ČR potvrzuje významnou roli v evropském jaderném výzkumu - analýza TC Praha

Navzdory poměrně omezenému rozpočtu programu Euratom v letech 2021–2023 dokázala ČR využít příležitostí na výbornou. Účastnila se 60 % financovaných projektů a získala celkem 13 milionů € na výzkum v oblasti jaderné energetiky. Významnou roli v tomto úspěchu sehrály české vědecké instituce, které se aktivně podílejí na klíčových evropských projektech. Díky těmto úspěchům ČR potvrzuje svou silnou pozici v mezinárodním jaderném výzkumu a přispívá k rozvoji strategických technologií, jež budou hrát zásadní roli v budoucí energetice Evropy.

Úvod

Program Euratom pro výzkum a školící aktivity (2021-2025) je klíčovou součástí evropského úsilí v oblasti jaderného výzkumu a inovací. Obecným cílem programu Euratom je pokračovat v jaderném výzkumu a odborné přípravě s důrazem na neustálé zlepšování jaderné bezpečnosti, zabezpečení a záruk, nakládání s radioaktivním odpadem a radiační ochrany [1]. V podpoře výzkumu a inovací na nejvyšší mezinárodní úrovni a řadou procesních pravidel je program Euratom komplementární s programem Horizont Evropa. S rozpočtem 1,38 miliardy € na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2025 je program rozdělen na přímé akce, které provádí Společné výzkumné středisko Evropské komise (JRC, Joint Research Centre), a nepřímé akce realizované mezinárodními výzkumnými konsorcii s více partnery [1]. V plánu programu Euratom bylo na přímé akce JRC vyčleněno 532 mil. €, na nepřímé akce v oblasti výzkumu a vývoje jaderné syntézy se počítalo s částkou 583 mil. € a na nepřímé akce v oblasti jaderného štěpení, bezpečnosti a radiační ochrany zbylo 266 mil. €. V návaznosti na Smlouvu o Euratomu je plánováno prodloužení programu o dva roky, aby odpovídal dlouhodobému rozpočtu EU na období 2021–2027 [1].

Analýza účasti ve výzvách NRT programu Euratom v letech 2021–2023

V níže uvedené analýze se budeme věnovat třem vyhodnoceným soutěžním výzvám, které spadají mezi nepřímé akce programu Euratom. Tyto výzvy vyhlášované postupně v letech 2021 až 2023 tvoří stěžejní náplň programu Euratom za celé období 2021 - 2025. Konkrétně se jedná o výzvy HORIZON-EURATOM-2021-NRT-01 a HORIZON-EURATOM-2023-NRT-01 zaměřené na jadernou bezpečnost, bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, jadernou vědu a aplikace ionizujícího záření, radiační ochranu, připravenost na havárie a mimořádné události a odbornou způsobilost v oblasti jaderného výzkumu. K těmto výzvám můžeme přidat ještě ad hoc výzvu HORIZON-EURATOM-2022-NRT-01, která zastřešuje jediné téma z oblasti alternativních paliv pro VVER reaktory. Výsledky těchto výzev lze spolehlivě bilancovat prostřednictvím databáze CORDIS [2].

Součástí pracovního programu pro Euratom na roky 2023–2025 je ještě výzva HORIZON-EURATOM-2024-NRT-01, která se věnuje opatřením v oblasti energie z jaderné syntézy a budování kapacit pracovníků se specializovanými dovednostmi v jaderné a radiologické oblasti. Pro tuto malou výzvu, která předpokládá financování dvou projektů s celkovou podporou ve výši 3 miliony €, však v uvedené databázi CORDIS zatím chybí podrobná data.

Prostřednictvím výše uvedených výzev bylo vybráno k financování 51 projektů, na jejichž řešení EK poskytla finanční podporu ve výši 238 mil. €. Výzkumné instituce z ČR se účastní 30 projektů, tj. téměř 2/3 všech financovaných. Finanční podpora pro ČR z daných výzev programu Euratom dosáhla výše 8,3 mil. €. Významné postavení ČR v programu Euratom dokládají její podíly účasti v tomto programu, které jsou násobně vyšší než v případě programu Horizont Evropa. Zatímco v programu Horizont Evropa tvoří české výzkumné týmy cca 1,4 % všech zúčastněných týmů, v programu Euratom (nepřímé akce, štěpení) je to 5,0 %. V programu Horizont Evropa překračuje podíl získané podpory pro ČR 1 % (přesněji 1, 12 %), v programu Euratom je tento podíl 3 x vyšší - 3, 5 %. V programu Horizont Evropa se ČR angažuje v 6 % financovaných projektů, v programu Euratom je to 10 x více – v 60 % projektů. Samozřejmě lze namítat, že programy Horizont Evropa a jeho kompletního partnera program Euratom nelze jednoduše porovnávat co do velikosti rozpočtu, rozsahu výzev a témat a počtu zúčastněných států, ale i tak je postavení ČR mezi 36 státy, které se účastní sledovaných výzev v programu Euratom významné. 

