ERC – aktivita a úspěšnost ČR je dlouhodobě nedostatečná. Situace se ale pozvolna zlepšuje, zejména díky mladším výzkumníkům.

V souvislosti s rámcovými programy pro výzkum a inovace (RP) snad neexistuje nic, co by bylo více sledováno než granty Evropské rady pro výzkum (ERC). ERC financuje od roku 2007 průkopnické projekty (granty) především v základním výzkumu v celé řadě výzkumných oblastí. Granty ERC jsou určeny na podporu originálních myšlenek a záměrů vynikajících výzkumných pracovníků v různé fázi jejich vědeckého rozvoje. Výzkumní pracovníci si mohou sami zvolit téma svého výzkumu. Udělení grantu ERC je považováno za jeden z vrcholů kariéry vědeckých pracovníků. Výzkumná pracoviště (hostitelské instituce), kde jsou granty ERC realizovány, získávají ve vědeckém světě velké renomé a prestiž. Granty ERC jsou vnímány jako důležitý indikátor kvality výzkumného prostředí ať již na úrovni samotných hostitelských institucí, nebo zemí, kde se hostitelské instituce nacházejí. ERC nepodporuje sítě nebo mezinárodní konsorcia, ale jednotlivé řešitele grantů (Principal Investigator, PI) a jejich výzkumné týmy. Granty ERC mají převážně individuální charakter a lze je rozdělit na tři základní typy: ERC Starting Grants (ERC-STG) – podporují vynikající mladé a začínající výzkumné pracovníky (Ph.D. 2–7 let), kteří zakládají vlastní nezávislý výzkumný tým nebo program, ERC Consolidator Grants (ERC-COG) - podporují výzkumníky, kteří upevňují (konsolidují) svůj vlastní nezávislý výzkumný tým nebo program (Ph.D. 7–12 let) a ERC Advanced Grants (ERC-ADG) - podporují vynikající výzkumné pracovníky ve fázi jejich kariéry, kdy jsou již etablovanými vedoucími výzkumnými pracovníky s uznávanými výsledky ve výzkumu.

Dalšími typy grantů, kterými se v níže uvedené analýze zabývat nebudeme, jsou ERC Synergy Grants (ERC-SYG), které mají za cíl podpořit skupinu 2–4 hlavních řešitelů a jejich týmů při společném řešení projektu špičkového badatelského výzkumu, a ERC a ERC Proof of Concept Grants (ERC-POC), které jsou zacíleny na podporu již úspěšných řešitelů grantů ERC v nejranější fázi využití výsledků jejich výzkumných aktivit a jejich uvedení do praxe.

Financování každého grantu ERC je zajištěno na základě podrobného hodnocení návrhu projektu i jeho předkladatele. Míra projektové úspěšnosti dané země použitá v této analýze odpovídá podílu schválených a financovaných návrhů projektů zpracovaných výzkumníky ve spolupráci s hostitelskými institucemi této země k celkovému počtu podaných návrhů projektů uchazeči, kteří hodlali grant ERC řešit v této zemi. Obecná míra projektové úspěšnosti na úrovni jednotlivých zemí se však v jednotlivých RP velmi liší. Závisí především na poměru mezi dostupným rozpočtem pro program ERC v daném RP, celkovým počtem předložených návrhů projektů a počtem financovaných projektů ERC. Např. projektová úspěšnost ve výši 10 % má vzhledem k uvedeným parametrům poněkud jinou váhu v 7. RP (FP7), jinou v programu Horizont 2020 (H2020) a jinou v programu Horizont Evropa (HE). Každý RP je z těchto důvodů specifický, a není proto optimální porovnávat mezi sebou absolutní hodnoty projektové úspěšnosti napříč RP.  Abychom si mohli udělat představu o množství (intenzitě účasti) a kvalitě podaných návrhů v jednotlivých RP v jednotlivých typech projektů a výzkumných doménách ERC z pohledu ČR, bude vhodné tyto indikátory vyjádřit relativně, a to jako index aktivity a index úspěšnosti.

