Národní informační centrum pro evropský výzkum
V souvislosti s přípravou nového rámcového programu pro výzkum a inovace (RP) pro období 2028-2034 probíhají mezi odbornou veřejností formální i neformální diskuse o budoucí podobě priority Šíření excelence a rozšiřování účasti (Spreading Excellence and Widening Participation, SEWP – zkráceně Widening) [1] v RP. Kromě radikálního odstranění priority Widening ze struktury RP se hovoří mimo jiné o přesunu zaměření Wideningu z úrovně jednotlivých zemí na úroveň jednotlivých regionů. Jedná se o postoj značně menšinový, ale některé členské státy EU usilují o to, aby byla widening opatření v RP otevřena výzkumně a inovačně slabším regionům na celém kontinentu a nezaměřovala se jen na konkrétní členské státy (tzv. „widening země“), jak je tomu nyní [2]. Přesný klíč pro regionální formu Wideningu nebyl zveřejněn a není znám. Je možné a velmi pravděpodobné, že nikdy nebude, neboť se pohybujeme v prostoru analytických úvah. Osobně se domnívám, že pokud by bylo regionální pojetí priority Widening teoreticky založené jen na inovační výkonnosti dle srovnávacího přehledu EU pro regionální inovace (Regional Innovation Scoreboard – RIS) [3], jak naznačují některé komentáře odborníků [2], a za předpokladu vyloučené nebo omezené účasti inovačně silných regionů z výzev priority Widening v 10. RP, mohlo by to mít pro ČR poměrně závažné důsledky. Česká národní pozice k 10. RP deklaruje, že priorita Widening by měla být i nadále záležitostí spíše národní než regionální úrovně [4].
Z pohledu ČR jde o to, že zájem o využívání nástrojů priority Widening a účast v projektech této priority mají v uplynulých desiti letech v ČR silně centralizovaný charakter, kdy většina aktivit spojených s touto prioritou směřuje do dvou největších výzkumných center ČR – Prahy a Jihomoravského kraje – Brna. Jsou to právě tyto dva inovačně nejsilnější regiony ČR, které z projektů priority Widening těží nejvíce. Specifikem mezi widening zeměmi je skutečnost, že oba tyto regiony jsou dle RIS 2023 zařazeny do kategorie silných inovátorů (Strong Innovators), a tím se ČR liší od velké většiny ostatních widening zemí, včetně dvou ve Wideningu nejúspěšnějších zemí, Portugalska a Řecka. I přes tuto "českou anomálii" se využívání nástrojů Wideningu ze strany výzkumných institucí z inovačně silných regionů ČR jeví jako nanejvýš oprávněné a žádoucí, protože např. české vysoké školy z Prahy a Brna v mezinárodních žebříčcích ani zdaleka nedosahuji na evropskou či světovou špičku. Nástroje priority Widening, zejména ERA Chair, Teaming a Twinning, mohou v jejich posunu k minimálně evropské elitě přispět. Na druhé straně by výzkumné instituce z ČR neměly podávat projektové žádosti pouze prostřednictvím výzev priority Widening a soutěžit jen o finanční prostředky z jejího sice vzrůstajícího, ale omezeného rozpočtu. Účast ve Wideningu by neměla být konečným cílem, ale prostředkem, jak pomoci vynikajícím výzkumným pracovníkům z ČR a jejich institucím získat finanční prostředky ze všech výzev a priorit RP.
S ohledem na výše uvedené se jeví jako smysluplné analyzovat využívání nástrojů priority Widening v uplynulých deseti letech z pohledu jednotlivých krajů (regionů) ČR.
