Počty projektů programu Horizont Evropa s oceněním Seal of Excellence s českou účastí
16.12.2024
Uspokojivé využívání příležitostí pro koordinaci projektů určených ke snižování přetrvávajících rozdílů ve výkonnosti výzkumu a inovací, relativní úspěch při získávání ERC grantů a větší úspěšnost při koordinaci projektů většího rozsahu zaměřené na výzkum a inovace (tzv. RIA a IA projektů) jsou klíčovými faktory, kterými se ČR v programu HE odlišuje od většiny ostatních widening zemí, a naopak se přibližuje k zemím s vyšším výzkumným a inovačním potenciálem.
Koordinace projektů se stává klíčovým aspektem české účasti v RP. Zatímco v 7. RP se české výzkumné týmy a jednotlivci účastnili projektů RP spíše jako členové řešitelských konsorcií, případně jako koordinátoři individuálně zaměřených projektů závěr programu H2020, a zejména dosavadní průběh programu HE ukazují, že se situace pozvolna mění a české výzkumné instituce se ve vyšší míře pouštějí také do vedení větších konsorciálních projektů. Otázkou zůstává, zda jde skutečně o počátek nového a trvalého trendu v myšlení a vnímaní RP jako ideálního nástroje k prosazení vlastního výzkumu a myšlenek, které jsou podporovány zlepšujícími se manažerskými a koordinačními kapacitami a schopnostmi ve výzkumných institucích a rozvojem konzultačních a stimulačních nástrojů pro koordinátory projektů, nebo jde jen o souhru mimořádně příznivých okolností a nezměrného úsilí mimořádně agilních jedinců a výzkumných týmů.
Přestože se podílem koordinovaných projektů RP ČR postupně přibližuje vyspělým zemím EU, stále přetrvává potřeba většího počtu projektů RP pod vedením českých institucí a jednotlivců. ČR sice v počtu koordinátorů ve vztahu ke své výzkumné kapacitě postupně stahuje své manko z předchozích RP, ale za vyspělými státy EU i některými widening státy stále zaostává. Není pochyb o tom, že koordinace projektů RP poskytuje značný potenciál pro úspěšnější budoucnost ČR v RP. Čím větší bude počet projektů RP pod vedením českých koordinátorů, tím větší bude účast ČR v RP. Volání po větším zapojení ČR do RP by tedy nemělo ustávat. V ČR bychom se neměli zcela vzdávat akcí masovějšího charakteru pro začínající adepty účasti v RP, ale zároveň je nutné, aby aktivity všech odpovědných aktérů českého výzkumného prostoru cíleně a intenzivně směřovaly k podpoře skutečně perspektivních jednotlivců a výzkumných týmů.
Daniel Frank, TC Praha, 28.1.2024
Převzetí vedoucí role v projektu RP EU není pro výzkumnou organizaci nebo jednotlivce snadným úkolem. Je pravda, že koordinace takového projektu je spojena s odpovědností za jeho přípravu, vedení, dosažení stanovených cílů a zajištění slíbených výstupů projektu. Zejména v souvislosti s konsorciálními projekty založenými na spolupráci mnoha partnerů z mnoha zemí je často zmiňováno, že koordinace výzkumného projektu s sebou přináší další administrativní zátěž a koordinující straně nabízí jen malý přínos. Z těchto důvodů dávají některé výzkumné subjekty přednost účastnit se projektů RP jen jako členové řešitelského konsorcia bez ambicí takový projekt řídit a vést.
Na druhou stranu zkušenosti mnoha koordinátorů projektů naznačují, že vedení projektu může koordinátorům přinášet podstatně více výhod než působení v roli řadového člena řešitelského konsorcia. Mezi benefity koordinace projektu patří bezesporu prestiž, kterou koordinující subjekt přirozeně získává. Obvykle dochází ke zkvalitnění pracoviště koordinátora, resp. jeho týmu. Při přípravě a realizaci projektu může koordinátor jako kapitán svým proaktivním úsilím nasměrovat výzkumnou loď směrem, který má smysl, a snadněji prosazovat vlastní směry výzkumu a vlastní výzkumné vize.
Nelze opominout ani ekonomickou stránku věci. Koordinátoři projektů hrají klíčovou roli při vytváření řešitelských konsorcií, přebírají mnohem větší část pracovní zátěže, a tedy i rozpočtu projektu. Z tohoto důvodu není u konsorciálních projektů neobvyklé, že koordinátoři získávají třetinu (a někdy i více) rozpočtu celého projektu.