Při stanovení indexu aktivity ČR se porovnává podíl „českých“ návrhů projektů (tj. návrhů projektů podaných výzkumníky z ČR i zahraničí ve spolupráci s hostitelskou institucí sídlící v ČR) daného typu grantu ERC či domény ERC s podílem všech návrhů projektů předložených uchazeči o grant ERC (daného typu nebo domény grantu) prostřednictvím hostitelských institucí se sídlem v daných evropských zemích. Čím intenzivnější je aktivita ČR při podávání návrhů projektů ERC, tím vyšší je hodnota indexu aktivity. Hodnota indexu aktivity nižší než 1 znamená, že aktivita výzkumných pracovníků z ČR a ze zahraničí, kteří hodlali grant ERC řešit v ČR, je nedostatečná. Hodnota 1 znamená rovnoměrnou aktivitu a hodnota vyšší než 1 naznačuje, že aktivita ČR je nadprůměrná. Pokud se například 51 % všech předložených českých návrhů projektů ERC v programu H2020 týká domény fyzikálních věd (PE) a na tuto oblast připadá celkově v programu H2020 pouze 44 % všech návrhů projektů, dává to hodnotu indexu 1,15, což odráží nadprůměrnou aktivitu ČR v této oblasti v programu H2020.

Podobným způsobem můžeme stanovit index úspěšnosti projektových návrhů ERC, které hodlali výzkumníci řešit v českých hostitelských institucích. Index úspěšnosti „českých“ návrhů projektů odráží poměr úspěšnosti žádostí předložených uchazeči o grant ERC ve spolupráci českými hostitelskými institucemi k úspěšnosti žádostí ze všech zemí v daném typu grantu nebo výzkumné oblasti – domény. Rozsahem hodnot se index úspěšnosti chová stejně jako index aktivity: čím vyšší je úspěšnost „českých“ návrhů projektů ve srovnání s celkovou úspěšností, tím vyšší je hodnota indexu. Např., pokud je v programu H2020 celková projektová úspěšnost grantů pro pokročilé výzkumníky (ERC-ADG) 10,3 % a v případě ČR pouze 2,2 %, vychází index úspěšnosti ČR pro tyto typy grantu ERC v hodnotě 0,2, což je hluboko pod hodnotou 1, a z toho plyne, že ČR má v porovnání se všemi státy v tomto programu a v tomto typu grantu ERC výrazně podprůměrnou úspěšnost. Dodejme, že u vyspělých západoevropských států překračují oba indexy obvykle hodnotu 1,5, a v některých případech je dosažena a překročena dokonce hodnota 2.  

Grafické znázornění indexů aktivity a úspěšnosti pro jednotlivé typy grantů ERC v programech FP7, H2020 a HE (graf 1) ukazuje, že úspěšnost návrhů projektů předkládaných žadateli o grant ERC ve spolupráci s českými hostitelskými institucemi je u všech třech typů grantů ERC pod celkovým evropským průměrem – (dolní dva kvadranty grafu 1, vyznačeno vodorovnou čarou indexu, index úspěšnosti = 1). Aktivita žadatelů hodlajících řešit grant ERC v českých hostitelských institucích je na solidní úrovni ve všech třech porovnávaných RP u grantů určených pro začínající výzkumníky (ERC-STG). Indexy aktivity překračují hodnotu 1. Naopak aktivita žadatelů hodlajících řešit grant ERC v českých hostitelských institucích je ve srovnání s evropským průměrem nedostatečná ve všech třech RP v případě grantů ERC určených pro zkušené výzkumníky (ERC-ADG) a také u konsolidačních grantů ERC (ERC-COG) předkládaných v 7. RP a v dosavadním průběhu programu HE. Indexy aktivity v těchto případech nedosahují hodnoty 1.