Dříve než se budeme naplno věnovat analýze v souhrnu relativně úspěšnému využívání nástrojů priority Widening v některých krajích (regionech) ČR v uplynulých deseti letech, připomeňme, že v posledním měsíci roku 2024 slavila ČR díky excelentním výzkumníkům dosud nebývalý úspěch v jedné z výzev Evropské rady pro výzkum (ERC) [5]. Je příznačné, že v RP najdeme jen stěží dvě priority, které by se svým pojetím, cíli a přístupy lišily více než právě ERC a Widening. Priorita ERC je zaměřena výhradně na kvalitu vědy, bez ohledu na zemi původu či působení vědce, věhlas jeho instituce či společenskou užitečnost tématu. Přes nespornou kvalitu a prestiž je dle názoru některých výzkumníků priorita ERC v realitě politicky nemilované dítě, neboť je prioritou, která ve své nahotě a bez kompromisů zcela zřetelně ukazuje výrazné rozdíly mezi státy v úrovni špičkového výzkumu a v Evropském výzkumném prostoru výzkumně odděluje silné státy od těch slabších. Drtivá většina grantů ERC se totiž řeší v západoevropských zemích, ve kterých sídlí kvalitní výzkumné instituce. Východ Evropy značně zaostává. Podobné, i když poněkud mírnější rozložení sil, najdeme i u ostatních projektů z dalších priorit RP, které koordinují a kterých se účastní převážně výzkumné týmy ze starých členských států EU. RP nemají totiž až na výjimky teritoriální preference a účast v nich je podmíněna relativně tvrdou soutěží jednotlivých výzkumných konsorcií a vysokou kvalitou předkládaných návrhů projektů. Výjimkou ve struktuře RP, kde jsou „nové“ členské státy EU a další východoevropské země včetně ČR regionálně zvýhodněny, je priorita nazvaná Šíření excelence a rozšiřování účasti (Spreading Excellence and Widening Participation, SEWP – zkráceně a dále jen Widening)[1].
Priorita Widening byla poprvé uceleně v historii RP zařazena do programu Horizont 2020 v roce 2014 (pro úplnost: na konci 7. RP byla realizována pilotní výzva budoucího Wideningu ERA Chairs) s cílem podporovat země méně výkonné v oblasti výzkumu, vývoje a inovací ve zkvalitnění jejich výzkumných kapacit a k vyššímu zapojení do projektů RP, mimo jiné i prostřednictvím synergií s Evropskými strukturálními a investičními fondy (dále jen ESIF) [1]. V praktické rovině jde v prioritě Widening o odstranění nebo spíše zmírnění rozdílů mezi zeměmi s nízkou a vysokou úrovní v oblasti výzkumu a inovací. V protikladu k ERC by se dala priorita Widening s určitou nadsázkou označit jako dítě politicky milované, neboť osobitým způsobem a za speciálních podmínek podporuje výzkumně a inovačně slabší evropské státy, resp. instituce v nich sídlící (např. jen ony mohou koordinovat projekty financované z této priority) v jejich snaze zařadit se mezi účastníky RP a zvyšovat jejich výzkumnou erudici pomocí snižování přetrvávajících rozdílů ve výkonnosti výzkumu a inovací prostřednictvím sdílení znalostí a odborných poznatků napříč EU ve spolupráci se špičkovými evropskými institucemi. O tom, že se priorita Widening v RP ujala, svědčí, že byla v roce 2021 přenesena do programu Horizont Evropa a její rozpočet byl se zavedením dalších podpůrných nástrojů ztrojnásoben na necelé 3 mld. €.
Přestože mají RP prostřednictvím financovaných projektů zpomalit pád konkurenceschopnosti Evropy, netříštit výzkumný potenciál a koncentrovat v sobě to nejlepší z oblasti VaVaI v Evropě, náznaky kohezního přístupu a uvažování ani zde nezanikají a některé evropské i národní politické struktury stále hledají možnosti, jak do RP dostat i výzkumně slabší hráče a rozdělovat finanční prostředky na vědu v EU politicky citlivěji než jen na základě skutečně tvrdé soutěže. Na druhé straně jiné hlasy varují před poskytováním příliš velkého prostoru instrumentům, které jsou více či méně spojeny se soudržností, neboť vzniká riziko, že se RP odchýlí od svých základních principů. To je jeden z problémů, s nimž se země v rámci Wideningu potýkají. Není proto divu, že názory na samotnou existenci či formu Wideningu, této v mnoha ohledech výlučné priority, nejsou a nebudou nikdy jednotné.
