Grant ERC není nedosažitelnou metou

V Česku se traduje, že na granty Evropské rady pro výzkum (ERC) dosáhne jen hrstka vyvolených. A po dlouhou dobu tomu naše výsledky skutečně nasvědčovaly. Řada vědců a vědkyň tak snahu předčasně vzdala s tím, že nemá smysl o tuto téměř nedosažitelnou metu usilovat. A je to škoda.

Poslední výzva ERC Consolidator 2024, ve které ČR s desítkou získaných grantů v mezinárodním srovnání excelovala, tento mýtus o ERC jako slonovinové věži do značné míry boří. Zatímco celková úspěšnost ve výzvě dosáhla asi 14,2 %, Česko ve výzvě s úspěšností 27 % bylo nejlepší ze všech zúčastněných zemí.

Byl tento úspěch pouze odchylkou nebo náznakem postupného přibližování k evropskému standardu? My v Technologickém centru Praha stejně jako experti pomáhající s odbornou částí projektových návrhů věříme v druhou z možností. Důvodem je i skutečnost, že sama ERC se v průběhu let postupně vyvíjí, a to směrem, který může zemím, kterým se dosud příliš nedařilo, prospívat.

Změny v hodnocení ERC mohou napomoci také ČR

Samotná volba hostitelské instituce a její prestiž či infrastrukturní vybavení nehrály dle pravidel roli v hodnocení ERC význam nikdy. Co ovšem ještě donedávna zaujímalo stejně významnou součást evaluace jako kvalita projektu, byly dosavadní zkušenosti a úspěchy předkladatele či předkladatelky. Situace se změnila od výzev 2024. Profil předkladatele či předkladatelky se sice nadále posuzuje, protože evaluátoři musí mít jistotu, že má žadatel či žadatelka předpoklady projekt ERC realizovat, ale jeho váha již není natolik stěžejní. Také formulář pro CV a track record je nyní méně preskriptivní než dříve a poskytuje velký prostor pro narativní popis konkrétní situace žadatele či žadatelky.

A tak uchazeči a uchazečky, kteří se ne vždy mohli srovnávat se svými protějšky z předních institucí v kvantitativních položkách svého CV a track recordu, ale obecně i ti, kteří působí na institucích spíše lokálního významu nebo jejich kariérní dráha neměla zcela přímý charakter, nemusí nutně považovat svoje šance získat grant ERC za mizivé. Primární důležitost má samotná myšlenka předkládaného projektu a její přesvědčivé zpracování. Nepochybujeme, že i z ČR mohou být podávány projekty, které lámou dosavadní vědecké konvence a paradigmata.

Neznamená to, že ČR bude vždy v čele žebříčku z hlediska úspěšnosti, jako se tomu stalo u výzvy ERC Consolidator 2024, ani že bude počet získaných grantů růst úměrně k počtu podaných projektových návrhů. Ale se zvyšující se účastí vědců a vědkyň z naší země v soutěžích ERC nepochybně porostou i naše šance, že granty ERC přestanou být raritou a stanou se nedílnou součástí českého akademického prostředí.

Národní systém podpory aneb je standardem nechat si poradit

Svůj podíl na úspěchu v poslední výzvě ERC Consolidator nepochybně má i dlouholetá práce Technologického centra Praha a Expertní skupiny na podporu žadatelů ve výzvách ERC. Devět z deseti úspěšných hlavních řešitelů a řešitelek prošlo bezprostředně před podáním projektového návrhu nebo v nedávné minulosti sérií workshopů, které organizujeme, všichni se před 2. kolem hodnocení zúčastnili cvičného interview se členy panelů ERC a dřívějšími grantisty ERC.

Co účastníky a účastnice workshopů čeká? Během tří návazných pracovních setkání je myšlenka, na které projekt stojí, podrobena důkladnému kritickému posouzení členy panelů ERC. Účastníci a účastnice se seznámí s úspěšným projektem z minulosti a mají možnost interagovat s jeho řešitelem či řešitelkou. A nakonec obdrží důkladnou zpětnou vazbu k části B1 vlastního projektového návrhu. Na workshopy pak v případě postupu do 2. kola navazují cvičná interview.

Samozřejmě ne každý absolvent či absolventka našich přípravných aktivit získá grant ERC. Naše dlouhodobá zkušenost nicméně ukazuje, že i ti, kteří nakonec grant nezískají, jsou výrazně pozitivně ovlivněni při uvažování o svém dalším výzkumném programu.