Graf 1: Index úspěšnosti a index aktivity žadatelů při podávání návrhů projektů ERC určených k řešení v českých hostitelských institucích v 7. RP, H2020 a HE podle typu grantu ERC

V grafu 2 je podrobněji rozpracován časový trend indexu aktivity žadatelů o různé typy grantů ERC, kteří zamýšleli tyto granty řešit v českých hostitelských institucích v 7. RP, v programu H2020 a dosavadním průběhu programu HE. Z grafu 2 je patrné, že aktivita žadatelů o všechny tři typy grantů ERC spojených s českým výzkumným prostředím v čase neroste, ale spíše stagnuje. Nejvyšší aktivitu vykazují výzkumníci, žádající o granty pro mladé začínající vynikající vědce (ERC-STG), o něco nižší aktivitu mají výzkumníci, kteří se ucházejí o konsolidační granty pro mladé etablované výzkumníky (ERC-COG), a nejnižší aktivitou se prezentují seniorští vědci, kterým jsou určeny granty pro pokročilé výzkumníky (ERC-ADG). Aktivita výzkumníků směrem k ERC grantům v ČR klesá s jejich délkou vědecké kariéry a náročností typu ERC grantu.

Graf 2: Vývoj indexu aktivity při podávání návrhů projektů ERC určených k řešení v českých hostitelských institucích v 7. RP, H2020 a HE podle typu grantu ERC

Zatímco aktivita výzkumníků v českém výzkumném prostoru směrem ke grantům ERC dlouhodobě spíše stagnuje, projektová úspěšnost, resp. index úspěšnosti v čase spíše stoupá - graf 3.  Nejprůkaznější je vzestup úspěšnosti u grantů ERC pro začínající výzkumníky (ERC-STG). U zbývajících dvou typů grantů není vzestupný průběh úspěšnosti tak jednoznačný, ale lze říci, že projektová úspěšnost dlouhodobě neklesá, neboť index úspěšnosti pro ERC-COG a ERC-ADG dosahuje v dosavadním průběhu programu HE výrazně vyšší hodnoty, než tomu bylo v 7. RP.  Je třeba dodat, že všechny dosažené hodnoty indexu úspěšnosti se u všech typů grantů ERC pohybují pod hodnotou 1, což znamená, že ačkoliv úspěšnost v čase stoupá, stále je relativně hluboko pod celoevropským průměrem.  

Graf 3: Vývoj indexu úspěšnosti při podávání návrhů projektů ERC určených k řešení v českých hostitelských institucích v 7. RP, H2020 a HE podle typu grantu ERC

Podobně jako pro typy grantů ERC můžeme indexy aktivity a úspěšnosti stanovit také pro tři hlavní výzkumné domény, které program ERC nabízí – graf 4. Je to oblast fyzikálních věd a inženýrství (PE), přírodních věd (LS) a společenských a humanitních věd (SH).  Na první pohled je vidět, že dlouhodobě nejaktivnější jsou výzkumníci, kteří zamýšleli řešit grant ERC v oborech spadajících pod fyzikální vědy (FP7-ERC-PE, H2020-ERC-PE, HE-ERC-PE). Index aktivity nabývá hodnot od 1,12 do 1,24. S evropským průměrem srovnatelnou aktivitu mají žadatelé o grant ERC v oblasti přírodních věd v programu Horizont 2020 a v dosavadním průběhu programu HE (H2020-ERC-LS, HE-ERC-LS).  Z pohledu indexu úspěšnosti při předkládání návrhů projektů ERC rozdělených dle RP a výzkumných domén se ČR ve srovnání s evropským průměrem nachází poměrně nízko. Výjimkou jsou výzkumníci a jejich návrhy projektů z oblasti sociálních věd v programu H2020 (H2020-ERC-SH) a z oblasti přírodních věd v dosavadním průběhu programu HE (HE-ERC-LS). Zdá se však, že tyto dva pozitivní případy jsou odrazem momentální situace než nějakého dlouhodobějšího trendu.