Menší část členských států EU tedy požaduje, aby opatření Wideningu byla přeorientována na podporu rozvoje regionů s nízkou výkonností v kterémkoli členském státě EU. Tento koncept není nový a některé členské státy za něj lobbovaly již během jednání o programu Horizont Evropa. Většina členských států, zejména těch, které v současné době úspěšně využívají instrumenty a nástroje priority Widening, je pochopitelně proti této myšlence, nebo ji přinejmenším nepovažuje za relevantní. Naopak příznivci možné regionální podoby Wideningu argumentují tím, že některé regiony v zemích, kde se Widening uplatňuje, jsou výzkumně výrazně pokročilejší než mnohé regiony v zemích, kde se Widening neuplatňuje [2]. Inovační výkonnost regionu posuzují zastánci regionální formy Wideningu dle srovnávacího přehledu EU pro regionální inovace (Regional Innovation Scoreboard - RIS) [3]. Dle nejnovějšího RIS z roku 2023 mají některé regiony ve Widening zemích, jako jsou např. ČR, Maďarsko, Chorvatsko, vyšší inovační potenciál než některé regiony ve Francii, Španělsku či Itálii (viz kartodiagram 1), a proto současná podoba Wideningu v programu HE není dle jejich názoru optimální [2].
Kartodiagram 1 – Inovační výkonnost regionů evropských států dle RIS 2023. Převzato [3]
Kartodiagram 2, tabulka 1 - Inovační výkonnost regionů ČR dle RIS 2023. Převzato [3]
V návaznosti na výše uvedené se budeme v následující analýze podrobně zabývat využíváním nástrojů priority Widening v uplynulých 10 letech v krajích (regionech) ČR. Doplňme, že v ČR se priorita Widening týká především vysokých škol (zejména veřejných), ústavů AV ČR, ostatních veřejných výzkumných institucí. Tyto instituce mohou koordinovat projekty priority Widening. V menší míře se projektů Wideningu účastní zpravidla jako partneři také zástupci veřejných institucí a privátního sektoru. Podrobně o pravidlech účasti a struktuře Wideningu např. [1,6].
Z kartodiagramů 2, 3 a z tabulek 1, 2, které prezentují distribuci požadované finanční podpory uvedené v návrzích projektů, na jejichž přípravě se podílely výzkumné týmy a výzkumné instituce z jednotlivých krajů (kartodiagram 2, tabulka 1) a krajských měst (kartodiagram 3, tabulka 2) ČR, lze vyčíst, že snaha využívat nástroje Wideningu je v ČR velmi centralizovaná a soustředěná do inovačně silných krajů, resp. měst Prahy a Brna. Žadatelé z výzkumných institucí se sídlem v Praze a Brně si prostřednictvím předložených návrhů projektů nárokovali na projekty priority Widening v uplynulých deseti letech v programech Horizont 2020 a Horizont Evropa více než 75 % požadované finanční podpory, která byla určena pro celou ČR, přičemž poměr mezi Prahou a Brnem v podílu nárokované podpory je cca 1:1. V projektových návrzích výzkumných institucí z ostatních regionů ČR se soustředilo tedy jen necelých 25 % celkové požadované finanční podpory pro ČR. Vyšším než pětiprocentním finančním podílem se do přípravy návrhů projektů zapojily výzkumné instituce z Moravskoslezského, Libereckého a Olomouckého kraje. Naopak zájem o účast v prioritě Widening je velmi nízký až zanedbatelný v Ústeckém a Karlovarském kraji a v Kraji Vysočina. Zde je třeba upozornit na nedostatek databáze eCORDA, která přiřazuje požadovanou, případně získanou finanční podporu pouze hlavní instituci, nikoliv detašovaným pracovištím, která mohou mít sídla v jiných krajích než hlavní instituce. Z tohoto důvodu jsou Praze připsány také prostředky z detašovaných pracovišť výzkumných institucí, které mají hlavní sídlo v Praze. Jako konkrétní příklad lze uvést projekt Chaperon, podpořený z výzvy ERA Chairs programu Horizont 2020, realizovaný na Lékařské fakultě UK v Plzni. Tyto případy však nejsou tak časté, aby podstatně změnily regionální statistiky, které se týkají distribuce nárokované či získané podpory z rozpočtu priority Widening v obou sledovaných RP v ČR.