Tabulka 1: Počet projektů, účast v projektech, podpora EK v daných výzvách Euratom: 2021–2023, EURATOM: nepřímé akce v části štěpení -  jaderný výzkum a odborná příprava (vzdělávání), bezpečnost alternativního paliva pro reaktory VVER

Největšího počtu projektů se účastní výzkumné instituce a vědecké týmy z evropské jaderné velmoci Francie (45 projektů). Za Francií následuje Německo s 38 projekty a Belgie s 35 projekty. Na čtvrtém místě mezi všemi zúčastněnými státy se nachází ČR. Účastníci z ČR jsou zapojeni do 30 realizovaných projektů, což je o jeden projekt více, než mají Španělsko a Itálie. ČR se tímto výsledkem řadí bezpochyby mezi nejúspěšnější evropské státy v programu Euratom. Za povšimnutí stojí pozice Rakouska a Dánska. Tyto výzkumně vyspělé státy se angažují pouze ve dvou projektech této výzvy, což souvisí s jejich dlouhodobou politikou v oblasti jaderné energetiky. 

Graf 1: Počet projektů v zemích EAEC a ostatních zemích. EURATOM: nepřímé akce v části štěpení - jaderný výzkum a odborná příprava (vzdělávání), bezpečnost alternativního paliva pro reaktory VVER : 2021 - 2023

Celkový pohled na distribuci finančních prostředků, resp. na nárokovanou podporu z rozpočtu programu Euratom na řešení projektů ve sledovaných výzvách programu Euratom ve výši 238 mil. € prezentuje graf 2. Je vidět, že 33 % finančních prostředků z těchto výzev putuje do Francie, která figuruje, jak jsme uvedli v předchozím textu, v největším počtu financovaných projektů. Navíc francouzský Ústav pro radiační ochranu a jadernou bezpečnost – IRSN (Institut de radioprotection et de sureté nucléaire) koordinuje projekt typu COFUND s rozpočtem 38 mil. € a tomuto ústavu je přidělena částka ve výši 25 mil. €. Tento jediný projekt tedy představuje cca jednu třetinu finanční podpory ve sledované výzvě pro Francii. Francie, Německo, Španělsko, Belgie, a Itálie si dohromady nárokují více než dvě třetiny finanční podpory rozdělené mezi státy ve sledovaných výzvách programu Euratom. Český podíl v těchto výzvách činí 3,5 %. V programu Horizont Evropa i v programu Euratom lze rozlišit jednotlivé role účastníků v projektech (příjemci – koordinátoři, příjemci – účastníci, asociovaní partneři a třetí strany). Toto rozlišení účastníků v projektech programu Euratom hraje roli např. u Spojeného království, Švýcarska nebo mimoevropských zemí, které nejsou členy EAEC (European Atomic Energy Community). Tyto země se účastní projektů programu Euratom zpravidla jako asociovaní partneři bez nároku na finanční podporu.

Graf 2: Podpora EK pro země EAEC a ostatní země. EURATOM: nepřímé akce v části štěpení  -  jaderný výzkum a odborná příprava (vzdělávání), bezpečnost alternativního paliva pro reaktory VVER: 2021–2023

Bezkonkurenčně nejúspěšnější podle počtu koordinátorů je Francie, která koordinuje 17 projektů z celkových 51, což odpovídá 33 % (viz. graf 3). Dalšími v pořadí jsou Německo se šesti koordinovanými projekty a Belgie s pěti, následované Itálií, Španělskem, Finskem a Švédskem, které koordinují po třech projektech. Více než jeden projekt koordinuje také Polsko. Těchto osm států dohromady odpovídá za koordinaci 86 % projektů. ČR, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Portugalsko, Rumunsko, a Slovensko pak koordinují po jednom projektu. Koordinátoři tedy pocházejí z patnácti zemí. Ze zemí EU-13 se na řízení projektů podílejí koordinátoři z šesti států, včetně ČR. V případě ČR se koordinace týká projektu DELISA-LTO pod vedením Centra výzkumu v Řeži.