Graf 4: Index úspěšnosti a index aktivity žadatelů při podávání návrhů projektů ERC určených k řešení v českých hostitelských institucích v 7. RP, H2020 a HE podle výzkumných domén ERC

V grafu 5 je podrobněji naznačen časový trend indexu aktivity žadatelů o granty ERC z různých výzkumný oblastí, kteří zamýšleli tyto granty řešit v českých hostitelských institucích v 7. RP, v programu H2020 a dosavadním průběhu programu HE.  I zde můžeme pozorovat, že aktivita výzkumníků směrem ke grantům ERC z celkového pohledu dlouhodobě spíše stagnuje. Poklesy a nárůsty hodnoty indexu aktivity jsou velmi malé.  Velmi mírný nárůst aktivity lze pozorovat u výzkumníků, kteří předkládají návrhy projektů ERC se sociálně humanitní tematikou (ERC-SH). Úroveň indexu aktivity však zůstává dlouhodobě hluboko pod evropským průměrem.  Naopak velmi, ale opravdu velmi mírně klesá aktivita výzkumníků připravující projektové návrhy z oblasti fyzikálních věd a inženýrství (ERC-PE). Zde se úroveň indexu aktivity udržuje dlouhodobě nad evropským průměrem.

Graf 5: Vývoj indexu aktivity při podávání návrhů projektů ERC určených k řešení v českých hostitelských institucích v 7. RP, H2020 a HE podle výzkumné domény ERC

Asi nejvíce rozkolísaný je časový průběh indexu úspěšnosti při podávání návrhů projektů ERC určených k řešení v českých hostitelských institucích v 7. RP, H2020 a HE napříč jednotlivými výzkumnými doménami ERC - graf 6.  Výrazně stoupající trend má index úspěšnosti, který se týká předkládání návrhů projektů, které jsou při hodnocení zařazeny do odborných panelů přírodních věd (ERC-LS). V dosavadním průběhu programu HE se hodnota tohoto indexu vyhoupla výrazně nad hodnotu 1, což znamená, že žadatelé o tyto granty ERC ve spolupráci s českými hostitelskými institucemi jsou úspěšnější než celoevropský průměr. Na tomto stoupajícím trendu úspěšnosti se u těchto návrhů projektů rozhodující měrou podílejí zejména kariérně mladší výzkumníci – žadatelé o STG a COG granty.  Index úspěšnosti v čase stagnuje u návrhů projektů ERC, jejichž obsahem jsou témata z oblasti fyzikálních věd a inženýrství (ERC-PE). Průměrná úspěšnost žadatelů o grant ERC v Evropě je v této výzkumné doméně zhruba dvojnásobná v porovnání s žadateli o grant ERC v českém výzkumném prostředí.  Velmi kolísavý má průběh indexu úspěšnosti u návrhů projektů ERC zaměřených na společenské a humanitní vědy (ERC-SH). Relativně vysoký index úspěšnosti v programu H2020 můžeme příčíst několika úspěšným grantům ERC řešených v ČR v této oblasti v tomto RP.

Graf 6: Vývoj indexu úspěšnosti při podávání návrhů projektů ERC určených k řešení v českých hostitelských institucích v 7. RP, H2020 a HE podle výzkumné domény ERC

V tabulce 1 níže uvádíme pro úplnost skutečné projektové úspěšnosti ČR, souhrnné projektové úspěšnosti všech států a indexy úspěšnosti podle typu grantu ERC a výzkumné oblasti ERC. Do tabulky jsou zahrnuta celková data za 7. RP, program H2020 a aktuální data za program HE.

Tabulka 1: Skutečné projektové úspěšnosti dle typu grantu a od vědecké domény ERC. Zahrnuta celková data za 7. RP, program H2020 a aktuální data za program HE.