Kartodiagram 3 – Distribuce požadované podpory v projektových návrzích priority Widening programů H2020 a HE v krajích ČR v letech 2014 až 2024.
Tabulka 2 – Distribuce požadované podpory v projektových návrzích priority Widening programů H2020 a HE v krajích ČR v letech 2014 až 2024.
Kartodiagram 4 – Distribuce požadované podpory v projektových návrzích priority Widening programů H2020 a HE v jednotlivých sídlech ČR v letech 2014 až 2024.
Tabulka 3 – Distribuce požadované podpory v projektových návrzích priority Widening programů H2020 a HE v krajských městech ČR v letech 2014 až 2024.
Není zcela překvapivé, že regionální rozložení získané podpory z priority Widening v ČR je velmi podobné distribuci požadované podpory. Zpravidla totiž platí, že je-li v určité oblasti RP zaznamenána nízká aktivita výzkumných institucí při předkládání projektových návrhů prostřednictvím příslušných výzev RP, nemůže být vysoká ani jejich účast ve financovaných projektech. Konečným výsledkem tedy je, že Jihomoravský kraj a Praha, resp. Brno a Praha získávají 83 % (116 mil. €) celkové získané finanční podpory pro ČR určené na realizaci projektů priority Widening, která činí 139 mil. €. Ostatní kraje ČR si tedy rozdělují necelých 17 % finanční podpory pro ČR z priority Widening. Výzkumné instituce se sídlem ve čtyřech krajích ČR (Karlovarský, Ústecký, Královéhradecký a Vysočina) nezískaly za posledních 10 let žádnou finanční podporu z priority Widening obou sledovaných RP. U třech krajů (Zlínský, Pardubický, Plzeňský) nepřekročila získaná finanční podpora pro instituce se sídlem v těchto krajích ani 1 % celkové podpory pro ČR.
Graf 1 – Distribuce získané finanční podpory na řešení projektů priority Widening programů H2020 a HE v krajích ČR v letech 2014 až 2024
Tabulka 4 - Distribuce získané finanční podpory na řešení projektů priority Widening programů H2020 a HE v krajích ČR v letech 2014 až 2024
Tabulka 5 - Distribuce získané finanční podpory na řešení projektů priority Widening programů H2020 a HE v krajských městech ČR v letech 2014 až 2024
Priorita Widening je realizována prostřednictvím specifických aktivit – nástrojů. Nástroje priority Widening lze rozdělit do dvou skupin. V první skupině se soustřeďují nástroje sloužící k přilákání a mobilizaci vědeckých talentů do tzv. widening zemí (attracting and mobilising the best talents) - ERA Fellowships, ERA Chairs a ERA Talents. Ve druhé skupině jsou pak projekty, jejichž cílem je zvyšovat výzkumnou excelenci, tj. těžit ze spolupráce se špičkovými institucemi v oblasti VaVaI (improved access to excellence). Do této skupiny patří primárně Twinning a Teaming a nástroje nově zavedené do programu Horizont Evropa, např. Evropské iniciativa pro excelenci - European Excellence Initiative (EEI), Centra excelence - Excellence Hubs či Cesty k synergiím - Pathways to Synergies. Podrobně o nástrojích Widening např. [3]. Tabulky 5, 6 a grafy 2, 3 prezentují distribuci požadované podpory v projektových návrzích v jednotlivých nástrojích priority Widening programů H2020 a HE v krajích ČR v letech 2014 až 2024. Je vidět, že hlavní část nárokované i získané podpory se koncentruje do tří hlavních priorit Wideningu - ERA Chairs, Teaming, Twinning a dvou krajů ČR Prahy a Jihomoravského kraje (Brna). Kromě těchto nástrojů se ukazuje, že velký potenciál pro výzkumné instituce ČR mají projekty realizované prostřednictvím nástroje Excellence Hubs, který směřuje, ke zlepšení spolupráce v oblasti inovací mezi akademickým a soukromým sektorem. Na projektech se mohou podílet i místní samosprávy.