Jak na ERC očima samotných hlavních řešitelů a řešitelek

Důležitý vhled do samotného procesu přípravy úspěšného projektového návrhu mohou poskytnout samotní žadatelé a žadatelky. Se čtyřmi hlavními řešiteli a řešitelkami (PI), kteří uspěli v poslední vyhodnocené výzvě ERC Consolidator, jsme si povídali o tom, jak celý proces přípravy probíhal a jaké rady by předali budoucí generaci zájemců a zájemkyň o tyto granty.

Své zkušenosti nám sdělili Martin Fotta z Etnologického ústavu AV ČR, Elisabeth Hehenberger z Biologického centra AV ČR, Klára Hlouchová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Martin Setvín z Matematicko-fyzikální fakulty téže univerzity.

Zde jsou jejich hlavní postřehy a rady:

1. Příprava projektu ERC je časovou investicí

Uvažujte o projektu ERC jako o investici do myšlenky, které chcete věnovat výhledově přinejmenším pět příštích let. Projekty ERC často zakládají nové směry a jdou za stávající horizonty poznání. A tomu odpovídá také množství času a práce, které byste měli věnovat formulaci myšlenek, které Vás budou významnou částí Vaší vědecké kariéry vést.

To, že příprava projektového návrhu ERC není záležitost na několik večerů, dokládá Klára Hlouchová: „Na základě mé zkušenosti bych zejména doporučila si vyhradit pevné dny na psaní, kdy se nenechají uchazeči a uchazečky, pokud možno, vyrušovat jinými tématy. Kdybych mohla, odjela bych projekt psát ideálně do divočiny, mimo signál.“

Zatímco Klára se s přestávkami věnovala psaní asi 3-6 měsíců, jindy je potřeba na to, aby nosná myšlenka uzrála, času mnohem více. Martin Setvín na svém projektovém návrhu pracoval zhruba tři roky: „Myšlenku jsem začal formulovat někdy v roce 2021, kdy jsem svůj projektový návrh podal do ERC poprvé. V tu dobu jsem měl jako svůj hlavní cíl získat kvalitní zpětnou vazbu a také se, pokud možno, dostat do druhého kola. To se povedlo a díky tomu jsem získal projekt ERC CZ. Potom jsem projekt kompletně přepracoval, podal jsem ho k jinému panelu a uspěl jsem.“

2. Trpělivost se vyplácí

S tím souvisí naše druhé doporučení, totiž, abyste po jednom neúspěšném pokusu svoji snahu nevzdávali. Přemýšlejte o načasování své žádosti strategicky a v ideálním případě si ponechte prostor i pro případné znovupodání. Slovy Martina Setvína: „Doporučil bych podávat grant co nejdříve, aby měl člověk víc pokusů. Nejvíc se nakonec poučíte ze zamítnuté žádosti.“

3. Široce svůj nápad konzultujte

Nebojte se o svojí myšlence opakovaně debatovat, a to jak se svými blízkými kolegy a kolegyněmi z oboru, tak s generalisty, kteří dobře rozumí principům ERC a mají velké zkušenosti s prací v hodnoticích panelech a/nebo s vlastními granty ERC.

Martin Fotta vysvětluje: „Získejte spoustu zpětné vazby. To je to nejdůležitější. Váš projekt nebude nutně posuzován lidmi s Vaší specializací a pravděpodobně bude muset obstát mezi návrhy z úplně jiných oborů. Proto musí Vaše myšlenka oslovit různorodé publikum. Diskutování Vašeho nápadu s co největším a co možná nejrozmanitějším počtem lidí je klíčové. V mém případě připomínkovalo různé verze návrhu nebo abstraktu alespoň osm lidí. A to nemluvím o cvičných ‘mock interviews’. Využil jsem také každé příležitosti, abych hlavní nebo parciální myšlenky nastínil ostatním, např. na zvaných prezentacích. To mi umožnilo otestovat je, vyjádřit je a získat zpětnou vazbu z různých zdrojů.“

Pokud nemáte ještě vybudovanou síť kontaktů, se kterými můžete o svém nápadu diskutovat, zvažte účast v přípravných workshopech, které pořádáme ve spolupráci s Expertní skupinou na podporu žadatelů ve výzvách ERC. Podle Elisabeth Hehenberger: „Rady od Expertní skupiny, ale také od PI během druhého workshopu, mi hodně pomohly s formováním mých myšlenek při psaní části B1. Zpětná vazba na můj první draft B1 během třetího workshopu byla zásadní pro dotvoření struktury projektu a zformování koherentního narativu.“

4. Každá věta musí být na svém místě

„Nejvíce mi utkvěly v paměti opakované komentáře Expertní skupiny o důležitosti logického a jasného narativu, který se příjemně čte,“ vzpomíná Elisabeth na rady, které na workshopech zazněly, a dodává: „Zejména tvrzení, že každá věta musí mít v projektu svůj význam a nesmí být nadbytečná, mi posloužilo jako velice cenný princip, kterým jsem se během psaní řídila.“ Pokud budete svůj projektový návrh připravovat s dostatečným předstihem, požádejte také o přečtení rodilého mluvčího, aby měl text lepší spád a byl srozumitelnější.