Je třeba poznamenat, že ačkoli není ERC grant, který výzkumníci obdrží, vázán na konkrétní instituci, nýbrž na výzkumníka, o tom, které zemi je grant ERC v databázi eCORDA přidělen, rozhoduje zeměpisná poloha instituce, nikoliv státní příslušnost osoby, která návrh předkládá, nebo místo, kde studovala. Z těchto důvodů je třeba výše uvedené výsledky této analýzy vztahovat k českému výzkumnému prostředí a českým hostitelským institucím, a nikoliv jen k uchazečům o grant ERC s českou národností. Pro úplnost se však podívejme, jak by vypadaly hodnoty projektové úspěšnosti a indexu úspěšnosti vztažené pouze na české výzkumníky (výzkumníky s českou národností). Z poněkud méně přehledné tabulky 2 plyne, že uchazeči o grant ERC ze zahraničí (jiné národnosti než české), kteří hodlali řešit grant v českých hostitelských institucích, statisticky významně snižují celkovou projektovou úspěšnost ČR (porovnej úspěšnost – první a druhý sloupec tabulky 2). To je patrné zejména v programech H2020 a HE. Výrazné rozdíly v úspěšnosti nacházíme u návrhů projektů ERC zaměřené na přírodní vědy a určené pro kariérně mladší výzkumníky (ERC-STG, COG). Přestože se postupně posiluje internacionalizace českého výzkumného prostoru a rapidně se zvyšuje podíl cizinců, kteří mají zájem realizovat grant ERC v ČR (v 7. RP 10 %, v H2020 – 26 %, v HE – 40 % uchazečů o grant ERC řešený v ČR – vlastní výpočty autora), nedaří se do českého výzkumného prostředí přilákat mnoho skutečně úspěšných a špičkových výzkumníků. Drtivá většina projektových návrhů, které předkládají zahraniční žadatelé (většinou ze Slovenska, Ukrajiny a dalších východoevropských zemí, případně ze třetích zemí Jižní Ameriky a Asie) nemá takovou kvalitu, aby byla financována. K tomu je třeba přičíst fakt, že při hodnocení návrhu projektu ERC je hodnocen rovněž jeho předkladatel.  

Tabulka 2: Skutečné projektové úspěšnosti dle typu grantu a od vědecké domény ERC.  Porovnání projektové úspěšnosti a indexu úspěšnosti uchazečů o grant ERC všech národností, kteří zamýšleli řešit grant ERC v ČR, a uchazečů o grant ERC české národnosti, kteří zamýšleli řešit grant ERC v ČR.  Zahrnuta celková data za 7. RP, program H2020 a aktuální data za program HE.

Závěrečné shrnutí:

Kvalitní a prokazatelné výsledky, mezinárodní renomé a průlomový výzkum jsou základními předpoklady, které by měl mít návrh projektu a jeho předkladatel, který se snaží uspět v nabité konkurenci žádostí o ERC granty. Výše uvedené výsledky této analýzy ukazují, že úroveň uchazečů o grant ERC a vědecká kvalita návrhů projektů předložených do výzev ERC a určených k řešení v českých hostitelských institucích je dlouhodobě v evropském srovnání nedostačující, přestože se úspěšnost projektových návrhů obecně pozvolna zvyšuje. Za zvyšováním kvality projektových návrhů předkládaných do výzev ERC stojí v ČR především tuzemští výzkumníci. Přes vzrůstající atraktivitu ČR jako vědecké destinace se zatím nedaří českým výzkumným institucím získat větší množství držitelů těchto prestižních grantů ze zahraničí.