Tabulka 6 - Distribuce požadované podpory v projektových návrzích v jednotlivých nástrojích priority Widening programů H2020 a HE v krajích ČR v letech 2014 až 2024.
Tabulka 7 – Distribuce získané podpory na řešení projektů v jednotlivých nástrojích priority Widening programů H2020 a HE v krajích ČR v letech 2014 až 2024.
Graf 2 - Distribuce požadované podpory v projektových návrzích v jednotlivých nástrojích priority Widening programů H2020 a HE v krajích ČR v letech 2014 až 2024.
Graf 3 – Distribuce získané podpory na řešení projektů v jednotlivých nástrojích priority Widening programů H2020 a HE v krajích ČR v letech 2014 až 2024.
Jak již bylo uvedeno v úvodu této analýzy, rozpočet priority Widening se v programu Horizont Evropa téměř ztrojnásobil v porovnání s programem Horizont 2020. V souladu s touto skutečností vzrostl v ČR podíl požadované finanční podpory žadatelů o účast v projektových návrzích priority Widening vůči celému RP v programu Horizont Evropa v porovnání s programem H2020 (H2020 – 5,2 %, HE – 13,4 %). Podobně vzrostl také podíl získané finanční podpory řešitelů projektů priority Widening vůči celé RP v programu Horizont Evropa v porovnání s programem H2020 (H2020 – 10,4 %, HE – 18,5 %). Nárůst finančních podílů nárokované (nebo získané) podpory priority Widening v programu Horizont Evropa v porovnání s programem H2020 je patrný také na úrovni většiny krajů ČR. Pokud neuvažujeme Karlovarský kraj a Kraj Vysočina, které mají velmi nízkou účast v projektových návrzích i projektech RP, zaznamenal největší progres ve finančním podílu priority Widening v projektových návrzích i financovaných projektech Moravskoslezský kraj, pro jehož instituce se stal Widening kostrou v jejich účasti v programu Horizont Evropa. Podobný trend můžeme najít také u Pardubického kraje, a zejména u Jihomoravského kraje s metropolí Brnem, kde sídlí významné výzkumné instituce.
Graf 4 – Rozdíly mezi podíly požadované finanční podpory žadatelů o účast v projektových návrzích priority Widening v programech Horizont 2020 a Horizont Evropa v krajích ČR. Podíly nárokované finanční podpory v prioritě Widening jsou vztaženy k celkové nárokované a získané podpoře v krajích ČR v RP v uvedeném období. Číselné údaje v grafu představují podíly požadované finanční podpory z priority Widening daného kraje ČR stanovené vůči celkově nárokované podpoře v daném RP a daném kraji ČR. *CZ032 – nezahrnuty návrhy projektů detašovaných pracovišť Karlovy univerzity, **HE – zahrnuto období do 10/2024, ***CZ041, CZ063 – velmi nízká účast v projektových návrzích RP.
