřejné politiky. Cílem výzkumu bylo najít způsob, jakým lidé dělají ekonomická rozhodnutí a na základě čeho rozdělují svoji pozornost. Rozhovor s Filipem Matějkou z 9. prosince 2020 "Proč se tak často rozhodujeme špatně?"
JUDI-ARCH: Vzestup soudcovské samosprávy: měnění architektury dělby moci bez architekta
Projekt zkoumal formální pravidla a instituce soudcovské samosprávy, a soustředil se na důsledky, které vyplývají z její měnící se podoby. Rozhovor s Davidem Kosařem z 3. března 2021 "Neformální vztahy v soudnictví mohou vést ke korupci, ale i k dodržování pravidel"
BEHAVFRICTIONS: Behaviorální důsledky nedokonalého rozhodování
Projekt se zabývá iracionálním chováním v ekonomice a předvídáním lidského chybování: jak například nadměrná sebedůvěra nebo zkreslené vnímání ovlivňují ekonomické rozhodování. Cílem je položit teoretické základy pro některé z fenoménů popsaných v behaviorální ekonomii i pro další společenskou debatu, jak tyto jevy v ekonomice regulovat. Rozhovor s Jakubem Steinerem z 26. října 2021 "Popisuju formy bláznovství a dávám jim učená jména"
CRAACE: Kontinuita a přerušení: umění a architektura ve střední Evropě 1918-1939
Projekt zkoumá situaci v oblasti výtvarného umění a architektury po rozpadu Rakousko-Uherska. Nová politická, společenská a kulturní situace měla zásadní dopad na umělce a architekty, kteří po roce 1918 působili v již nově vzniklých státech Československu, Maďarsku a Rakousku. Článek z 20. února 2019 Britský profesor míří do Brna. Zkoumá reakci umělců na pád Habsburků
UNREF: Neočekávané útočiště? Uprchlíci a občané ve středovýchodní Evropě ve 20. století
Projekt se věnuje uprchlíkům ve středovýchodní Evropě a porovnává jejich přijetí napříč regionem a obdobími. Výzkum se zaměřuje na čtyři období a zároveň klíčová témata: uprchlictví za první světové války a v době vzniku národních států, ve 30. letech v kontextu nástupu nacismu, uprchlictví oběma směry přes železnou oponu v 50. letech a postkomunistické uprchlictví v 90. letech. Rozhovor s Michalem Franklem z 12. listopadu 2020 "Chci vepsat uprchlíky zpátky do dějin Evropy"
BOAR: Zdivočelí divočáci: etnografie mezi veterinární expertízou a myslivostí v době afrického moru prasat
Projekt zkoumá výskyt prasečího moru, šíření nákazy napříč evropským kontinentem a dopady na společnost. Výzkum otevírá nový, propojující pohled na fenomén lovectví, biologickou bezpečnost a veterinární epidemiologii. Rozhovor s Luďkem Brožem z 18. prosince 2019 "Omezíme svobodu kvůli bezpečnosti? Prasečí mor ovlivňuje evropské hranice i roli myslivců"
ACADEMIA: Rekonstrukce pozdně středověkých výprav za poznáním: kvodlibetní disputace jako předchůdci moderní akademické praxe
Projekt se zaměřuje na pozdně středověké a raně novověké debatní cykly univerzitních učenců, které připomínají dnešní vědecké konference. Analyzuje dosud neprobádané rukopisné soubory pořizované evropskými univerzitami, a tím může přispět k rekonstrukci kořenů evropské vzdělanosti. Rozhovor s Otou Pavlíčkem z 15. listopadu 2021 "ERC grant je vzpruhou pro pracoviště i celý obor"
INFINITY: Neformální soudní instituce: neviditelné faktory úpadku demokracie
Hlavním cílem projektu je identifikovat nejdůležitější neformální soudní instituce, posoudit jejich pozitivní či negativní vliv na soudnictví v dané zemi, a posoudit také vliv EU a Rady Evropy na tyto struktury. Dosavadní výzkum soudnictví se opíral především o výklad formálních pravidel, projekt INFINITY se nově věnuje neformálním. Rozhovor s Davidem Kosařem z 28. listopadu 2021 "Grant ERC otevírá dveře, sám o sobě ale nestačí"
ATTENTION: ekonomika nepozornosti
Projekt zkoumá nedokonalost lidského rozhodování a jeho vliv na společnost. Klade si otázku, jak funkčně nakládat se stále větším množstvím informací a jak se v této záplavě dat efektivně rozhodovat. Výzkum věnuje pozornost chování lidí, kteří svými rozhodnutími ovlivňují životy dalších, například ekonomů, politiků nebo lékařů. Rozhovor s Filipem Matějkou z 8. listopadu 2021 "Věda nemá být demokratická"
DISSINET: Nekonformní náboženské hnutí ve středověké Evropě z pohledu analýzy sociálních sítí a geografických informačních systémů
Projekt zkoumá středověkou nonkonformní religiozitu za pomoci moderních výpočetních přístupů. Analyzuje sociální, prostorové a textové vztahy na základě inkvizičních záznamů z 13. až 16. století, s cílem odhalit vznik sociálních jevů, jako jsou skryté sítě, sdílení náboženské kultury či represe. Rozhovor s Davidem Zbíralem z 10. února 2021 "Chci pochopit, jak vzniká a funguje náboženství"
MEMPOP: Paměť a populismus zezdola
Projekt se zabývá fenoménem populismu a situací ve vybraných regionech ve střední a východní Evropě. Etnografický výzkum bude probíhat ve čtyřech transnacionálních regionech – Slezsku, Haliči, Burgenlandsku a Istrii, které leží na území deseti evropských států. Jde o oblasti vyznačující se drsnými historickými zvraty, přesuny státních hranic i obyvatel a také narůstajícím populismem. Výzkum si klade za cíl najít souvislost mezi kolektivní pamětí a stále narůstající oblibou populistických stran. Článek z 22. listopadu 2022 Proč lidé v Evropě volí populisty? Odpoví výzkum vedený českou antropoložkou
WONDRE: Ways of imagining in children's lives with information texts
Projekt zkoumá vztah dětí k informacím a čtení literatury faktu. Primárním cílem je zjistit, jak vlastně nějaké téma dítě zaujme, a co mu dává ve smyslu prožitků a pocitů. Hlavní zaměření je na knížky a čtení, ale i na další způsoby získávání informací, jako je povídání si, volná hra či poslouchání. Rozhovor s Anežkou Kuzmičovou z 5. září 2023 Nový ERC projekt ukáže, jak děti při čtení prožívají fakta
MICROCODE: Microfoundations of Collective Defence
Projekt zkoumá vztah veřejnosti a politických reprezentací v otázkách kolektivní bezpečnosti, tj. jakou roli má veřejné mínění při řešení otázek bezpečnosti a závazků v obranných vojenských aliancích. Cílem výzkumu je přinést poznatky využitelné v praxi – jak přistupovat k otázkám kolektivní obrany, jak správně rámovat a interpretovat některé situace, jak některé kroky vnímá veřejnost a jaký to má vliv. Rozhovor s Michalem Smetanou z 5. září 2024 Jak veřejné mínění ovlivňuje bezpečnostní aliance?
30.10.2024
16.10.2024
04.10.2024