Je známým faktem, že koordinátoři projektů zapojují do řešitelského konsorcia další výzkumné instituce a partnery ze svých zemí. Dle mých vlastních výpočtů je v projektu, který vede koordinátor z dané země, mnohem větší podíl národních partnerů z dané země než v projektech, které řídí koordinátor z jiné země. Vztaženo k ČR – pokud řídí projekt RP český koordinátor, bude v řešitelském konsorciu s velkou pravděpodobností více českých účastníků, než by tomu bylo v případě, že by projekt vedl koordinátor z jiné země. Tímto způsobem koordinátoři zvyšují účast své země v RP. Platí, že čím více koordinátorů projektů daný stát má, tím větší je jeho účast v RP. V zemích, kde je více koordinátorů projektů, a tedy i více dalších národních partnerů v projektech, mají výzkumné sítě zpravidla tendenci růst a excelence výzkumu se zvyšuje.
V souvislosti s výše uvedenými úvahami lze po provedené analýze konstatovat, že se podíl koordinátorů projektů z ČR v rámcových programech (RP) v čase zvětšuje. To je možné usuzovat z dat uvedených v tabulkách 1 a 2. V tabulce 1 jsou uvedeny u 32 zemí a pro tři RP (7. RP, H2020, HE) podíly počtu koordinátorů projektů dané země k celkovému počtu koordinátorů projektů ve sledovaných zemích a obdobně podíly finanční podpory určené pro koordinátory projektů z dané země k celkové podpoře, kterou si nárokovali koordinátoři projektů ze všech sledovaných zemí. V případě ČR byl v 7. RP podíl počtu českých koordinátorů projektů vůči celkovému počtu koordinátorů ve 32 zemích 0,66 %, v programu H2020 – 0,80 % a v dosavadním průběhu programu HE - 1,54 %. V případě podílů finanční podpory pro koordinátory projektů z ČR k celkové podpoře pro všechny koordinátory projektů z daných evropských zemí je následující: 7. RP – 0,43 %, H2020 – 0,70 % a HE – 1,25 %. Dle nárůstů těchto podílů lze usuzovat, že se význam koordinátorů projektů pro účast ČR v RP v čase zvyšuje.
Tabulka 1: Podíly počtu koordinátorů projektů dané země k celkovému počtu koordinátorů projektů ve sledovaných zemích a podíly finanční podpory určené pro koordinátory projektů z dané země k celkové podpoře, kterou si nárokovali koordinátoři projektů ze všech sledovaných zemí v 7. RP, programu H2020 a programu HE
Další alternativou, jak posoudit trend koordinace projektů v jednotlivých evropských zemích, je přepočítat počet koordinátorů projektů na 1 000 FTE výzkumných pracovníků v jednotlivých RP. Získané hodnoty, resp. počty koordinátorů na 1 000 FTE výzkumníků v daném RP pak můžeme rozdělit do skupin dle hodnot příslušných kvartilů. V případě ČR je vidět, že v 7. RP a programu H2020 patřily počty koordinátorů na 1 000 FTE do prvního kvartilu, zatímco v programu HE se u ČR hodnota počtu koordinátorů na 1 000 FTE přesunula do druhého kvartilu. To znamená, že si ČR v porovnání s ostatními zeměmi v programu HE své postavení vylepšila. Při posuzování pořadí států zaujímala ČR v tomto ukazateli v 7. RP a v programu H2020 21. místo mezi 28 sledovanými státy. V programu HE patří ČR 17. místo, kde ji předstihuje v počtu koordinátorů na 1 000 FTE pět widening států – Řecko, Estonsko, Slovinsko, Portugalsko a Lotyšsko. Pro porovnání - v 7. RP předstihovalo ČR osm widening států - Řecko, Estonsko, Portugalsko, Maďarsko, Lotyšsko, Slovinsko, Chorvatsko a Bulharsko, v programu H2020 sedm widening států – Estonsko, Slovinsko, Řecko, Portugalsko, Lotyšsko, Chorvatsko a Rumunsko. Estonsko, Bulharsko, Chorvatsko a Rumunsko, které předstihly ČR v počtu koordinátorů na 1000 FTE výzkumníků alespoň v jednom RP, však mají koordinaci projektů založenou zejména na řízení projektů financovaných z výzev specifických priorit Rozšiřování účasti a šíření excelence – SEWP v programu H2020 a HE či Regionální potenciál – REGPOT v 7. RP.