Graf 5 - Rozdíly mezi podíly získané finanční podpory řešitelů projektů priority Widening v programech Horizont 2020 a Horizont Evropa v krajích ČR. Podíly získané finanční podpory v prioritě Widening jsou vztaženy k celkové nárokované a získané podpoře v krajích ČR v RP v uvedeném období. Číselné údaje v grafu představují podíly získané finanční podpory z priority Widening daného kraje ČR stanovené vůči celkově získané podpoře v daném RP a daném kraji ČR. *CZ032 – nezahrnuty návrhy projektů detašovaných pracovišť Karlovy Univerzity, **HE – zahrnuto období do 10/2024, ***CZ041, CZ063 – velmi nízká účast v projektových návrzích RP
V desetiletém období trvání programů Horizont 2020 a Horizont Evropa se stala priorita Widening klíčovou pro celkovou bilanci účasti v RP pro Moravskoslezský kraj (centrum Ostrava), Jihomoravský kraj (centrum Brno) a Olomoucký kraj (centrum Ostrava). Výzkumné instituce a další účastníci z těchto krajů získávají prostřednictvím Wideningu více než 20 % všech finančních prostředků z RP. V případě Moravskoslezského kraje a Jihomoravského kraje jde dokonce o více než 25 %. Také pro celou ČR je příjem finančních prostředků z projektů priority Widening významný. ČR si připisuje z Wideningu 14,4 % svých desetiletých příjmů z RP. Vyšší podíly získané finanční podpory z priority Widening v desetiletém období v porovnání s podíly požadované finanční podpory v projektových návrzích předkládaných do výzev priority Widening dokládají vysokou úspěšnost žadatelů o finanční prostředky z této priority.
Graf 6 – Podíly nárokované a získané finanční podpory v prioritě Widening v krajích ČR v období 2014–2024. Podíly nárokované a získané finanční podpory v prioritě Widening jsou vztaženy k celkové nárokované a získané podpoře v krajích ČR v RP v uvedeném období.
Charakter výzev priority Widening předurčuje vyšší úspěšnost projektových návrhů, než jak je tomu u většiny ostatních priorit RP. Čistě z finančního hlediska se účast v prioritě Widening určitě vyplatí. Pro ČR platí, že na jedno požadované euro z rozpočtů této priority v obou sledovaných RP (H2020 a HE) se získá cca 24 centů, což je téměř dvojnásobek v porovnání se ziskem vztaženým k oběma RP jako celku – viz první dva sloupce grafu 7 (23,6 % vs 13,7 %). Z grafu 7 je vidět, že nejúspěšnějšími kraji v prioritě Widening jsou dlouhodobě Pardubický kraj (ten má, ale v této prioritě relativně malou účast), Praha, Jihočeský kraj (rovněž nižší účast v této prioritě), Jihomoravský kraj, Olomoucký kraj a Moravskoslezský kraj. Všechny tyto kraje, resp. žadatelé o účast v prioritě Widening z těchto krajů dosáhli finanční úspěšnosti nad 20 %. Jejich dlouhodobá finanční úspěšnost v RP je o poznání nižší a pohybuje se od 10,9 % do 14,1 %.
Graf 7 – Porovnání finanční úspěšnosti žadatelů o účast v prioritě Widening a souhrnné finanční úspěšnosti žadatelů o účast v RP v jednotlivých krajích ČR v období 2014–2024
1) ČR jako celek nástroje priority Widening využívat umí. Na zvýšení rozpočtu priority Widening v programu Horizont Evropa (oproti programu Horizont 2020) zareagovala vyšší aktivitou a účastí v této prioritě, což se v porovnání s programem Horizont 2020 projevilo v programu Horizont Evropa násobně vyšším podílem požadované a získané finanční podpory k celkově požadované nebo nárokované podpoře pro ČR z tohoto programu.
2) Hlavní část nárokované i získané podpory se koncentruje do tří hlavních priorit Wideningu - ERA Chairs, Teaming, Twinning. Kromě těchto nástrojů se ukazuje, že velký potenciál pro výzkumné instituce ČR mají projekty realizované prostřednictvím nástroje Excellence Hubs, který směřuje ke zlepšení spolupráce v oblasti inovací mezi akademickým a soukromým sektorem. Na projektech se mohou podílet i místní samosprávy.
3) Účast v prioritě Widening se kromě významu a přínosu samotných projektů vyplácí rovněž po finanční stránce. Požadované finanční prostředky na řešení projektů priority Widening s českou koordinací (případně účastí) mají dvojnásobnou šanci na proplacení z rozpočtu RP než finanční prostředky nárokované prostřednictvím projektových návrhů v jiných částech RP. V uplynulých deseti letech získala ČR na jedno požadované euro z rozpočtů priority Widening v obou sledovaných RP (H2020 a HE) 24 centů, což je téměř dvojnásobná hodnota v porovnání se ziskem vztaženým k oběma RP jako celku.