Graf 3: Počet koordinátorů projektů v jednotlivých zemích EAEC, EURATOM: nepřímé akce v části štěpení  -  jaderný výzkum a odborná příprava (vzdělávání), bezpečnost alternativního paliva pro reaktory VVER: 2021–2023

Pracovní programy pro program Euratom (2021–2022, 2023–2025) [1] rozdělují témata, které jsou předmětem sledovaných tří výzev k předkládání návrhů projektů do pěti hlavních částí:

• Jaderná bezpečnost
• Bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, vyřazování jaderných zařízení z provozu
• Jaderná věda a využívání ionizujícího záření, radiační ochrana, připravenost na mimořádné události a havárie
• Bezpečnost alternativního paliva pro vodo-vodní energetické reaktory (VVER)
• Odbornost a způsobilost v jaderné oblasti v rámci Společenství   
  
  

Tabulka 2 ukazuje nárokované finanční prostředky českými výzkumnými institucemi v jednotlivých tématech sledovaných výzev programu Euratom. Téměř 2/3 finanční podpory určené pro české výzkumné týmy a instituce je soustředěno do 15 projektů v oblasti řešící bezpečnost jaderných reaktorů, konstrukcí a paliv. České výzkumné instituce se angažují ve všech pěti realizovaných projektech oblasti, která podporuje tvorbu expertiz v jaderné problematice. Dalších sedm projektů s českou účastí nacházíme v tématech, která se věnují jádru a aplikacím ionizujícího záření, radiační ochraně a přípravě na mimořádné události.  Bez české účasti není ani jediný financovaný projekt, který se týká problematiky zacházení s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem a dva projekty zaměřené na bezpečnost alternativního jaderného paliva pro vodo-vodní energetické reaktory (VVER).

Tabulka 2: ČR: Počet projektů, účast v projektech, celkové náklady a podpora EK v daných tématech Euratom: 2021–2023, EURATOM: nepřímé akce v části štěpení  -  jaderný výzkum a odborná příprava (vzdělávání), bezpečnost alternativního paliva pro reaktory VVER

Z ČR je ve sledovaných výzvách celkově nejúspěšnější Centrum výzkumu Řež, které má kromě jedné koordinace ještě dalších dvanáct účastí v projektech těchto výzev. Následuje ÚJV Řež, a. s., s jedenácti účastmi a Státní ústav radiační ochrany se šesti účastmi. Čtyři účasti vykazuje Evalion, s. r. o., a tři účasti České vysoké učení technické v Praze. Po dvou účastech mají ČEZ, a.s. a Západočeská univerzita v Plzni. Podrobněji prezentují účast českých institucí v jednotlivých oblastech výzkumu tabulky 3 a 4.

Tabulka 3: ČR: Počet účastí, EURATOM: nepřímé akce v části štěpení  -  jaderný výzkum a odborná příprava (vzdělávání), bezpečnost alternativního paliva pro reaktory VVER: 2021–2023                            

Tabulka 4: ČR: Celková podpora EK, EURATOM: nepřímé akce v části štěpení  -  jaderný výzkum a odborná příprava (vzdělávání), bezpečnost alternativního paliva pro reaktory VVER: 2021–2023                            

Ostatní akce programu Euratom, které nejsou předmětem výzev k předkládání návrhů

Program Euratom rovněž financuje akce, které nejsou předmětem výzev k předkládání návrhů projektů. Tyto akce si vyžádaly dle dostupného datového zdroje z rozpočtu programu Euratom finanční prostředky ve výši 589 mil. €. Podrobně tabulka 5. Mezi nejvýznamnější patří Evropské partnerství pro výzkum jaderné syntézy -  EUROfusion. Toto evropské konsorcium sdružuje téměř 5 000 vědců ze 191 výzkumných institucí, univerzit a firem z celé Evropy a  hospodaří s rozpočtem ve výši téměř jedné miliardy €, které mu poskytla EK (cca 548 mil. €) a jednotlivé členské státy. Projekt koordinuje německý Institut fyziky plazmatu Maxe Plancka. ČR v projektu zastupuje Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i v roli partnera v projektu. Další české instituce (Centrum výzkumu Řež s.r.o., Ústav jaderné fyziky AV ČR, v.v.i., České vysoké učení technické v Praze a Univerzita Karlova) působí v projektu jako třetí strany. Další významnou součástí programu Euratom je Evropské partnerství v oblasti nakládání s radioaktivním odpadem – EURAD-2. Projekt je řízen francouzskou Národní agenturou pro nakládání s radioaktivním odpadem (Agence nationale pour la gestion des dechets radioactifs). Za ČR se projektu účastní v roli partnerů projektu Centrum výzkumu Řež s.r.o. Státní ústav radiační ochrany, v. v. i. a  Správa úložišť radioaktivních odpadů. Jako třetí strany jsou z ČR do projektu přizvány České vysoké učení technické v Praze, ÚJV Řež, a. s., Technická univerzita v Liberci, Ústav geoniky AV ČR, v. v. i., Univerzita Karlova a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Celková nárokovaná podpora pro ČR z těchto akcí činí pro ČR téměř 5 mil. €. Podrobněji tabulka 6.