Abychom mohli vzájemně porovnat pozici získaných hodnot počtu koordinátorů na 1 000 FTE výzkumníků napříč všemi RP, je vhodné tyto hodnoty převést na tzv. standardní skóre (z-skóre). Standardní skóre bývá využíváno v případě, kdy je žádoucí přehledně vyjádřit pozici jednotlivých hodnot vůči celému souboru nebo případně srovnat výsledky ze dvou a více datových sad na různých škálách, které mají různé průměry a rozptyly. Po převedení absolutních počtů koordinátorů na 1 000 FTE výzkumníků na z-skóre je v případě ČR patrné, že je hodnota z-skóre nejvyšší v programu HE. Tzn., že se ČR ve sledovaném ukazateli (počtu koordinátorů na 1 000 FTE) v programu HE nejvíce přiblížila k průměrné hodnotě tohoto ukazatele všech sledovaných států. To také ukazuje na zlepšení pozice ČR mezi sledovanými státy v programu HE.
Tabulka 2: Počet koordinátorů 7. RP, programu H2020 a programu HE ve vybraných evropských zemích přepočtený na 1 000 FTE výzkumníků a standardizovaný dle z-skóre
Dalším způsobem, jak analyzovat význam koordinátorů projektů pro účast v RP, je posoudit vývoj podílu koordinátorů vůči celkovému počtu účastníků v projektech RP – viz graf 1a. Tento podíl můžeme chápat jako intenzitu koordinace projektů RP. Na první pohled je zřejmé, že v případě ČR podíl počtu koordinátorů projektů z ČR vůči celkovému počtu účastníků z ČR v čase roste. To naznačuje, že se intenzita či schopnost koordinovat projekty RP v případě ČR od 7. RP do dosavadního průběhu programu HE zlepšuje. V 7. RP činil podíl českých koordinátorů projektů k celkovému počtu účastníků projektů z ČR pouhých 9 %, v programu H2020 to bylo již necelých 14 % a v programu HE necelých 19 %. Zatímco v 7. RP figurovala ČR mezi 32 hodnocenými státy na 25. místě, v programu H2020 byla na 22. místě a dosavadním průběhu programu HE vystoupala až na 9. místo mezi všemi posuzovanými státy.
Graf 1a: Podíly počtu koordinátorů k celkovému počtu účastníků ve vybraných evropských zemích ve třech RP – 7. RP, H2020 a HE
Pro hodnocení účasti v RP je vždy klíčovou otázkou získaná, resp. nárokovaná finanční podpora. Z tohoto důvodu stanovíme rovněž výši podílu finanční podpory pro koordinátory projektů v jednotlivých vybraných evropských zemích ve třech po sobě jdoucích RP. I zde můžeme v případě ČR potvrdit pozitivní trend vzrůstající schopnosti a intenzity koordinovat projekty RP. V 7. RP činil podíl finanční podpory nárokovaný českými koordinátory k celkové podpoře pro ČR z tohoto RP cca 19 %, v programu H2020 vzrostl tento podíl na více než 32 % a v programu HE vystoupal až na 43 %. Důležité je rovněž postavení ČR mezi ostatními státy – v 7. RP byla ČR v tomto ukazateli až na 28. místě mezi všemi státy, v H2020 postoupila na 20. místo a v programu HE se pohybuje na 8. místě mezi všemi 32 hodnocenými státy. To je skutečně výrazný posun.