4) Zájem o využívání nástrojů Widening a účast v projektech této priority mají v ČR silně centralizovaný charakter, kdy většina aktivit spojených s touto prioritou směřuje do dvou největších výzkumných center ČR – Prahy a Jihomoravského kraje – Brna. Jsou to právě tyto dva inovačně nejsilnější regiony ČR, které z projektů priority Widening těží nejvíce. Specifikem mezi většinou widening zemí je skutečnost, že oba tyto kraje (regiony) jsou dle RIS 2023 zařazeny do kategorie silných inovátorů (Strong Innovators). Praha již od roku 2017.
5) Účastí inovačně silných regionů v prioritě Widening se ČR liší od většiny ostatních widening zemí (s výjimkou Kypru, Litvy, Maďarska – Budapešť a Chorvatska – Záhřeb) – zejména od Portugalska a Řecka, kde je většina regionů dle RIS 2023 klasifikována jako mírní inovátoři (moderate innovators) nebo rozvíjející se inovátoři (emerging innovators). Regionální pojetí priority Widening založené pouze na inovační výkonnosti dle RIS by za předpokladu vyloučené nebo omezené účasti inovačně silných regionů z výzev priority Widening v 10. RP nebylo pro ČR optimální, ba naopak značně omezující. Naopak, využívání nástrojů Wideningu ze strany výzkumných institucí z inovačně silných regionů ČR se jeví jako nanejvýš oprávněné a žádoucí. Např. české vysoké školy z Prahy a Brna v mezinárodních žebříčcích ani zdaleka nedosahuji na evropskou, a už vůbec ne na světovou špičku. Nástroje priority Widening, zejména ERA Chair, Teaming a Twinning, mohou v jejich posunu minimálně k evropské elitě přispět. Případné použití RIS se tedy přinejmenším pro ČR nejeví jako vhodné pro určování oprávněnosti ucházet se o finanční prostředky z rozpočtu priority Widening v budoucím RP, protože v souhrnu nepřihlíží k individuálním charakteristikám jednotlivých výzkumných institucí.
6) Solidní účast v prioritě Widening mají výzkumné instituce z Moravskoslezského kraje (Ostrava), Libereckého kraje (Liberec) a Olomouckého kraje (Olomouc). Naopak výzkumné instituce především veřejné vysoké školy z ostatních inovačně slabších regionů ČR využívají nástroje Wideningu v mnohem menší míře a jejich zájem účastnit se projektů Wideningu je v řadě případů téměř zanedbatelný. Jejich většímu zajmu o tuto prioritu nepomohlo ani zvýšení rozpočtu v programu Horizont Evropa, ani zavedení nových nástrojů jako např. Excellence Hubs, který má posílit regionální inovační excelenci. Zjednodušeně lze říci, že z regionálního úhlu pohledu účast v prioritě Widening v ČR silně koreluje s celkovou účastí v RP, kdy celkové účasti v RP v ČR dlouhodobě dominují výzkumné instituce a další subjekty se sídlem v Praze a Brně, zatímco ostatní regiony ČR se ve výzvách RP prosazují v mnohem menší míře. Pokud není větší zájem o účast ve výzvách RP obecně, není ani větší zájem o výzvy priority Widening jako součásti RP. Tato skutečnost vybízí k úvahám, jak by asi situace vypadala, pokud by byl Widening samostatným programem mimo strukturu RP.