Tabulka 5: Celková podpora EK, EURATOM: Ostatní akce, které nejsou předmětem výzev k předkládání návrhů – data k 12/2024            

Tabulka 6: ČR: Celková podpora EK, EURATOM: Ostatní akce, které nejsou předmětem výzev k předkládání návrhů – data k 12/2024    

Závěr

Ačkoliv byl rozpočet soutěžních výzev v programu Euratom v období 2021–2023 poměrně omezený, ČR těchto příležitostí využila velmi dobře. Její působení v programu Euratom lze označit za významný úspěch – účastní se 60 % financovaných projektů a na jejich řešení získala 8 mil. €. Dalších 5 mil. € pak ČR obdržela díky účasti v partnerstvích pro výzkum jaderné syntézy EUROfusion a nakládání s radioaktivním odpadem EURAD-2.

ČR se v  Evropském výzkumném prostoru dlouhodobě řadí mezi přední země v oblasti jaderného výzkumu a tuto prestižní pozici si udržela i po roce 2020. V mezinárodním porovnání se stabilně umisťuje mezi nejvýznamnějšími evropskými státy v programu Euratom, hned za velkými zeměmi, jako jsou Francie, Německo, případně Španělsko a Itálie.

Důležitou roli v evropském jaderném výzkumu hrají české instituce, zejména ÚJV Řež, a. s., a Centrum výzkumu Řež s.r.o., které spolu s dalšími významnými evropskými vědeckými organizacemi tvoří páteř jaderného výzkumu. Aktivně se podílejí na klíčových projektech v oblasti štěpné i fúzní energetiky, bezpečnosti jaderných zařízení a nakládání s radioaktivními odpady.

Jedním z největších ocenění, které dokresluje vysokou úroveň jaderného výzkumu v ČR, bylo jmenování prof. Radomíra Pánka, ředitele Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, do prestižní pozice předsedy valného shromáždění konsorcia EUROfusion koncem roku 2023. Toto uznání potvrzuje významnou roli ČR v evropském jaderném výzkumu. Díky těmto úspěchům české instituce nejen posilují svou pozici v mezinárodním jaderném výzkumu, ale také přispívají k rozvoji strategických technologií, které budou hrát klíčovou roli v budoucí energetice Evropy.

Autor: Daniel Frank, frank@tc.cz, TC Praha, 27.2.2025

Obsah tohoto článku (blogu) včetně příloh nebyl zpracován pomocí AI. Text článku (blogu) včetně příloh vychází z vlastní analýzy autora a z poznatků získaných v rámci pracovní činnosti v Technologickém centru Praha a studia dané problematiky.  Názory v článku uvedené mohou a nemusí být shodné s názory zaměstnavatele autora. Publikování a šíření obsahu tohoto článku (blogu) nebo jeho části a příloh jakýmkoli způsobem v českém nebo jiném jazyce je možné pouze s uvedením zdroje a autora dle obvyklých citačních. zvyklostí. Jakékolliv změny a úpravy článku (vyjma čistě formálních) je možné provádět pouze se souhlasem autora.

Použité zdroje:

[1] Euratom Research and Training Programme - European Commission. 20. prosinec 2024, https://research-and-innovation.ec.europa.eu/funding/funding-opportunities/funding-programmes-and-open-calls/horizon-europe/euratom-research-and-training-programme_en.

[2] CORDIS, data.europa.eu. https://data.europa.eu/data/datasets/cordis-eu-research-projects-under-horizon-europe-2021-2027?locale=en. Dostupné 27. února 2025.