Graf 1b: Podíly finanční podpory pro koordinátory projektů v jednotlivých vybraných evropských zemích k celkové nárokované finanční podpoře v jednotlivých zemích ve třech po sobě jdoucích RP – 7. RP, H2020 a HE
Z předchozích dvou grafů i z níže uvedených grafů 2a a 2b lze vypozorovat, že podíl počtu koordinátorů vůči celkovému počtu účastníků (nebo podíl finanční podpory pro koordinátory k celkové podpoře pro všechny účastníky projektů) je zpravidla větší v těch zemích, které European Innovation Scoreboard (EIS) kategorizuje jako inovační lídry či silné inovátory. To znamená, že zde existuje relativně silná korelace mezi podíly počtu koordinátorů nebo podíly nárokované finanční podpory pro koordinátory a souhrnným inovačním indexem (SII) prezentovaným EIS. V případě ČR je důležité, že se ČR od 7. RP k programu HE postupně přibližuje pozicím, které zaujímají vyspělé evropské státy. Nejenže ČR roste souhrnný inovační index (SII) uváděný EIS, ale zvyšuje se také její podíl finanční podpory pro koordinátory, tj. zvyšuje se její intenzita a schopnost koordinovat projekty RP. ČR se intenzitou koordinovat projekty programu HE blíží inovačně a výzkumně vyspělým státům a vzdaluje se většině tzv. widening zemí. V dosavadním průběhu programu HE má ČR srovnatelný podíl počtu koordinátorů k celkovému počtu účastníků s Rakouskem, Finskem a Itálií. V porovnání s ČR dosahují Polsko a Maďarsko v programu HE cca polovičního podílu koordinátorů. Čeští koordinátoři přispívají do národní finanční bilance srovnatelným dílem finanční podpory jako koordinátoři z Německa, Dánska, Švédska a Finska.
Graf 2a - Vztah mezi souhrnným inovačním indexem a podílem finanční podpory pro koordinátory z vybraných evropských zemí rozdělených dle jejich inovační výkonnosti ve třech RP - 7. RP, H2020 a HE
Nové členské státy (NČS – EU13), mezi které patří i ČR, a další státy s nižším inovačním a výzkumným potenciálem, tzv. widening země, se mohou na rozdíl od ostatních států účastnit jako koordinátoři speciální priority programu HE, která slouží ke snižování přetrvávajících rozdílů ve výkonnosti výzkumu a inovací – Rozšiřování účasti a šíření excelence (Widening Participation and Spreading Excellence - SEWP). Podobně tomu bylo také v programu H2020, kde existovala pro výše uvedené účely téměř totožná priorita s podobným názvem Šíření excelence a rozšiřování účasti (Spreading Excellence and Widening Participation – SEWP). V 7. RP byla pro méně rozvinuté regiony EU, kam regiony widening zemí většinou patřily, k dispozici priorita Regiony znalostí (REGPOT). Tato priorita se zaměřovala na rozvoj výzkumných a technologických kapacit vybraných výzkumných institucí z méně rozvinutých – konvergenčních regionů EU a jejich spolupráci s centry excelence v EU. Tyto priority s teritoriální preferencí směrem k méně rozvinutým zemím samozřejmě pozitivně ovlivnily a ovlivňují jejich účast v RP a možnost koordinace projektů RP, neboť výzkumně a inovačně silné státy projekty financované z těchto priorit zpravidla koordinovat nemohly a nemohou. Z tohoto důvodu jsou u tzv. widening zemí pozitivně ovlivněny velikosti podílů koordinátorů k celkové účasti v RP a podíly finanční podpory pro koordinátory k celkové finanční podpoře pro všechny účastníky projektů RP, které byly prezentovány ve výše uvedených analytických a grafických výstupech. Pokud bychom hypoteticky v 7. RP nezahrnuli do analýzy prioritu REGPOT a v programech H2020 a HE prioritu SEWP (graf 2b), došlo by u většiny „widening zemí“ ke snížení podílu počtu koordinátorů k celkovému počtu účastníků a ke snížení podílu finanční podpory pro koordinátory vůči celkové podpoře pro všechny účastníky. V případě ČR by se v 7. RP snížil podíl finanční podpory pro koordinátory z cca 19 % na cca 14 %, v programu H2020 z cca 32 % na cca 25 % a v programu HE z cca 43 % na cca 36 %. Hodnotami podílu počtu koordinátorů by se ČR více vzdálila zemím klasifikovaným jako inovační lídři a silní inovátoři. I tak je u ČR vidět veliký progres ve významu koordinátorů pro účast v RP, což znamená, že změna intenzity koordinace projektů RP není u ČR spojena jen výhradně s projekty tzv. wideningu.