7) V uplynulých deseti letech se stala priorita Widening klíčovou pro celkovou bilanci účasti v RP pro instituce z Moravskoslezského kraje (centrum Ostrava), Jihomoravského kraje (centrum Brno) a Olomouckého kraje (centrum Olomouc). Výzkumné instituce a další účastníci z těchto krajů získali prostřednictvím Wideningu více než 20 % všech finančních prostředků z RP. V případě Moravskoslezského kraje a Jihomoravského kraje jde dokonce o více než 25 %. Pokud se omezíme jen na dosavadní průběh programu Horizont Evropa (2021–10/2024), je podíl finančních prostředků z priority Widening k celkově získaným prostředkům z tohoto programu pro uvedené kraje ještě větší – Moravskoslezský kraj - 46,4 %, Jihomoravský kraj 34,3 % a Olomoucký kraj - 29,4 %. Tázat se, zdali je tento podíl vysoký, či nízký, je stejné jako ptát se, zdali je sklenice zpola plná nebo zpola prázdná. Je těžké říci, jaká by měla být výše optimálního podílu získaných finančních prostředků z priority Widening vůči celkově získané podpoře z RP na celostátní i regionální úrovni. Jasné je, že výzkumné instituce z ČR by neměly podávat projektové žádosti pouze prostřednictvím výzev priority Widening a soutěžit jen o finanční prostředky z jejího sice vzrůstajícího, ale omezeného rozpočtu. Účast ve Wideningu by neměla být konečným cílem, ale prostředkem, jak pomoci vynikajícím výzkumným pracovníkům z ČR a jejich institucím získat finanční prostředky ze všech výzev a priorit RP.
Autor: Daniel Frank, TC Praha, 20. 12. 2024, frank@tc.cz
Tento článek (blog) včetně příloh nebyl zpracován pomocí AI. Text článku (blogu) včetně příloh vychází z vlastní analýzy autora a z poznatků získaných v rámci pracovní činnosti v Technologickém centru Praha a studia dané problematiky. Názory v článku uvedené mohou a nemusí být shodné s názory zaměstnavatele autora. Publikování a šíření obsahu tohoto článku (blogu) nebo jeho části a příloh jakýmkoli způsobem v českém nebo jiném jazyce je možné pouze s uvedením zdroje a autora dle obvyklých citačních. zvyklostí. Jakékolliv změny a úpravy článku (vyjma čistě formálních) je možné provádět pouze se souhlasem autora.
Použité zdroje:
[1] Widening Participation and Spreading Excellence - European Commission. https://research-and-innovation.ec.europa.eu/funding/funding-opportunities/funding-programmes-and-open-calls/horizon-europe/widening-participation-and-spreading-excellence_en
[2] Pressure Is Building to Open Widening Measures to Low Performing Regions | Science|Business. https://sciencebusiness.net/news/research-and-innovation-gap/pressure-building-open-widening-measures-low-performing-regions
[3] European Commission: Directorate-General for Research and Innovation, Hollanders, H. and Es-Sadki, N., Regional Innovation Scoreboard 2023, Publications Office of the European Union, 2023, https://data.europa.eu/doi/10.2777/70412
[4] ČR zveřejnila národní pozici k 10. rámcovému programu EU pro výzkum a inovace, MŠMT ČR. https://msmt.gov.cz/vyzkum-a-vyvoj-2/cr-zverejnila-narodni-pozici-k-10-ramcovemu-programu-eu-pro
[5] Do ČR putuje deset nových ERC Consolidator grantů | Portál Horizont Evropa. https://www.horizontevropa.cz/cs/aktuality/yiifnews/2962/do-cr-putuje-deset-novych-erc...
[6] Šíření excelence a rozšiřování účasti (SEWP) | TC Praha. ISBN: 978-80-86794-61-7 https://www.tc.cz/cs/publikace/50/sireni-excelence-a-rozsirovani-ucasti-sewp
Další analýzy TC Praha na téma Widening nebo widening země zpracované v roce 2024 (řazeno chronologicky od nejnovější po nejstarší)
1) Frank, D.: (2024) Něco málo k diskusi o účasti Widening zemí v RP
2) Frank, D.: (2024) Česká účast v prioritě Widening - střípek druhý
3) Frank, D.: (2024) Střípek k diskusím o budoucí podobě priority Widening v 10. RP
16.12.2024
26.11.2024
15.11.2024