Projektová úspěšnost návrhů projektů předkládaných do výzev ERC s úmyslem řešit je v českých hostitelských institucích obecně klesá s náročností přípravy návrhu projektu ERC a zvyšující se délkou vědecké kariery žadatele o grant ERC. Nejnižší je při přípravě návrhů projektů do výzev ERC-ADG, které jsou určeny pro zkušené, aktivní a produktivní výzkumné pracovníky, kteří ještě nepřekonali svůj kariérní vrchol.  Příprava těchto grantů je považována za náročnější než v případě žádostí o granty pro mladší výzkumníky ERC-COG a ERC-STG. Podrobněji např. [1]. Z pohledu výzkumných domén a panelů, dle kterých jsou projektové návrhy klasifikovány, mají výrazně stoupající úspěšnost v čase projektové návrhy týkající se oblasti přírodních věd (ERC-LS). Na tomto stoupajícím trendu úspěšnosti se u těchto návrhů projektů rozhodující měrou podílejí zejména kariérně mladší výzkumníci – žadatelé o ERC-STG a ERC-COG granty.  

Zatímco projektová úspěšnost při předkládání grantů ERC ve spojitosti s českým výzkumným prostorem v čase pozvolna stoupá, aktivita žadatelů o všechny tři typy grantů ERC spojených s českým výzkumným prostředím v čase neroste, ale spíše stagnuje. Srovnatelná s evropským průměrem je aktivita žadatelů hodlajících řešit grant ERC v českých hostitelských institucích ve všech třech porovnávaných RP u grantů určených pro začínající výzkumníky (ERC-STG). Naopak nejnižší aktivitou se prezentují seniorští vědci, kterým jsou určeny granty pro pokročilé výzkumníky (ERC-ADG). Dlouhodobě nejaktivnější jsou výzkumníci, kteří zamýšleli řešit grant ERC v oborech spadajících pod fyzikální vědy (ERC-PE). S evropským průměrem srovnatelnou aktivitu mají žadatelé o grant ERC v oblasti přírodních věd (ERC-LS) v programu Horizont 2020 a v dosavadním průběhu programu HE.

Podle metodiky použité v této analýze bylo ideální, aby se hodnoty všech indexů aktivity i úspěšnosti dle typů grantů a výzkumných domén nacházely v pravém horním kvadrantu a blížily se hodnotě 1,5.  K tomu má ČR stále velmi daleko. Výše uvedené výsledky však naznačují, že se v souvislosti s ERC granty v ČR v čase zlepšuje podpora v systematickém rozvoji mladých vědců, což naznačuje jejich stoupající aktivita i úspěšnost v porovnání s celoevropským průměrem. Za tímto trendem stojí nepochybně vznik národní Expertní skupiny na podporu žadatelů ve výzvách Evropské rady pro výzkum (ERC), která vznikla oficiálně v lednu 2021 (aktivity skupiny, však byly vyvíjeny již před tímto rokem) [2], a národní zdroje podpory pro excelentní začínající vědce. Pro doplnění na úplný závěr uvádíme ještě graf 7, který umožnuje podrobný pohled na indexy úspěšnosti a indexy aktivity uchazečů při podávání návrhů projektů ERC určených k řešení v českých hostitelských institucích v 7. RP, H2020 a HE podle výzkumných oblastí – domén ERC a podle typu grantu ERC.

Graf 7: Pohled na indexy úspěšnosti a indexy aktivity uchazečů při podávání návrhů projektů ERC určených k řešení v českých hostitelských institucích v 7. RP, H2020 a HE podle výzkumných oblastí – domén ERC a podle typu grantu ERC

Autor: Daniel Frank, TC Praha, frank@tc.cz

Použité zdroje:

[1] What’s unique about ERC AdG (Advanced)? https://enspire.science/unique-erc-adg/

[2] Expertní skupina na podporu žadatelů ve výzvách ERC/Informace | Portál Horizont Evropa. https://www.horizontevropa.cz/cs/struktura-programu-he/excelentni-veda/evropska-rada-pro-vyzkum/expertni-skupina-erc/informace. Dostupné 9. 5. 2024.