Graf 2b – Vztah mezi souhrnným inovačním indexem a podílem finanční podpory pro koordinátory z vybraných evropských zemí rozdělených dle jejich inovační výkonnosti ve třech RP - 7.RP, H2020 a HE bez započítání účasti v prioritách REGPOT (7.RP) a SEWP (H2020 a HE)
Pokud se zaměříme na strukturu finanční podpory českých koordinátorů dle jednotlivých typů akcí v RP, lze v čase pozorovat určité změny této struktury. Je patrné, že od 7. RP k programu HE klesá podíl finanční podpory získané českými koordinátory, kteří vedli koordinační a podpůrné akce, a naopak stoupá podíl finanční podpory, kterou si nárokovali čeští koordinátoři projektů s vyššími výzkumnými a inovačními ambicemi (CP, RIA, IA projekty). Vysoké podíly finanční podpory získávají mezi všemi českými koordinátory hlavní řešitelé velkoryse financovaných grantů ERC. Vzestupný trend mají také podíly finanční podpory pro české koordinátory u projektů určených z velké části pro MSP. Zde je však pozitivní trend růstu finanční podpory ovlivněn do značné míry charakterem speciálních schémat projektů pro tento typ subjektů – např. SME instrument v programu H2020. Výsledné poměry mohou být také ovlivněny nekompletností dat pro granty EIC v programu HE. Klesající tendenci mají finanční podíly pro koordinátory individuálních projektů zaměřených na výzkumnou mobilitu – MSCA – IF (PF). Podrobněji tabulka 3.
Tabulka 3: Podíl finanční podpory pro koordinátory z ČR v jednotlivých typech projektů ve třech po sobě jdoucích RP – 7. RP, H2020 a HE
Veliké rozdíly mezi vybranými widening státy v podílu finančních prostředků pro koordinátory projektů programu HE uvádí tabulka 4. Podíly finanční podpory pro koordinátory projektů z widening zemí mají veliké rozpětí – od cca 10 % až po více než 43 %. Z tabulky je zřejmé, že mezi uvedenými widening zeměmi přispívají v programu HE do celkové národní finanční bilance největším dílem koordinátoři z ČR, jejichž nárokovaná podpora činí více než 43 % celkové finanční podpory pro ČR. Tato výše podílu finační podpory pro koordinátory z ČR je plně srovnatelná se souhrnným podílem finační podpory, kterou dosahují koordinátoři ze zemí se silným výzkumným a inovačním potenciálem. Na opačném pólu žebříčku států nacházíme Ukrajinu, která získává z koordinace projektů jen necelých 10 % svého nárokovaného příspěvku z rozpočtu programu HE. Celkový podíl finanční podpory pro koordinátory je v tabulce rozdělen do jednotlivých typů projektů. Speciálně je zde vyčleněna část finanční podpory pro koordinátory specifické priority Rozšiřování účasti a šíření excelence (SEWP), ve které jsou oprávněny koordinovat projekty individuálního či konsorciálního charakteru pouze widening země. Ukazuje se, že pro většinu z uvedených widening zemí tvoří podíl finančních prostředků získaných za koordinaci projektů priority SEWP významnou část jejich celkového nárokovaného příspěvku pro koordinátory – viz třetí sloupec tabulky. Pro některé widening země jsou projekty SEWP dokonce hlavním a rozhodujícím zdrojem finančních prostředků získaných za koordinaci projektů. Jde např. o Ukrajinu, Srbsko a Slovensko. U těchto zemí pochází více než 2/3 finančních prostředků za koordinaci projektů z této priority. ČR a Portugalsko se od většiny ostatních widening zemí liší mnohem vyšším podílem finančních prostředků, kterou získávají za koordinaci projektů typu RIA a IA a zároveň za koordinaci individuálních grantů ERC. To je přibližuje ke státům, které EIS klasifikuje jako silné inovátory či inovační lídry. Vyšší podíl finančních prostředků z koordinace projektů RIA a IA v porovnání s ostatními widening zeměmi mají kromě ČR a Portugalska také Řecko a Lotyšsko, ale tyto dvě země mají nízký podíl finančních prostředků z koordinace projektů ERC. Vyšší podíl finančních prostředků z koordinace projektů ERC mají Slovinsko a Maďarsko, ale tyto dvě země na rozdíl od ČR a Portugalska nekoordinují mnoho projektů RIA a IA.