Stejný názor má také Martin Fotta, který dodává: „Přepisujte, přepisujte, přepisujte. Zejména název a abstrakt musí přesvědčit během deseti vteřin. Pomyslete na ’anchoring bias’, který existuje v recenzním řízení obecně. První dojem nebo úsudek ovlivňuje hodnocení recenzentů, a pokud je negativní, často vede k méně pozitivnímu hodnocení.“

5. Seznamte se s příkladem úspěšného projektu z minulosti

Mnozí žadatelé a žadatelky zmiňují, že jim pomohlo pro inspiraci vidět na vlastní oči úspěšný projektový návrh. I v tom Vám mohou napomoci naše workshopy. Cílem druhého z nich je totiž vyzkoušet si nanečisto roli hodnotitele a srovnat své dojmy ze čtení poskytnutého projektového návrhu s posudky skutečných hodnotitelů a hodnotitelek.

Elisabeth Hehenberger vysvětluje: „Významně mi pomohlo přečíst si nedávný úspěšný projektový návrh z mého oboru, který mi poskytl návodný vzor, jaký je očekávaný rozsah pracovních balíčků, a pomohl mi projekt strukturovat.“

6. Očekávejte pluralitu názorů

Jedním ze základních doporučení je cílit na konkrétní hodnoticí panel, který chcete svým nápadem oslovit. I přesto se jen málokdy stane, že projektový návrh vyvolá jednohlasné „ano“. Mnohem častější je, že téma vzbudí v rámci hodnoticího panelu debatu.

Klára Hlouchová v tomto duchu vzpomíná na zpětnou vazbu, kterou obdržela na workshopech: „V paměti mi utkvěla celkem velká variabilita názorů na můj projektový návrh a uvědomila jsem si, že některé věci je nutné obsáhnout hodně zeširoka a nespoléhat, že se s mojí perspektivou budou všichni panelisté identifikovat.“

Diskuse je nedílnou součástí vědy. Proto pokud ve Vás vidí hodnoticí panel potenciál a pozve Vás do druhého kola hodnocení, připravte se i na řadu dotazů, které pro Vás mohou být nepříjemné. Kladení ostrých otázek rozhodně neznamená, že jsou kostky vrženy a že nemáte šanci panel svými odpověďmi přesvědčit.

7. Opakování je klíčem k úspěchu

Obdrželi jste vstupenku do druhého kola hodnocení? Neponechávejte věci náhodě, ale požádejte svoji hostitelskou instituci o pomoc se zařízením cvičných interview. Čím více, tím lépe. Elisabeth Hehenberger vzpomíná: „Po každém mock interview se moje prezentace výrazně zlepšila a otázky, které jsem obdržela od kolegů a kolegyň, kteří si již celým procesem prošli, mě optimálně připravily na interview.“ Jeden z takových pohovorů Vám rádi zajistíme ve spolupráci s Expertní skupinou i my v Technologickém centru Praha.

Zveme Vás na další ročník workshopů

Pokud i Vy sami uvažujete o účasti v dalším ročníku přípravných workshopů, vězte, že přihlašování se otevře 10. března 2025 s uzávěrkou 30. března 2025.

Workshopy se zaměřují pouze na profesně mladší žadatele a žadatelky z kategorií Starting a Consolidator. K přijetí je nezbytné zaslat abstrakt zvažovaného projektu, přesvědčivě vyjadřující jeho hlavní myšlenku, a Vaše CV a track record. Mějte na paměti, že příjem žádostí o účast probíhá formou „first-come, first-served“. Příliš čekat se proto nevyplácí. Zároveň ovšem velmi dbejte na kvalitu materiálů, které zasíláte, včetně jejich úplnosti a maximálního využití dovoleného rozsahu. Je ve Vašem zájmu dodat materiály, které vypovídají o serióznosti Vašeho záměru předložit kvalitní projektový návrh. Připraveným totiž štěstí přeje.

Těšíme se na Vaši účast!