Tabulka 4: Podíly finační podpory EU pro koordinátory z vybraných widening zemí ve specifických částech programu HE ( v jednotlivých typech projektů) k celkové finanční podpoře pro vybrané widening země v programu HE
Provedená analýza naznačuje, že význam koordinace projektů pro účast ČR v RP roste. Koordinátoři z ČR se významně podílejí na celkové finanční bilanci ČR v programu HE. Zatímco v 7. RP se české výzkumné týmy a jednotlivci účastnili projektů RP spíše jako členové řešitelských konsorcií, případně jako koordinátoři individuálně zaměřených projektů závěr programu programu H2020, a zejména dosavadní průběh programu HE ukazují, že se situace pozvolna mění a české výzkumné instituce se ve vyší míře pouštějí také do vedení větších konsorciálních projektů. České výzkumné týmy i jednotlivci se stále častěji prosazují v projektech programu HE jako jejich lídři. Zejména stoupá podíl finanční podpory, kterou si čeští koordinátoři nárokují z projektů s vyššími výzkumnými a inovačními ambicemi (RIA, IA projekty). Zatímco v 7. RP české instituce koordinovaly pouze 10 kolaborativních CP projektů (předchůdce typu projektu RIA/IA), v celém programu H2020 21 RIA a IA projektů, v první třetině ČR koordinuje již 22 RIA/IA projektů. V 7. RP získali v ČR hlavní řešitelé 11 ERC grantů, v programu H2020 38 grantů ERC, v období 2021–2023 programu HE již 31 grantů ERC. Standardně dobře si ČR vede v programu HE v prioritě SEWP cílené na účast widening zemí.
Zdá se tedy, že uspokojivé využívání příležitostí pro koordinaci projektů určených ke snižování přetrvávajících rozdílů ve výkonnosti výzkumu a inovací, relativní úspěch při získávání ERC grantů a větší úspěšnost při koordinaci projektů většího rozsahu zaměřené na výzkum a inovace (tzv. RIA a IA projektů) jsou klíčovými faktory, kterými se ČR v programu HE odlišuje a vzdaluje od většiny ostatních widening zemí, a naopak se přibližuje k zemím s vyšším výzkumným a inovačním potenciálem.
Koordinace projektů se stává klíčovým aspektem české účasti v RP. Otázkou zůstává, zda jde skutečně o počátek nového a trvalého trendu a změny myšlení a vnímaní RP jako ideálního nástroje k prosazení vlastního výzkumu a myšlenek, které jsou podporovány zlepšujícími se manažerskými a koordinačními kapacitami a schopnostmi ve výzkumných institucích a rozvojem konzultačních a stimulačních nástrojů pro koordinátory projektů, nebo jde jen o souhru mimořádně příznivých okolností (jedněmi z takových okolnosti mohly být např. administrativně-politická nemožnost vedení projektů programu HE ze strany Velké Británie a Švýcarska či rezignace ostatních widening států koordinovat mezinárodní projekty) a nezměrného úsilí mimořádně agilních jedinců a výzkumných týmů.
Pro první možnost hovoří nabyté zkušenosti koordinátorů projektů z předchozích RP, zlepšené napojení na tuzemské i zahraniční konzultační firmy, asistenční vouchery pro přípravu návrhů projektů, konzultační služby TC Praha včetně hodnocení projektových návrhů nanečisto či pre-screeningu projektových návrhů, workshopy národní expertní skupiny pro žadatele o ERC včetně propracovaného systému tzv. mock interview při přípravě ERC grantů a v neposlední řadě postupné odbourávání mýtů o nedostupnosti a složitosti projektů RP.
Přestože se podílem koordinovaných projektů RP (intenzitou koordinace projektů RP) ČR postupně přibližuje vyspělým zemím EU, stále přetrvává potřeba většího počtu projektů RP pod vedením českých institucí a jednotlivců. ČR sice v počtu koordinátorů vzhledem ke své výzkumné kapacitě postupně stahuje své manko z předchozích RP, ale za vyspělými státy EU i některými widening státy (Řecko, Portugalsko a Slovinsko) stále zaostává. Není pochyb o tom, že koordinace projektů RP poskytuje značný potenciál pro úspěšnější budoucnost ČR v RP. Čím větší bude počet projektů RP pod vedením českých koordinátorů, tím větší bude účast ČR v RP. Volání po větším zapojení ČR do RP by tedy nemělo ustávat. V ČR bychom se neměli zcela vzdávat akcí masovějšího charakteru pro začínající adepty účasti v RP, ale zároveň je nutné, aby aktivity všech odpovědných aktérů českého výzkumného prostoru cíleně a intenzivně směřovaly k podpoře skutečně perspektivních jednotlivců a výzkumných týmů.
Autor: Daniel Frank, TC Praha, frank@tc.cz, Praha 28. 1. 2024
16.12.2024
26.11.2024
15.11.2024